Landecký řezbář
se původně ?ivil
haviřinou.
Ně?nou Tvář Madony piloval v Hornickém muzeu OKD v Ostravě-Petřkovicích "řezbář pod Landekem", jak si nechává říkat - Jaroslav Slavík
Dílo vzniklo v průběhu loňského plenéru v sanatoriu Edel ve Zlatých Horách a je určeno jako votivní dar pro renovovaný kostel v Horním údolí na Jesenicku. Ne? zaujme své místo v chrámu Páně, je ho ale třeba nejdříve dotvořit. ?Problém je v tom, ?e plenéry se bě?ně ře?ou z čerstvého dřeva a proto, jak dřevo vysychá, je třeba dílo průbě?ně upravovat," prozradil něco ze svého řemesla.
Je zajímavé, ?e landecký umělec se ke své současné profesi dostal vlastně kvůli pracovnímu úrazu. Pět let fáral jako horník na dolech OKD, ne? si na Paskově zle pochroumal nohu a skončil v invalidním důchodu. ?Řekl jsem si tehdy - má? nohu chromou, ale ruce zdravé," vzpomíná na chvíle, kdy musel rozhodnout o svém dal?ím osudu. Dnes u? ví, ?e se rozhodl' správně. ?Pracuji jako osoba samostatně výdělečně činná a jsem rád, ?e se touto činností u?ivím," vypráví. ?Navíc jde o práci, která člověka doká?e pohltit."
A hornictví? Mezi zakázky, na které rád vzpomíná, patří například řezba svaté Barbory, která byla loni slavnostně odhalena v prostorách Hospodářské komory v Ostravě. ?Dal?í svatou Barboru pro podnikatele z Jesenicka jsem dokončil před čtyřmi týdny," poznamenává Jaroslav Slavík. Přesto?e vyměnil uhli za dřevo, na hornické tradice docela jistě nezanevřel.
