Církve
organizace
a spolky
Římskokatolická církev má v Rychvaldě podle posledního sčítání lidu 1576 věřících a je tak nejpočetněj?í nábo?enskou obcí. Tvoří 67,7% v?ech věřících a 23,3 ve?keré populace. Oproti poslednímu sčítání z roku 1991 se k této církvi přihlásilo skoro o 700 obyvatel méně. Neznamená to pokles religiozity, jak by se z pouhé statistiky mohlo zdát. Odrá?í to do jisté míry zmatek v určování nábo?enské příslu?nosti po pádu to talitárního systému, který církvím obecně nepřál. Zdá se v?ak, ?e ni??í číslo ze sčítání z roku 2001 je reálněj?í. Účast na nábo?enských obřadech je je?tě o něco ni??í ne? počet věřících zji?těných při sčítání. Katolická farnost dlouho neměla stálého faráře a bohoslu?by zaji??ovali kně?í dojí?dějící z okolních obcí. V 90. letech to byli např. franti?káni z Bohumína. Od ledna 2004 je rychvaldským farářem Rudolf Friedl.
Československá církev husitská je druhá nejpočetněj?í církev v Rychvaldě, která je s touto obcí znatelně spojena. Také jí se týkají podobné problémy jako církve katolické. Podle posledního sčítání lidu se k ní hlásí 532 věřících, ale v roce 1991 to bylo 654. Tato církev je v Rychvaldě populárněj?í ne? ve vět?ině ostatních obcí regionu. Je to dáno historickou tradicí, jak je patrno z dějin obce. Z Rychvaldem jako s významným centrem československé církve jsou spojena jména dvou biskupů této církve. V 50. letech byl biskupem v Ostravě rychvaldský rodák Gabriel Chrobáček (1897-1962). Od roku 1999 je biskupkou v Olomouci Jana ?ilerová, původem ze Znojma, která do Rychvaldu při?la jako farářka v roce 1985.
Dobrovolný hasičský sbor v Rychvaldě je jednou z nejstar?ích organizací ve městě. Vznikl v roce 1895 a sdru?oval předev?ím občany české národnosti. Prvním starostou sboru byl Antoni Brak (byl polské národnosti) a prvním velitelem byl Franti?ek ?muk. Zbrojnici si sbor zřídil na Fojství a druhou v roce 1905 na Podlesí. V roce 1906 vznikla polská organizace dobrovolných hasičů (zaregistrována původně jako německá), která si postavila svou zbrojnici u kostela, mezi ?kolní budovou a učitelským domem. A? do 1. světové války existovaly v Rychvaldě dva paralelní hasičské sbory organizované na národnostním základě. Po vzniku Československa polská organizace zanikla a její vybavení převzala organizace česká. Soudní spory o vypořádání majetku se v?ak táhly je?tě řadu let. Dal?í hasičská zbrojnice byla postavena v roce 1921 poblí? hospody u M?ika a kolem roku 1928 je?tě jedna na Podlesí u La?tůvků.
V roce 1927 polský hasičský sbor obnovil formálně svou činnost a po?adoval od české organizace vrácení majetku. V době připojení Rychvaldu k Polsku v letech 1938-39 byl český sbor zru?en a fungoval pouze sbor polský, který převzal kompletní vybavení sboru českého. Za německé okupace byl i polský sbor zru?en a nahrazen sborem podléhajícím německé okupační správě. Stará zbrojnice na Fojství byla zru?ena a přemístěna provizorně do farských stodol. Po válce byla obnovena činnost české organizace. Současná hasičská zbrojnice v centru obce byla postavena v r. 1953
(100 LET SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ RYCHVALD 1895-1995).
Hasičský sbor funguje velmi dobře i v dne?ním Rychvaldě. Je to nejstar?í nepřetr?itě fungující organizace, která v jubilejním roce 700 let Rychvaldu slaví 1 10 let od svého zalo?ení. Pořádá několikrát ročně soutě?e v po?árním sportu a soutě?e o ceny mladých hasičů. Pro své členy, ale i pro ?ir?í veřejnost organizuje zábavy, plesy, ?pochování basy? apod. Starostou je ji? několik let Konrád Wippler. Součástí sboru je zásahová jednotka po?ární ochrany, která zasahuje při po?árech a ?ivelných pohromách jako byly vichřice v červenci 1996 a povodeň v roce 1997. V současné době je velitelem zásahové jednotky Rudolf Helis, který v roce 2004 vystřídal dlouholetého velitele Jana Penkalu.
