Ztracené město v Atlantiku

Na?e planeta je mezi dosud prozkoumanými vesmírnými tělesy výjimkou: nese na svém povrchu ?ivot. Mnoho badatelů se i přesto domnívá, ?e první mikroorganismy přilétly v dávné minulosti z kosmu, usídlily se zde a postupně se vyvinuly a? do dne?ní podoby. Nejnověj?í zprávy z hlubin Atlantiku v?ak nasvědčují tomu, ?e kolébkou ?ivota je sama Země.

Klíčem k rozlu?tění záhady vzniku ?ivota se mů?e stát unikátní lokalita na dně Atlantského oceánu, kterou ji? v roce 2000 objevila expedice vedená známou oceánolo?kou Deborah Kelleyovou z Washingtonské univerzity. V hloubce kolem osmi set metrů se nachází systém podmořských horkých pramenů vytvářející z uhličitanových usazenin ?tíhlé, zhruba ?edesátimetrové vě?e. Díky nim si tohle tě?ko dostupné místo vyslou?ilo název Ztracené město.

?IVOT V HLUBINÁCH

Voda vyvěrající z vě?í má teplotu od 40 do 80 stupňů Celsia a je zásaditá, čím? se li?í od obvyklých podmořských pramenů, které bývají naopak kyselé a mnohem teplej?í. Ztracené město je podle v?eho také a? dvakrát star?í ne? dosud objevená hlubinná vřídla.

Zóna na úpatí Středoatlantského hřbetu měla být podle předpokladů víceméně pustá, nevhodná pro jakékoliv organismy. Dal?í expedice ale přinesly překvapivé informace. Ztracené město má mno?ství obyvatel, předev?ím drobných krabů, kteří se ukrývají ve skulinách vápencových komínů. Jsou sice jenom centimetr velcí a zcela průsvitní, ale v nepřátelském prostředí se jim podle v?eho daří dobře.

OSÍDLENÍ PUSTÉ ZEMĚ

Nejnověj?í výprava do hlubin přinesla zji?tění, ?e horké gejzíry Ztraceného města vytvářejí uhlovodíky - základní stavební kameny ?ivota. Z uhlovodíků se pak skládají aminokyseliny, které zase tvoří základ bílkovin. Badatelům se nyní podařilo prokázat, ?e zdej?í uhlovodíky nepocházejí z nějakých organických sedimentů, ale vznikají v podmořských komínech jednoduchými reakcemi horké mořské vody s horninami. ?Tyto uhlovodíky hrají v historii ?ivota na na?í planetě klíčovou roli. Bez nich by Země zůstala pustá," prohlásil vedoucí výzkumu Giora Proskurowski z oceánografického institutu Woods Hole.

ČERNÉ A BÍLÉ VĚ?E

Podobné útvary se u? podařilo objevit na více místech na?í planety. Dosud v?ak ?lo pouze o takzvané černé komíny chrlící směs vody, plynů a minerálů. Vě?e ve Ztraceném městě jsou ale bílé, maximálně poněkud na?edlé a voda v nich je o poznání chladněj?í ne? ve vřelých černých gejzírech. Právě tato teplota je ale pro vznik uhlovodíků nejvhodněj?í. Potvrzuje to také předpoklady, podle nich? se ?ivot na úsvitu dějin rodil v horku, předev?ím poblí? sopek a podmořských gejzírů. Vědci nyní prohla?ují, ?e dal?í lokality tohoto druhu se mo?ná skrývají i na dal?ích tě?ko přístupných místech na dně oceánů.

| Autor: DIAMO | Vydáno dne 31. 03. 2008 | 51 přečtení |