Památka zesnulých

Modlitby za mrtvé

To nejdůle?itěj?í je, ?e křes?ané přijali, a patrně velmi brzy, zvyk modlit se za mrtvé. Takový postoj byl ve srovnání se starověkem něčím novým. Podle ??astné formulace Salomona Reinacha ?pohané se modlili k mrtvým, kde?to křes?ané se modlili za mrtvé?. Jevy jako víra nebo mentalita se samozřejmě nezrodí z ničeho nic. S přímluvami ?ivých za jejich mrtvé trpící na onom světě se setkáme i v prostředí pohanském, zvlá?tě lidovém. Například v orfismu: Orfeus říká: Lidé? konají posvátné činy, aby dosáhli vysvobození bezbo?ných předků; Ty, jen? má? nad nimi moc? Ty je vysvobozuje? z velkého trápení a nesmírných muk.

Tyto praktiky se rozvinuly okolo začátku křes?anské éry a i tentokrát jde o dobový jev výrazný zvlá?tě v Egyptě, styčném místě par excellence různých národů a nábo?enství.

Nejlep?ím dokladem toho, ?e se na mrtvé pamatovalo, jsou nejrůzněj?í formy záznamních knih. V karolinské době se v některých klá?terech zapisovali do těchto knih v?ichni, kdo měli být jmenováni v me?ním kánonu, ?iví i mrtví. ?lo o jakousi náhradu za někdej?í diptychony, voskové tabulky se jmény donátorů obětin. Byly to takzvané Knihy ?ivota (libri vitae).41 Potom se mrtví od ?ivých oddělili.

Clunyjský klá?ter pro jeden den v roce roz?íří pozornost liturgie slavnostním způsobem na v?echny zesnulé. V 11. století, nejspí? někdy v rozmezí let 1024?1033, zavede na den 2. listopadu, těsně po svátku V?ech svatých, svátek Památky v?ech věrných zesnulých. Řád má v křes?anstvu takovou presti?, ?e se ?svátek mrtvých? brzo slaví v?ude. Mezi ?ivými a mrtvými tak vzniká dal?í, slavnostní vazba, je? připraví půdu pro zrození očistce. Klá?ter se v?ak o tuto přípravu půdy zaslou?í způsobem je?tě zřetelněj?ím. Mnich Jotsuald v ?ivotopise svatého Odilona, jej? napsal brzo po opatově smrti (1049), vypráví toto: ?Pan biskup Richard mi vyprávěl o vidění, o něm? jsem u? kdysi sly?el, ale nic jsem si z toho nepamatoval. Jeden mnich z Rouergue, pravil mi, se jednoho dne vracel z Jeruzaléma. Uprostřed moře, je? se prostírá mezi Sicílií a Soluní, narazil na divoký vítr a ten jeho loď zahnal ke skalnatému ostrovu, kde ?il jeden poustevník, slu?ebník bo?í. Kdy? mnich viděl, ?e se moře uklidňuje, dal se s ním do řeči o tom a onom.

Bo?í mu? se ho zeptal, jaké je národnosti, a kdy? řekl, ?e je Akvitánec, chtěl vědět, nezná-li klá?ter jménem Cluny a taměj?ího opata Odilona. Mnich odvětil: ?Znám, a dokonce velmi dobře, ale rád bych věděl, proč se mě na to ptá?,? ? ?Povím ti to,? řekl poustevník, ?a zapřísahám tě, aby sis to, co usly?í?, dobře pamatoval.

Nedaleko od nás je místo, je? ze zjevné Bo?í vůle s velikou divokostí chrlí ?havý oheň. Pykají tam v rozličných mukách po určitý stanovený čas du?e hří?níků. Mno?ství démonů má za úkol jejich trápení stále obnovovat: ka?dodenně muka při?ivují, aby byla bolest čím dál tím nesnesitelněj?í. Často sly?ím, jak ti lidé naříkají a úpěnlivě křičí: z Bo?ího milosrdenství mohou toti? modlitby mnichů a almu?ny rozdílené na svatých místech du?e těchto odsouzenců z trápení vysvobodit. Často se ve svém nářku obracejí hlavně na komunitu v Cluny a jejího opata. Proto tě zapřísahám při Bohu, vrátí?-li se ??astně mezi své, vypověz jim v?echno, cos ode mne sly?el, a nabádej mnichy k je?tě hojněj?ím modlitbám, vigiliím a almu?nám za spočinutí oněch trpících du?í, aby tak přibylo radosti na nebesích a ďábel aby byl přemo?en a zklamán.?

Mnich po návratu domů poselství věrně předal opatovi a bratřím. Ti při té zprávě s velikou radostí děkovali Bohu a přidali modlitby k modlitbám, almu?ny k almu?nám a vytrvale se sna?ili dosáhnout pro zesnulé spočinutí. Svatý otec opat navrhl v?em klá?terům, aby se pro zaji?tění odpočinku du?í věřících druhý den po svátku V?ech svatých, prvním dnu listopadových kalend, v?ude slavila jejich památka, aby se slou?ily soukromé i veřejné m?e s ?almy a almu?nami a aby se v?em chudým rozdávaly almu?ny bez počítání: to zasadí nepříteli ďáblu tě?ké rány a křes?an trpící v gehenně se bude moci kojit nadějí na Bo?í milosrdenství.?

| Autor: administrator | Vydáno dne 01. 11. 2006 | 109 přečtení |