Organizace Červeného kří?e navazuje na předválečné období. Ji? tehdy byli v Červeném kří?i organizování učitelé rychvaldských ?kol bez ohledu na národnost. Po válce byla organizace Červeného kří?e v Rychvaldě zalo?ena 31. května 1953. Iniciátorem jejího vzniku byl obvodní lékař MUDr. Alois Mačák, dále tajemník MNV Jaroslav Tomá? a předsedkyně Výboru ?en Ane?ka Starostková. V Rychvaldě vznikly paralelně tři skupiny. Rychvald-Střed, Václav a Podlesí. Ve Středu byl předsedou Pharm. Mgr. Ponča, na Václavu byla předsedkyní Věra Vraníková, po ní dlouhodobě Anna Bartečková a na Podlesí organizaci vedla Jaroslava Svrčinová. Členové rychvaldského Červeného kří?e se s úspěchem zúčastňovali různých soutě?í v okresu Karviná. Podíleli se na akcích, které propagovaly nové my?leny ve zdravotnictví a čestné odběry krve. V?echny tři rychvaldské skupiny získaly ocenění ?Vzorná skupina" a řada členů byla oceněna celostátními vyznamenáními: Gabriela Blejchařová, Irena Marcalíková, MUDr. Jaromír Marcalík, Jarmila Cembalová a Anna Bartečková. V 80. letech aktivita Červeného kří?e poklesla. K formálnímu zániku skupin Václav a Podlesí do?lo v roce 1990. Dodnes vyvíjí aktivitu pouze místní skupina Červeného kří?e Rychvald-Střed. Situace organizace se poněkud zlep?ila v roce 1997, kdy tehdej?í místostarosta Ervín Plaček nabídl organizaci pomoc Městského úřadu a poskytl členům Červeného kří?e prostor na schůze a předná?ky. Organizace se sna?í navázat na vrcholné období své činnosti v 60. a 70. letech. Současnou předsedkyní místní organizace je Bo?ena Bojdáková.
Polský svaz kulturně osvětový funguje v Rychvaldě od 30. listopadu 1947. V prvních letech počet členů stoupal a dosáhl 240. Od 60. let počet členů klesal a? na současných 105. Cílem organizace je zachování etnické identity obyvatel polské národnosti, kteří v Rychvaldě ?ijí. Navazuje na místní kulturní tradice a
současné hodnoty polské kultury. Organizace má své sídlo v bývalé polské ?kole, která ji? neslou?í svému účelu, proto?e byla pro malý počet dětí uzavřena v roce 1981. Organizace pořádá společenské akce včetně plesů, dále organizuje výjezdy svých členů na před stavení polské scény Tě?ínského divadla v Orlové. Toto divadlo do roku 1981 jezdilo na pohostinná vystoupení i do Rychvaldu. Dnes to v?ak ji? z technických důvodů není mo?né. Pořádá taky zájezdy a kulturní akce propagující polskou kulturu. Předsedy výboru byli postupně Emil Dier?a, Franciszek Szczyrba, Józef Mulka a současným předsedou je ing. Władyskaw Rusek. Významnou osobností této organizace byl její dlouholetý tajemník Alojzy Maroszczyk, ředitel místní je pěvecký sbor. Tento sbor dnes funguje v omezeném počtu 10 členů pod názvem Rychwaldzianie (Rychvalďani). Dirigentem sboru je ing. Władyskaw Rusek.
Činnost na poli polské kultury je kladně vnímána i v Polsku, a proto byli čtyři členové místní skupiny Polského svazu kulturně osvětového vyznamenání Ministerstvem kultury Polska odznakem ?Zaslou?ilý pro polskou kulturu". Byli to Wfadyslaw Orszulik v roce 1985, Alojzy Maroszczyk v roce 1986, Helena Celarkowa a Ing. Halma Gawlasowa v roce 1997.
Svaz posti?ených civilizačními chorobami je poměrně mladou organizací v Rychvaldě. Vznikl v roce 1998 a v současné době sdru?uje 123 obyvatel města, kteří jsou nějakým způsobem posti?eni některou civilizační chorobou. Organizace se zaměřuje na společenské akce a pořádá rekondiční léčebné rehabilitace a zájezdy, které posti?eným občanům zpříjemňují ?ivot. První předsedkyní byla Anna Dra?ilová, po její smrti v roce 2004 organizaci řídí Olga Kulihová.
Klub důchodců jako samostatná organizace působí od roku 2003, ale fakticky vznikl ji? v roce 1985 v městské části Rychvald-Václav v rámci organizační struktury tehdej?ího dolu Fučík. Prvním předsedou se stal Květoslav Coufal, po jeho smrti Jan Krmá?ek. Klub pořádá společenské akce, předev?ím poznávací zájezdy. Vzhledem ke zvy?ování průměrného věku a růstu počtu důchodců v Rychvaldě jeho význam roste. V současné době je předsedkyní Klubu Ilona Obtulovičová.
Svaz zahrádkářů fungoval v Rychvaldě ji? v předválečném období. Vzhledem k tomu, ?e kdysi měl v Rychvaldě zahrádku prakticky ka?dý, byla to jedna z nejlépe fungujících organizací v obci. Během 2. světové války byla její činnost přeru?ena, ale po jejím skončení hned, jak to jen bylo mo?né svou činnost obnovila. Postupně se v?ak projevilo stárnutí členské základny a změny v ?ivotním stylu obyvatel Rychvaldu, v jeho? důsledku zájem o práci na zahrádkách poklesl. V roce 1992 do?lo k vykradení a devastaci areálu Svazu zahrádkářů u Stru?ky. Byly ukradeny i kroniky a vět?ina písemností. Od té doby se činnost organizace zahrádkářů ji? nevzpamatovala.
