 |
|
|
|
Osmičkové roky v ?elezniční historii
Kovaní racionalisté to pova?ují za pouhou souhru náhod a nepodlo?ené fabulace potře?těných numerologů. Jiní, opatrněj?í, soudí, ?e by na tom něco přece jen mohlo být. Ka?dopádně pova?ovat letopočty, končící osmičkou, za jakási zcela mimořádná data, patří tak trochu k místnímu folklóru. Nelze, pravda, nepřiznat, ?e této prostoduché víře nahrává jeden zcela neoddiskutovatelný fakt: toti?, ?e v ?osmičkových? létech k mnohým záva?ným událostem skutečně do?lo.
A to nejenom v národních dějinách. S osudovou osmičkou se mů?e vytasit i ?elezniční historik. K nejednomu zaznamenání hodnému okam?iku v historii ?eleznic do?lo toti? právě v roce, kdy kalendář oznamoval osmý rok. Mo?ná neza?kodí si některé tyto dávné chvíle by? jen letmo připomenout. Příkladně v roce 1808, konkrétně 31. března, přednesl Franti?ek Josef Gerstner na zasedání České soukromé hydrotechnické společnosti v Praze památnou řeč. Navrhl v ní pou?ít pro plánované spojení Dunaje s Vltavou nikoli plavebního kanálu, ale ?silnici dřevěnou a ?eleznou?. Neboli ?eleznici, která se tak poprvé dostala u nás na pořad dne. Zpočátku pochopitelně jen v teoretických promluvách. Ov?em o dvacet roků později, 30. září 1828, se Gerstnerova teze proměnila do reality. Předev?ím zásluhou dal?ího Gerstnera, Franti?ka Antonína, byl toho dne předán v?eobecnému provozu úsek koněspře?né dráhy České Budějovice?Kerschbaum. První skutečná ?eleznice s veřejným provozem na evropském kontinentě. Začátek na?ich ?eleznic, probíhající v re?ii koněspře?ek, se tedy neobe?el bez ?osmičkových? roků. Těch se ale zřejmě nechtěla vzdát ani nastupující ?eleznice lokomotivní. Deset roků po zrození koňky se jí k tomu naskytla dobrá příle?itost. A dlu?no říci, ?e nebyla promarněna. Dne 11. listopadu roku 1838 se uskutečnila historicky první jízda parní lokomotivy na území dne?ní České republiky. Této cti se dostalo lokomotivě MORAVIA a první tratí, která poznala dusot parního oře, se stal právě dohotovovaný úsek z Rajhradu do Brna. Parní lokomotiva tak vstoupila na ?elezniční scénu, aby na ní setrvala úctyhodnou řádku roků. Její výkony stoupaly a mělo se zato, ?e jsou téměř bez hranic. Této teorii nahrávalo i tzv. tě?kotoná?ní hnutí, spočívající v převá?ení enormní zátě?e jedním jediným vlakem. Vrcholem tohoto rozporuplného sna?ení se stal rok 1958, kdy se v závěru roku uskutečnilo několik jízd s rekordní zátě?í. Z Ostravy do Přerova vezl dne 25. října 1958 vlak 6901 zátě? o celkové váze 7392 tuny, celkem 8272 tuny pak vá?il vlak, který dvě lokomotivy řady 556.0 přepravily z Kojetína do Ostravy. Výčet historických událostí, spojených na ?eleznici s ?osmičkovými? roky, tímto rekordem samozřejmě zdaleka nekončí. Při důkladné prověrce by se ze zaprá?ených ?elezničních archivů jistě vynořila spousta zajímavých momentů, tak či onak svázaných s nějakým tím pro nás tak osudovým rokem. V?dy? vzpomeňme jen na na?e ?eleznice v létech 1918 a 1938, na úlohu kolejí a vlaků v létech 1948 a o dvacet roků později. To u? se ale jedná o náměty, hodné spí?e historických studií? | Autor: administrator | Vydáno dne 31. 01. 2008 | 107 přečtení |  
| Zdroj: Pavel Schreier
|