Výpis z encyklopedie: ?Sauna - Finský koupací dům ? také místo pro zvlá?tní léčebnou metodu, která na?la v mnoha zemích uplatnění. Suché teplo okolo 80 stupňů C se střídá s párou a studenou vodou. U?ívá se také lehký poklep ků?e březovými větévkami. Upravuje krevní průtok, tím také metabolizmus a zvy?uje obranyschopnost organizmu. Vede k silněj?ímu výdeji vody a pocení potními ?lázami. Má příznivé účinky při onemocnění ků?e, dále při svalových a kloubových onemocněních. Nepříznivě působí při srdečních a oběhových potí?ích.? Tolik citát z encyklopedie!
Dnes u? se asi nedozvíme, kdo měl tehdy na Dole Jeremenko ten ??astný nápad zřídit v budově koupelen techniků saunu. Z kroniky sauny se dovídáme, ?e byla otevřena 6.února 1969. Byla určena převá?ně pro zaměstnance uvedeného dolu. Zařízení potírny a odpočívárny se postupně vylep?ovalo, a? dosáhlo takové úrovně a věhlasu, ?e o saunu začali projevovat zájem i zaměstnanci jiných podniků a organizací. Velkou zásluhu na této popularitě měl saunař - bývalý horník Miroslav Koza, který kromě piva, vína, minerálek a kávy nabízel také grilovaná kuřata. Na grilovaní měl svůj zvlá?tní recept. Kuřata vá?ila pouze kilo a celou dobu, kdy se otáčela na ro?ní, je potíral vývarem heřmánku s tukem.
Zájemců o saunování ze závodů a podniku Dolu Hlubina bylo mnoho. A také začalo přibývat hostů. Proto závodní výbor Dolu Jeremenko musel zájemcům vydávat permanentní průkazky. Jeden den v týdnu patřila sauna ?enám.
Ze stálých náv?těvníků byla vytvořena neformální samospráva a jejím presidentem se stal hlavní in?enýr Karel Endel. Častým hostem býval později i ředitel Josef Valníček. Pokud mu to dovolovalo zdraví, nav?těvoval saunu ředitel Hornického ústavu ČSAV Lubomír ?i?ka. Nutno uvést, ?e stálými hosty byli také pracovníci dolů Paskov, Staříč, V?B, Vítkovických ?elezáren, GŘ OKD, Vratimovské celulózky, piloti z Mo?nova a zaměstnanci dal?ích podniků, které není mo?no v?echny jmenovat. Pravidelným náv?těvníkem byl lékař-neurolog z kunčické Nové huti MUDr. Jiří Tkáč. Ten na po?ádání rovnal přítomným nemocné páteře. Důlní pracovníci si jeho léčebnou metodu velmi pochvalovali. Permanentní průkazky měli i pracovníci Veřejné bezpečnosti. V potírně, při nahotě v?ech, se v?ak nepoznalo kdo je kdo. Nutno uvést, ?e oni sami vyprávěli takové vtipy o policistech, které mohly soutě?it o ?Zlatou mří??! V příjemném prostředí sauny a odpočívárny se navazovala přátelství mezi lidmi různých názorů a profesí, která pak trvala i mimo saunu. U?ilo se hodně legrace a vyře?ilo se také mnoho osobních nebo provozních, často na první pohled, neře?itelných problémů. Ze zdařilých akcí bylo také ka?doročně začátkem léta společné sma?ení vaječiny na chatě některého z členů saunařského kolektivu, kterého se zúčastnily i man?elky. Z pečlivě vedené kroniky se také dozvíme, ?e ze známých umělců saunu nav?tívili Jaromír Hanzlík, Václav Neckář, Milan Chladil, hudební skupina Plavci a dal?í nejmenovaní hosté ze SSSR, NDR, Francie, Polska, Holandska apod. Na saunu se byl také podívat při své náv?těvě v Ostravě v roce 1969 mar?ál A.I.Jeremenko se svou man?elkou.
