 |
|
|
|
Smrtící vlna ve Středomoří Tsunami se v poslední době stalo stra?ákem, kterého se obávají obyvatelé oblastí na pobře?ích velkých oceánů. Lidé v rekreačních střediscích ve Středomoří prozatím ?ili v přesvědčení, ?e v nevelkém uzavřeném prostoru zrod ničivé vodní hradby nehrozí. Nyní se zdá, ?e v bezpečí nejsou ani letoviska v jaderském moři.0 Středomoří vědci u? dlouho prohla?ují, ?e není geologicky mrtvé a ?e jeho hlubiny skrývají nejedno dosud neodhalené tajemství. Doposud se domnívali, ?e horotvorný proces ve zdej?í oblasti skončil před dvaceti a? třiceti miliony let. Nyní ale společný tým amerických a chorvatských badatelů objevil pod dnem ji?ního Jadranu nový aktivní zlom dlouhý nejméně dvě stě kilometrů. Nebezpečí vzniku zemětřesení a vlny tsunami v prozatím klidném Středozemním moři se tak prudce zvy?uje. MOHOU SPOJIT SÍLY Nově objevený geologický zlom probíhá severozápadně od Dubrovníku. Eurasijská deska se zde v zemských hlubinách střetává s deskou africkou, a přesto?e toto pnutí se v uplynulých dvou tisíciletích podle v?eho nestalo epicentrem vět?ího zemětřesení, navazuje na aktivní pásmo le?ící o něco ji?něji. Právě ono má na svědomí ničivé zemětřesení, které v roce 1667 zničilo přístavní město Dubrovník. Novodobá historie zase přinesla silné zachvění půdy v Černé Hoře, které v roce 1979 dosáhlo stupně 7,1. Není tedy vyloučeno, ?e oba zlomy mohou spojit své síly a vyslat ničivý úder proti Chorvatsku, Slovinsku, Černé Hoře, Albánii či Itálii. V?echny tyto státy nyní budou muset přehodnotit svá dosavadní opatření proti tsunami, která se ve světle nových poznatků mohou jevit jako zoufale nedostatečná.  NEJISTÝ POHLED K OBZORU Jak uvádějí zástupci vědeckého týmu pod vedením Richarda Bennetta z Arizonské univerzity ve svém článku v časopise Geology, měření s vyu?itím systému GPS prozradilo, ?e ji?ní Itálie se přibli?uje k chorvatskému pobře?í rychlostí čtyři milimetry za rok. Protilehlé břehy Jaderského moře se tak spojí přibli?ně za 50 milionů let. I takto pomalý posun, který na první pohled nevyvolává příli? velké obavy, s sebou ale přiná?í pohybovou energii, kterou pohlcují ostrovy v Dalmácii. Postupně v těchto místech začne docházet k dal?ímu geologickému vrásnění, co? zřejmě způsobí nejen vznik nových ostrovů, ale také zvý?ení horských pásem na pobře?í. Geologické procesy trvající miliony let nás mo?ná nemusejí příli? zajímat. Pokud se ale proká?e, ?e spojení aktivního pásma s nově objeveným zlomem mů?e v dohledné době vyvolat zemětřesení, budou mo?ná v budoucnosti turisté u?ívající si dovolenou na chorvatských plá?ích hledět k vodnímu obzoru s men?í jistotou ne? dosud. | Autor: administrator | Vydáno dne 23. 03. 2008 | 62 přečtení |  
|