Český král a římský císař Ferdinad I. natolik vá?nivě miloval svoji man?elku Annu Jagellonskou, ?e přímo pro ni nechal roku 1538 v blízkostí Pra?ského hradu vybudovat jednu z nejkrásněj?ích renesančních staveb u nás. V zahradě letohrádku Belvedér najdeme i tajemnou kovovou fontánu, k ní? se vá?e pověst zalo?ená na skutečné události.
Za vlády Ferdinanda I. začal i na sever od Alp pronikat vliv italské renesance.
Detail malého chlapce hrajícího na dudy. V nástroji byl kdysi mechanismus, který proudem vody vyluzoval tóny podobné skutečné hře.Kdy? král přemý?lel, čím učinit svojí drahé choti radost, dlouho neváhal. Anna milovala přírodu, předev?ím květiny. Italský architekt Paolo delta Stella proto na přání panovníka vytvořil v polovině 16. století nedaleko dne?ní stanice metra Hradčanská vzdu?nou budovu zvanou té? Belvedér. Reprezentativní stavba pro letní posezení zasazená do upraveného parku od Giovanniho Spacca se ukázala správnou volbou. Dodnes ji? zdálky přitahuje pozornost okolojdoucích svými smělými křivkami kýlovité střechy, její? konstrukce připomíná plavidla holandských stavitelů. Letohrádek dokončil v letech 1563 stavitel Bonifác Wohlmut.
PLÁČ ZOUFALÉ VDOVY
Pozitivní energie proudící letohrádkem přitahovala i Rudolfa ll.Náv?těvníky Belvedéru zaujme na první pohled rovně? zajímavá fontána, zhotovená brněnským kovolijcem Tomá?em Jaro?em. Jak se traduje, zachytil v roce 1564 zprávu, ?e obrovský hmo?díř chránící táborské hradby má být roztaven kvůli stříbru, které slitina obsahovala. Jednoduchým výpočtem autor Zikmunda, největ?ího zvonu v chrámu svatého Víta, dokázal, ?e takto získaný drahý kov se nemů?e kvůli vysokým nákladům vyplatit. Po?ádal proto krále, zda by nemohl získat materiál k dispozici. Poté začal podle návrhu italského umělce Franceska Terzia tvořit ka?nu, jaká neměla v Praze obdoby.
Voda v ní vytéká z dud, na které hraje malý chlapec, a padá z horní mísy do dolní. Vyluzuje přitom zvuk připomínající zvonění kdesi v dálce. Kdy? ale přilo?íte
Reliéf s vyobrazením Anny Jagellonské ucho ke dnu dolní nádoby, mů?ete podle staré pověsti sly?et také něco jiného: zoufalý pláč vdovy a dětí po Tomá?i Jaro?ovi. Zvonař toti? zemřel dříve, ne? dostal od Ferdinanda za zakázku zaplaceno.
PROUD POZITIVNÍ ENERGIE
Magickou atmosféru Letohrádku královny Anny podtrhuje ji? zmíněná zahrada a desítky drobných či patrněj?ích detailů. Arkádový ochoz, který je vedle střechy nejcharakterističtěj?ím
rysem stavby, je první fasádou na sever od Alp tvořenou celými lod?iemi. Z nich pozoroval hvězdy i císař Rudolf II.
Pozornost badatelů dodnes poutá rovně? více ne? sto figurálních a stejný počet dekorativních reliéfů v antickém duchu. Na jednom z vyobrazení Ferdinand I. věnuje Anně květinu, čím? jí symbolicky předává celou unikátní stavbu. I samotná fontána se mů?e pochlubit odvá?nou výzdobou - její střed představuje řecký bůh Pan, ochránce lesů a pramenů.
Pokud máte něco důle?itého na srdci, co byste chtěli sdělit někomu blízkému, tě?ko budete hledat vhodněj?í místo. Pozitivní energii toti? ucítíte ve v?ech prostorách Belvedéru.
