 |
|
|
|
Aggtelek: kde chybí u? jen podzemní celnice... "Kdyby jim to myslelo trochu ekonomicky, tak tam udělají místo ?elezné mří?e jeskynní celnici. To by bylo něco! Podzemní hraniční přechod! Atrakce, která nemá v Evropě obdoby! Mohli by tam dávat speciální razítka nebo zvlá?tní certifikáty, potvrzující, ?e XY uskutečnil přechod státní hranice hluboko pod zemským povrchem.""Určitě by to přitáhlo lidi z celého světa. Podobná potvrzení za tě?ké peníze s úspěchem prodávají na Severním pólu, nebo i na dal?ích geograficky unikátních místech. A to si pi?tě, ?e toto místo unikátní je. Hodně unikátní! Pouze ho neumějí prodat. Ví o něm tak málo lidí...". Postar?ího Američana, zoufalého z toho, jak málo je propagována krasová oblast na severu Maďarska, jsem potkal před východem z jeskyně Aggtelek, která je v podzemí provázána se slovenskou jeskyní Domica. Cizinec nedokázal pochopit, proč je na místě, kde oba jeskynní systémy propojuje podzemní říčka, namísto unikátního hraničního přechodu obyčejná neprostupná mří?. "V?dy? jste u? v Evropské unii a tam by měl platit volný pohyb osob, nebo ne? Proč musím sednout do auta a jet do Domice po silnici, kdy? by to podzemím bylo mnohem rychlej?í a atraktivněj?í?" kroutil nechápavě hlavou.  Bez holínek to někdy nejde Chráněné přírodní území, tvořené národním parkem Slovenský kras na Slovensku a Aggteleckým národním parkem v Maďarsku, se rozkládá po obou stranách společné státní hranice. Doposud na něm bylo objeveno a zmapováno 712 jeskyní, tvořících tak rozsáhlý a jedinečný krasový systém, ?e organizace UNESCO jej v roce 1995 zařadila na Seznam světového přírodního dědictví. Z desítek kilometrů podzemních chodeb je jich pro veřejnost zpřístupněna relativně malá část. Zatímco na Slovensku mohou náv?těvníci kromě zmiňované Domice nav?tívit pouze Jasovskou a Gombaseckou jeskyni, v maďarské části rezervace jsou zpřístupněné jeskyně čtyři: Baradla, Vass Imre, Béke a Rákocziho jeskyně. Jejich náročnost i délka trvání prohlídkových okruhů se výrazně li?í. Zatímco nejpopulárněj?í prohlídka Baradly trvá pouhou hodinu a mohou ji podstoupit i malé děti nebo star?í lidé, na mnohem náročněj?í, pětihodinový okruh jeskyní Béke, který se absolvuje v holínkách a s ochrannými helmami na hlavách, by se měli vydávat pouze fyzicky zdatněj?í zájemci. Do chodeb s atmosférou ideální pro léčení astmatu se sice chodí léčit pacienti s nemocemi dýchacího ústrojí, ale pouze část podzemních prostor je vybavena nezbytným zázemím a betonovými chodníčky. Během milionů let Je?tě v třetihorní době se nad krasovým územím, zaujímajícím skoro 600 čtverečních kilometrů po obou stranách maďarsko-slovenské hranice, převalovalo moře. Časem se ve stále mělčej?í vodě usadily tlusté vrstvy vápence, předpoklad geomorfologického procesu, tak charakteristického pro tuto oblast. 
Rozeklaný vzhled krasového terénu je tvořen chemickým zvětráním vápenného ?ivce, hlavní slo?ky horniny, která se rozpou?tí ve slabé kyselosti de??ové vody. Ta hrála významnou roli nejen při vytváření jeskynních prostor, ale také při jejich výzdobě. Srá?ky s obsahem vápna prosakovaly povrchovou vrstvou vápence a vytvářely na stropech jeskyní rourky podobné makaronům. V průběhu jednoho a? dvou milionů let se z nich milimetr po milimetru vytvořily obrovské stropní čepy, takzvané stalaktity. Kapky kanoucí ze spodních konců stalaktitů na dno jeskyně vedly k vytvoření stalagmitů, útvarů, zdánlivě rostoucích zdola nahoru. V okam?iku, kdy se oba druhy krápníků dotknou, aby srostly v jeden souvislý sloup, vzniká stalagnát. Vchází se hřbitovem Snad nejkrásněj?í příklady toho, jak různorodé útvary doká?e příroda pod povrchem země vykouzlit, je mo?né najít v jeskyni Baradla. Spolu s jeskyní Domica, která na ní volně navazuje, se vine podzemím v délce 25 km, přičem? asi 7 km chodeb se nachází na slovenském území a 18 km je na teritoriu Maďarska. Zatímco vlhkost vzduchu v jeskynních prostorech se pohybuje mezi 95-100%, jeho teplota 10°C zůstává po celý rok konstantní. Do Baradly se dá vejít z několika stran, přičem? tím nejvyhledávaněj?ím je vstup u vesnice Aggtelek. "Je to přirozený vchod, který pou?ívali na?i předkové ji? před tisíci let," prozrazuje paní v pokladně. "V úvodní části jeskyně byl kdysi malý hřbitůvek, o čem? svědčí nalezené kosterní pozůstatky třinácti lidí. Byli pochováni vsedě a v roce 1876 je objevil tým archeologů, vedený Jenö Nyárem." Informace o hřbitovní minulosti vstupních prostor je zajímavá, ale bledne v porovnání s bohatostí a různorodostí krápníkové výzdoby o kus dále. Chvílemi se zdá, ?e s přibývajícími metry nabírá i na velkoleposti. Obzvlá?tě markantní to je u 25 metrů vysokého stalagmitu zvaného "Hvězdárna", který patří k největ?ím na světě. Obdivuhodné jsou i ty men?í: Lví hlava, Turecký minaret, Orel, ?elva, Santa Klaus, Čínská pagoda? jména některých krasových formací - bly?tících se vápencovými krystaly či okrovými kysličníky ?eleza ? prozrazují o svém tvaru a podobě více ne? dost. | Autor: Administrator | Vydáno dne 06. 01. 2005 | 461 přečtení |  
| Zdroj: iDNES
|