Table 'hornickyklub.rs_kontrola_ip' doesn't existTable 'hornickyklub.rs_kontrola_ip' doesn't exist
![]() |
|
Sovinec
K dosud stále neprobádaným prostorům na hradě Sovinci, který le?í přibli?ně v půli cesty mezi Olomoucí a ?umperkem, patří labyrint podzemních chodeb. Kdesi v útrobách mohutné pevnosti je ukryt hromadný hrob ?védských ?oldáků. Mo?ná hluboko pod skalním masivem se také nalézá jezero a tajné zařízení německé jednotky SS. Historie jednoho z nejmohutněj?ích moravských hradů se pí?e od první poloviny 14, století. Nejstar?í zprávy o Sovinci pocházejí z roku 1333. Tehdy si bratři Pavel a Vok ze ?lechtického rodu Hrutoviců vybudovali na skalnaté vyvý?enině mohutně opevněné a na svou dobu téměř nedobytné sídlo.
STÍNY POPRAVENÝCH
Nejen vysoké vě?e a příkré hradby zaji??ovaly odolnost hradu proti útokům nepřátel. Stavitelé si jako podklad stavby záměrně vybrali skálu s velkým mno?stvím tektonických zlomů a puklin. Tyto přírodní útvary se staly základem pro rozsáhlý a nesmírně členitý labyrint sklepení a podzemních chodeb.
Nejdel?í tajná ?tola, pracně vyrubaná ve skalnatém podlo?í, ústila v kostelíku ve vesničce Dlouhá loučka, vzdálené vzdu?nou čarou více ne? ?est kilometrů.
Systém podzemních tunelů se poprvé osvědčil roku 1474. Sovinec tehdy bránil uherskému vojsku v postupu do Slezska. Mohutná pevnost odolala v?em útokům a díky zásobovacím podzemním chodbám lidé uvnitř hradu nevyhladověli. Rozezlení Uhři proto alespoň pochytali několik místních chlapců a pro výstrahu je v?echny před hradbami nedobytného sídla popravili. Jejich bledé stíny zde jako připomínka dávné tragédie těkají a? do současnosti. Prý je tu zahlédlo ji? několik místních i turistů.
STATEČNÍ OBRÁNCI
U průběhu třicetileté války dorazila v červnu roku 1643 k hradu ?védská vojska. Po neúspě?ném vyjednáváni začal mohutný útok. Obránci pevnosti se v?ak bránili se zoufalou zarputilostí a odrá?eli jednu vlnu útočníků za druhou. Nakonec se vyčerpaní ?védové rozhodli vzdorujícího protivníka vyhladovět. Hradní posádka v?ak měla díky podzemním chodbám stálý přísun potravin, vody i střeliva. Kdy? pak její velitel Augustýn Osvald z Lichten?tejna poslal do nepřátelského le?ení jako dar nadívané kachny a měchy s vínem, obléhatelé raději odtáhli.
Klid v?ak netrval dlouho. U polovině září tého? roku stanuli ?védové před Sovincem znovu, tentokrát v mnohem vět?ím počtu. Navíc se jim podařilo získat na svou stranu zrádce, který jim vyzradil vyústění tajné chodby. Sovinec ji? útoku zvenku a z podzemí nemohl odolat.
Přesto v?ak obránci odmítli slo?it zbraně. Uzavřeli se v mohutné vě?i a hrdinsky hájili svůj hrad dál. ?védský velitel byl jejich statečností natolik dojat, ?e jim nakonec umo?nil volný odchod za zvuku: bubnů a se v?emi vojenskými poctami.
| Autor: administrator | Vydáno dne 14. 04. 2005 | 210 přečtení | |