V Moravskoslezském Deníku ze 25.3.2008 mě velice zaujal článek ?Čtrnáctiletý chlapec a cesta ke svobodě?, v něm? jsem se dověděl, ?e mým porubským spoluobčanem je spolu?ák dvou vnuků T.G.Masaryka ? Leonarda a Herberta Revilliových. Jedná se o p.Milana Trunkáta, který s nimi coby 15 tiletý kadet zasedl do lavice Letecké ?koly ve Velké Británii, kterou absolvoval v r. 1942. Jeho tě?kou ?ivotní cestu stojí zato připomenout zejména dne?ním mladým lidem, kteří dnes nemusejí riskovat svůj vlastní ?ivot v boji s nepřítelem.
Pozoruhodný ?ivotní příběh tehdy čtrnáctiletého Milana začíná po záboru Československa hitlerovským Německem v březnu 1938. Přes Ostravu utíkali předev?ím če?tí vojáci do Polska. Součástí vzniklé podzemní skupiny, která tyto vlastence přes hranice převáděla, byla také rodina Trunkátova, aktivním převaděčem se stal také její nejmlad?í člen Milan. Po návratu z jedné převaděčské akce jej i jeho maminku včas varovala sousedka, ?e na ně v bytě čeká gestapo. A tak opustili svůj ostravský domov a překročili hranici do Polska té?. Z Katovic do Gdyně, místo do Anglie dopluli venezuelskou lodí na Kanárské ostrovy, kde na ka?dém plotě visel velký portrét ?panělského diktátora Franka. Nakonec je odtamtud odvezla jedna výletní loď do vytou?eného Londýna.
Milanovi nabídli výcvik u letectva, kde brali i cizince. Mezi kadety letecké ?koly byli také Masarykovi vnuci Helbert a Leonard, kteří seděli s Milanem v jedné lavici. Po skončení ?koly byl zařazen ke 311. bombardovací peruti jako palubní technik, později byl převelen ke 460. bombardovací squadroně, u ní? byli vět?inou Australané. V jednom vojenském klubu v Londýně se Milan setkal s exilovým ministrem zahraničí Janem Masarykem, který mu dal bro?urku se snímkem, na kterém byl vyfocen s jeho dvěma synovci - spolu?áky Helbertem a Leonardem. Kdy? vycházel z klubu, explodovala bomba a prach z rázové vlny zasáhl Milanovy oči. Musel se léčit a po vyléčení byl převelen k jednotce, která zalétavala bombardéry po jejich generální opravě.
Válka skončila, Milan Trunkát se účastnil triumfálního pochodu zahraničních vojáků v osvobozené Praze. Jeho maminka se vrátila do Ostravy, Milan se stal instruktorem leteckého dorostu. Brzy byl v Praze zatčen, nikdo mu neřekl proč. Po propu?tění mu někdo, zřejmě z vojenské kontrarozvědky, poradil, aby rychle opustil Prahu a hlásil se v Karlově Studánce. Jinak prý skončí v pracovním lágru. Poslechl a ?ivil se jako zametač a topič. Po odsunu německých obyvatel koupil na Bruntálsku uvolněný statek, o který záhy při?el a vrátil se domů, do Ostravy. Tam ho opět zatkli. Ve vazbě si u?il i hodně hrubosti a bití. K ničemu se v?ak nepřiznal, tak?e ho nakonec propustili s několika podmínkami. První byla, ?e se nesmí objevit na ?ádném leti?ti v republice, jinak dostane dvanáct let natvrdo. Druhá podmínka mu zakazovala mluvit o čemkoliv ze své kruté ostravské vazby. Od r.1954 Milan Trunkát jako technolog ostravského podniku Bánské projekty a? do důchodu.
Jako vůbec nejmlad?í český odbojář, který utíkal před nacisty do Anglie, byl M.Trunkát rehabilitován a po r.1990 pový?en do hodnosti majora. Byl rovně? vyznamenán. Dnes ?ije se svou man?elkou v jednom porubském bytě a za sklem své knihovny, v ní? opatruje i letecké učebnice z Anglie, má obrázek svého zamilovaného letadla ? liberátoru.
