 |
|
|
|
Tajemství vrbčanského kostela Podle pověsti přispělo k vítězství českého vojska v bitvě mezi armádami kní?ete Soběslava I. a německého krále Lothara III, zjevení svatého Vojtěcha. Prozradil prý místo, kde je ukrytý jeho praporec, s ním? by měl český panovník táhnout do boje. Po výhře pak putovala vzácná relikvie zpátky do kostela ve středočeské obci Vrbčany, kde by se měla nacházet dodnes. Soběslav I. z rodu Přemyslovců usedl na kní?ecí stolec v roce 1125, av?ak za právoplatněj?ího panovníka se coby nejstar?í z rodu pova?oval Ota II. Olomoucký. Problém byl na světě a zhrzeného mu?e nenapadlo nic jiného ne? po?ádat o pomoc německého krále a římského císaře Lothara III, který měl s čerstvě jmenovaným kní?etem v té době nevyřízené účty. Zmobilizoval proto své vojsko a vytáhl do Čech hájit Otovy nároky. A právě tehdy se podle pověstí zjevil kní?ecímu kaplanovi Vítovi ve snu svatý Vojtěch. ?PATNÁ VOLBA CESTY Duchovnímu se zdálo, ?e k němu světec promlouvá a říká mu, aby ve vrbčanském kostele na?el jeho praporec a předal jej před bitvou s Lotharem do rukou Soběslava. Jak dále pí?e ve své kronice Dalimil, kaplan uposlechl a po dlouhém hledání skutečně za oltářem na?el vlajku s vy?itým symbolem hvězdy. Český kní?e ji pak nechal upevnit na kopí svatého Václava a vyrazil do boje. Skutečnost byla taková, ?e Soběslav měl v podstatě vyhráno je?tě dříve, ne? jeho protivník dorazil 18. února 1126 na bitevní pole u Chlumce. Pro své ta?ení si toti? zvolil zřejmě nejhor?í mo?né období i cestu, neboli pochod přes promrzlé a zasně?ené Kru?né hory stál jeho armádu hodně sil. Zesláblé a zimou zubo?ené vojsko nebylo pro českého kní?ete nikterak nebezpečné a zdrcující porá?ka Němců se dala očekávat. Ura?ený Ota II. Olomoucký padl mezi prvními. Lothar se vzdal a putoval do ?aláře, odkud jej Soběslav nechal poměrně brzy propustit. Nakonec se z nich stali přátelé a dokonce i spojenci. POMU?E SVATÝ VÁCLAV? Na boji?ti se v?ak kromě válčení stalo i něco neuvěřitelného. Velké pozdvi?ení způsobilo údajné zjevení svatého Václava na bílém koni, který se prohnal těsně nad hlavami bojovníků. Krátce předtím prý proletěl nad bitevním polem mohutný orel, který jako by velel: Do boje! A Vojtěchův praporec? Ve starých kronikách se pí?e, ?e zástava stře?ená stovkou českých velmo?ů a kně?í se po bitvě vrátila zpátky do vrbčanského kostela, kde by měla být uschována pod oltářem či podlahou sakristie dodnes. Podle pověsti si ji svatý Václav vyzvedne tehdy, a? bude českému národu opět nejhůře, a postaví se s ní do čela armády rytířů spících v nitru hory Blaník. Kdo ví ale, zda by svatostánek je?tě poznal, proto?e jeho podobu změnilo románské období a následně i gotika a nakonec baroko. | Autor: administrator | Vydáno dne 29. 01. 2008 | 92 přečtení |  
|