 |
|
|
|
Navigovala je ryba
V ?estém století před na?ím letopočtem se na?e evropská civilizace poprvé dozvěděla o magnetismu. Řecký filozof Thales z Milétu jej tehdy přirovnával k přita?livosti mezi lidmi. Ji? o čtyři století dříve v?ak o tomto fyzikálním jevu věděli Číňané. A co víc, právě oni objevili jeho praktické u?ití k navigaci.Podle vědců se znalost magnetismu v Číně vyvinula z geomantie - vě?tění ze značek nakreslených na zemi. Toto pradávné umění mělo zajistit, aby lidská obydlí harmonizovala s proudy ?vesmírného dechu". Tehdej?í kouzelnici uměli pomocí geomantie odhalovat takzvané dračí ?íly a dal?í ?kodlivé anomálie zemského povrchu, aby příbytky či hroby zemřelých zbavili ?patné energie. STŘELKA MÍŘÍ NA JIH 
Tento kompas v podobě I?íce pochází z období dynastie Han na přelomu letopočtu. Na první kompas si Číňané museli je?tě počkat. Objevil se teprve mezi lety 475 a? 221 před Kristem a zpočátku měl podobu l?íce. K jihu mířila její ?ir?í část neboli sinan. Pohybovala se na hladké desce v souladu se zemským magnetickým polem. U? v té době si prý přístroj čín?tí námořníci brávali na cesty, aby neztratili směr své cesty.  Námořníci na čínských d?unkách byli prvními, kdo mohl na moři vyu?ívat nové mo?nosti navigace. Kromě kompasové l?íce se postupně objevoval i jiný druh kompasu. Jmenoval se č-nan- jou, co? v překladu znamená ryba ukazující k jihu. Byl to kus dřeva vyřezaný do tvaru vodního obratlovce s připevněným magnetem. Plavci ho pokládali na hladinu a ryba se poslu?ně otáčela severoji?ním směrem. V knize nazvané Wu ?ing Cung Jao z roku 1044, která obsahuje souhrn dobových vojenských znalostí, se popisuje výroba tohoto přístroje. Tenký ?elezný plech se roz?havil do ruda, nasměroval na jih a pak prudce ochladil. Tento proces dodal materiálu._ magnetické vlastnosti a ryba se pak u? v?dy vracela do výchozí polohy. 
První kompas v dne?ní podobě se v nejlidnatěj?í zemi objevil a? roku 1080. Od 12, století se začal pou?ívat i v Evropě, ov?em se zásadním rozdílem. Zatímco Číňané nechávali své ryby ukazovat na jih, Evropané umís?ovali ?ipku na konec střelky ukazující k severu.KOUZELNÍCI S MAGNETEM Důle?ité vylep?ení důmyslného zařízení přinesl objev magnetické deklinace - rozdílu mezi skutečným severním pólem a pólem magnetickým. Poprvé tuto odchylku změřil v roce 750 čínský vědec I-Sing. O deklinaci se zmiňuje také například astronom ?en Kchua v roce 1088, kdy? popisuje magnetickou střelku: ?Kouzelníci třou magnetitem hrot střelky. Ta pak mů?e ukazovat k jihu. Ale v?dy se mírně odchyluje k východu, tak?e přímo k jihu neukazuje?? O zápis hodnot magnetické deklinace do svých map se sna?ili ji? dávní mořeplavci. V raných dobách mořeplavby ale neexistovaly mapy. Spí?e to byly popisy námořních cest - portolány. V nich se zpočátku objevovaly náčrtky, které ale nebyly orientovány k severu, a místo rovnobě?ek a poledníků byly pokryty pavučinou doporučených kurzů. Teprve v?eobecné roz?íření kompasu vedlo ke vzniku dne?ní, k severu orientované mapy, opatřené pravoúhlou sítí souřadnic. | Autor: administrator | Vydáno dne 06. 11. 2005 | 189 přečtení |  
|