 |
|
|
|
Pan Lustig a árie mezi kolejemi
Poprvé jsem se setkal se spisovatelem Arno?tem Lustigem v ?edesátých letech minulého století, a to zprostředkovaně, díky televizi. Velmi zdařilá inscenace ?Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou? mě přiměla koupit si a přečíst nejen kní?ku, která byla předlohou filmu, ale i některé z dal?ích děl Arno?ta Lustiga. Podruhé, tentokrát osobně, jsem se setkal s panem Lustigem, s jeho dětmi a vnoučaty při natáčení dokumentárního filmu Přítomnost Arno?ta Lustiga v produkci a re?ii jeho dcery Evy Lustigové, které probíhalo v sobotu 1. září 2007 na nádra?í Praha ?i?kov. Film je o mu?i, jak říká jeho dcera, jen? o ?edesát roků později sly?í ty, kteří se nenarodili pod ??astnou hvězdou, ale pod hvězdou Davidovou. A jako výjimka z pravidla potvrzuje, ?e je mo?né narodit se pod oběma hvězdami. Vlastnímu natáčení s hlavní postavou příběhu na nádra?í Praha ?i?kov předcházela příprava paní re?isérky na místě pouhou jednu hodinu před natáčením naostro. Dokument nepotřebuje dlouhodobé přípravy. Nejdříve jsem proto poznal paní Evu Lustigovou. Samotné setkání s panem spisovatelem probíhalo v kouzelné atmosféře. Po vzájemném představení dcera Eva překvapeně zvolala: Tati, proboha, co to má? na sobě! V?dy? jsem ti připravila jiné oblečení! Prostě některé ?eny jsou úplně stejné, a? jsou man?elkami nebo dcerami! Díky synovi a vnoučeti, kteří museli svléci své svr?ky, se podařilo tátu a dědu Lustiga přestrojit k obrazu dcery a paní re?isérky. Část filmu se odehrává na ?eleznici, její? prostředí vyvolává vzpomínky ústřední postavy dokumentu na transport do koncentračního tábora a na cestu zpět. Proto paní producentka zvolila prostředí nákladového nádra?í na ?i?kově. Minulost je zprostředkovávána rozhovorem dcery s otcem jak uvnitř ?zetky?, tak i na stře?e tohoto nákladního vozu. Arno?t Lustig zde odpovídá na některé z následujících otázek: Dá se ?ít bez naděje? Měl jsi někdy pocit, ?e tě ?ivot porazí? Mů?e lidský strom kvést daleko od svých kořenů? či Co je pro tebe čas?? Bylo pro mne překvapením, s jakou lehkostí pan Lustig vylezl na střechu vozu a jak brilantně se po stře?e pohyboval ve svém, pro někoho pokročilém, věku 81 let. Jaké byly odpovědi na otázky ? to se dozvíte ve filmu. Mohu sdělit, ?e zajímavé. Přítomnost zastupuje Arno?tova ? jak ho v?ichni oslovovali ? rodina a jejich společná přítelkyně: sólistka Státní opery Praha mezzosopranistka Andrea Kalivodová. Vnuk je ve filmu s dědou jak na stře?e vagonu, tak i společně jezdí ? na kolobě?ce. Zvlá?tním zá?itkem bylo vystoupení operní pěvkyně Andrey Kalivodové tentokrát ne ? na prknech, která znamenají svět?, ale na jevi?ti, které tvořilo koleji?tě nádra?í a jemu? kulisy vytvářely sklady, rampy, výtahové vě?e, lávky ?i?kovského nádra?í a ?elezniční nákladní vozy. V tomto opravdu bizarním prostředí se nesly éterem v podání paní Kalivodové operní árie i písně lidové. Zá?itek, při něm? běhal mráz po zádech. Jestli?e v červnu byly na ?i?kově hostem americké ?filmové stars? se soupravou pendolina, tak tentokrát tu byla skutečná hvězda literárního nebe a člověk s velkým Č ? pan Arno?t Lustig. Tento článek pí?u jako poděkování za velmi příjemně strávený, by? pracovní, den s celou rodinou pana Lustiga a jako pozvání vás, čtenářů, ke sledování filmu. Závěrem citát ? odpověď Arno?ta Lustiga na otázku, proč pí?e: Pí?u, proto?e jsem pře?il a proto?e musím. Proto?e nepsat by znamenalo zapomenout ? a zapomenout by znamenalo nebýt. | Autor: administrator | Vydáno dne 06. 11. 2007 | 81 přečtení |  
| Zdroj: Jiří Hrubý
|