V roce 2005 bylo oslavováno několik významných výročí. Mezi nimi bylo i 60. výročí osvobození města Ostravy sovětskou armádou.
Landecká hornická stezka v Ostravě - Petřkovicích a Koblově.To nám připomíná, ?e před dvaceti lety byla na počest 40. výročí tohoto osvobození dne 30. 4. 1985 otevřena na Landeku pro veřejnost hornická stezka.
K vybudování stezky směřovaly počátkem 80. let podněty stále četněj?ích zájemců o hornickou historii OKR a vzrůstající zájem o vybudování hornického muzea na Dole Eduard Urx (dnes Anselm). Vyprojektování a vlastní stavba stezky byla provedena vlastními silami členy pobočky České vědecko technické společnosti (ČVTS) z tehdej?ího Dolu Vítězný únor (pozděj?í Důl Odra) a za pomocí studentů pedagogické fakulty. Původcem my?lenky byl ing. Ladislav Hep, CSc. ¹) Hornická stezka probíhala soubě?ně a doplňovala naučnou přírodovědnou a archeologickou stezku, která byla otevřena v roce 1976. Smyslem návrhu stezky bylo dokumentovat v přírodě a současně zpřístupnit veřejnosti hmotné doklady o počátcích nejstar?í hornické činnosti v OKR a ukázat geologické výchozy kamenouhelných slojí a nejstar?ích vrstev karbonských hornin.
Tabulka označení ústí ?toly na hornické stezce (J. Grossmann, 1985) Provedení tabulky bylo v hornických barvách. Podklad v zelené a popis v černé barvě s uvedením roku zalo?ení ?toly a celkové délky.
V projektu byla stavba stezky rozvr?ena na časové etapy ²) S ohledem na omezené mo?nosti dobrovolné činnosti byla uskutečněna etapa první, viz. obr. 1. Dal?í etapy byly vázány na předpokládanou výstavbu hornického muzea na Dole E. Urx.
První etapa stezky vedla kolem zaniklých ústí důlních ?tol a jam Starých a Nových hlučínských dolů a Dolu Ferdinandovo ?těstí v Petřkovickém katastrálním území a ?ilheřovických dolů v Koblovském katastrálním území a ukazoval jedinečné výchozy skalních karbonských hornin včetně výchozů uhelných slojí na povrchu v ji?ním úbočí Landeku.
Objekt hornické stezky byl ve vlastnictví jmenované pobočky ČVTS s předpokladem jejího převodu na hornické muzeum. Při zániku pobočky počátkem 90. let k převodu nedo?lo. V souvislosti s opravou přírodovědné stezky v první polovině 90. let byla také provedena pod péčí hornického muzea obnova informačních tabulí, značení stezsky s výstavbou rozhledny.
Od té doby stezska byla ponechána bez údr?by svému osudu. Vlivem povětrnostních poměrů a
činnosti vandalů začala postupně zanikat. Určité o?ivení trasy přineslo nové značení, uskutečněné v r. 1999 Klubem českých turistů a po r. 2002 provedení zabezpečovacích prací na ústích starých ?tol a jam proti výstupu důlních plynů a zaboření terénu podél komunikace k muzeu. Ústí zabezpečených ?tol byla mimo jiné ohrazena a opatřena komínky pro odfuk metanu. U bývalé zadní (východní) vrátnice dolu byly postaveny informační tabule o geologických významných místech v Landeku podél stezky. V roce 2003 bylo upraveno místo a označení archeologického nálezu Petřkovické Venu?e. V roce 2004 byla u vrátnice muzea vybudována replika ústí ?toly. mezitím do?lo ve svahu Landeku poblí? repliky ?toly k odkrytí výchozu sloje Hugo a jeho označení informační tabulí.
Přes dílčí o?ivení je zřejmé, ?e hornická stezka postupně spěje k zániku. Co? bylo způsobeno tím, ?e dosud nebylo vymezeno její vlastnictví a určen provozovatel. Z tohoto důvodu se postrádá pravidelná údr?ba hornických objektů, informačních tabulí a značení. K tomuto stavu zřejmě přispělo i to, ?e nedo?lo ke stanovení provozního řádu a vydání příslu?eného průvodce.
Na závěr lze je?tě konstatovat, ?e stezka se nedočkala následovníků v jiných částech OKR. Landecká hornická stezka byla vybudována v OKR jako první dílo svého druhu a zanikne zřejmě i jako dílo poslední.
¹)
Hep L., Ol?anská E.: Minulost Ostravy, naučná stezka Landek, In Aktuality-zajímavostipostřehy. Krajská rada ČVTS ostrava 1976.
²)
Klát J. et al.-: Projekt hornické stezsky na Landeku. Rukopis. Závodní pobočka ČVTS Dolu Vítězný únor. Ostrava 1985.
| Zdroj: Ing. Jaroslav Klát
