 |
|
|
|
Tajemná kostra ve vě?i Najdou se na světě místa, která jsou na první pohled nenápadná, ale přesto oplývají bohatou historií a skrývají některá dosud nerozlu?těná tajemství. Jedno z nich najdeme v křivoklátských lesích západně od Berouna, nedaleko osady Kublov. Zdej?í vrch Velíz se nemů?e pochlubit závratnou vý?kou - měří jen 595 metrů - ale svou minulostí se vyrovná slavněj?ím a vy??ím horám.
Jak dosvědčují archeologické nálezy, první obyvatelé se na Velíz nastěhovali u? v pravěku a osídlení kopce pak přetrvalo i v době keltské a slovan-ské. Slované mu dali jméno - uctívali tu toti? boha Velese, na pohled nevábného skřeta, jinak ov?em mocného ochránce stád a pastýřů. O podmínky vhodné k bydlení se zaslou?ila sama příroda - nedaleko vrcholu tryská ze země nevysychající pramen, jeho? teplota se v létě ani v zimě nemění.ZE SLUHY ?LECHTICEM Nejznáměj?í místní pověst vypráví o přemyslovském kní?eti Jaromírovi, kterého v roce 1004 zajali odbojní Vr?ovci a odvlekli ho právě na Velíz. Tam ho srazili na  Kostel sv. Jana Křtitele stojí na Velízu u? skoro 700 let zem, připoutali ke kůlu pod posvátným dubem a v alkoholovém opojení přes něj přejí?děli na koních. Jaromírův věrný sluha ale svolal stoupence svého pána a ti Vr?ovce zahnali. Kní?e pak na památku své záchrany nechal na kopci vystavět kostelík sv. Jana Křtitele a oddaného pomocníka pový?il do ?lechtického stavu. 0 tři sta let později se na vrcholku opět stavělo - kostel a klá?ter zde vybudovali benediktini. Za husitských válek na počátku patnáctého století byl ale svatostánek vypálen a později přestavěn do barokní podoby. Zničenou budovu řehole se ji? nikdy obnovit nepodařilo. NESMRTELNÁ PÍSEŇ 
U? v padesátých letech minulého století odhalily archeologické vykopávky zbytky klá?terních zdí a mnoho dal?ích artefaktů ze 14. a 15. století. V hlub?ích vrstvách se ov?em skrývaly také vzácněj?í nálezy. Překvapení badatelé objevili hroby s lidskými ostatky i kultovními dary zřejmě z přelomu prvního a druhého tisíciletí, z dob, kdy křes?anství začínalo zvolna vítězit nad pohanstvím. Slovanský bůh Veles i dnes hlídá vrcholek kopce Poslední z nálezů je ale nejtajemněj?í. Při rekonstrukci kostela v roce 1992 byla v suti pod podlahou vě?e objevena kostra mu?e s u?atýma rukama a bez hlavy. Ne??astník u? nikdy neprozradí, zda se stal obětí husit-ského běsnění, nebo v je?tě dřívěj?ích pohanských či keltských dobách podstoupil nějaký magický rituál. 
Velíz od husitských dob pro?il mnoho dobrého i zlého. Pře?la přes něj třicetiletá válka, zakusil i nelítostné soupeření protes tantů s katolíky. Otevřel v?ak rovně? oči kublovskému chlapci Josefu Leopoldu Zvonařovi, který mo?ná právě při krásném výhledu z vrcholku kopce poznal krásu české krajiny. Skla datel, pedagog a spoluzakladatel slavného pěveckého sboru Hlahol po sobě zanechal píseň Čechy krásné, Čechy mé, kterou zkom ponoval v polovině devatenáctého století.
| Autor: Administrator | Vydáno dne 30. 04. 2007 | 288 přečtení |  
| Zdroj: Magazin 2000
|