V sauně také měly občas některé pracovní kolektivy Dolu Jeremenko nebo i cizích organizací své porady nebo různé důle?ité oslavy. Po studijních exkurzích zde chodili často i studenti V?B.
Saunaři Dolu Jeremenko se chtěli pochlubit svou saunou a proto uspořádali velmi úspě?né celostátní sympozium pro pracovníky, kteří provozovali sauny v na?í republice.
Ředitel Dolu Hlubina Josef Valníček vyu?il jednoho fárání v OKR tehdej?ího předsedy vlády Lubomíra ?trougala a pozval ho do sauny. Ten mu to slíbil a pro svou dal?í náv?těvu Ostravy si náv?těvu sauny na Dole Jeremenko dal do svého programu. A nastal neobyčejný rozruch. Saunu začali prohlí?et a kontrolovat různí ?důle?ití? jednotlivci i celé komise. Podle jejich pokynů se pak prováděly urychleně různé úpravy. Nejkomičtěj?í po?adavek byl od hygieniků, kteří v potírně po?adovali instalovat zvonek, aby v případě nevolnosti předsedy vlády se mohlo zazvonit a jmenovaného vynést. Marně se jim vysvětlovalo, ?e bude daleko rychlej?ím otevřít dveře potírny a posti?eného polo?it na lehátko, které bylo vzdáleno asi pět metrů od potírny! Vysvětlování nepomohlo a zvonek se instaloval!
Dal?í problém byl s grilováním kuřat. Straničtí organizátoři nechtěli Mirkovi Kozovi grilování a poskytování občerstvení povolit a po?adovali do sauny prověřeného kuchaře. Mirek se nedal a tak nakonec bylo rozhodnuto, ?e prověřený kuchař bude také v kuchyňce a bude dohlí?et na přípravu jídla a pití. Kuchyňka v?ak měla miniaturní rozměry a dvě osoby se tam neve?ly. Proto při oficiální náv?těvě cizí ?prověřený? kuchař seděl u podávacího okénka v odpočívárně, v?e ochutnával a ostře sledoval dění v kuchyňce.
Náv?těva Lubomíra ?trougala, kterého doprovázel tehdej?í ministr paliv a energetiky Vlastimil Ehrenberger, dopadla velmi dobře. V sauně a odpočívárně bylo pouze asi ?est prověřených osob. Ale v okolí Dolu Jeremenko to vypadalo, jako při policejních manévrech. Předseda vlády byl s náv?těvou sauny velmi spokojen a tím i dobře naladěn. Jen litoval, ?e musí dodr?et svůj program a nemů?e posedět déle. Na závěr v?em poděkoval za pěkné přijetí a Mirkovi Kozovi nabídl místo ?Hradního grilovače? v Praze. Ten v?ak s díky odmítnul, ale od té doby měl na dveřích kuchyňky nápis ?Hradní grilovač?.
V rámci útlumu tě?by v OKR byla během roku 1992 utlumena tě?ba i na Dole Jeremenko a 31.12.1992 zcela ukončena. Generální ředitelství OKD pronajímalo nevyu?ité závodní budovy různým nehornickým organizacím. A tak 15.srpna 1992 proběhlo rozlúčkové saunovaní téměř celého původního kolektivu saunařů. Ten pak v omezené míře na?el dočasně útulek v sauně na Hornické poliklinice OKD. Sauna Dolu Jeremenko pod soukromým majitelem z počátku plnila své původní poslání pro veřejnost. Časem se nabídka slu?eb roz?iřovala, a? zde převládl noční klub se v?ím v?udy, co? ale dlouho nevydr?elo a sauna byla uzavřena.
A tak původním náv?těvníkům jeremenkovské sauny u? zůstávají jen pěkné vzpomínky. Nejvěrněj?í se dodnes ka?doročně pravidelně scházejí jako ?Klub zatvrzelých saunařů? a vzpomínají na pro?ité chvíle před mnoha léty.
Zpracováno dle vzpomínek původních saunařů a zápisů v kronice sauny.
