 |
|
|
|
První biologické zbraně Starověcí Chetité pou?ívali biologické zbraně. S touto informací při?el kanadský badatel Siro Trevisanato. Chetitská ří?e vznikla ve druhém tisíciletí před na?ím letopočtem na území dne?ního Turecka a její obyvatelé neustále bojovali s okolními státy. Jak potvrzují například dochované dopisy, které zaslali Féničané egyptskému faraonoví Achnatonovi, propukla ve fénickém městě Simyru stra?ná epidemie označovaná jako chetitský mor, její? symptomy připomínají známou tularémii - onemocnění přená?ené hmyzem či hlodavci. Touto chorobou se snadno nakazí i ovce, vepři, koně a dal?í domácí zvířata. Brzy po propuknutí epidemie Chetité Simyru napadli a vyplenili.O něco později se podobný případ opakoval během války Chetitské ří?e s národem Arzawů z Malé Asie. Přesto?e Chetité proti silnému protivníkovi neměli příli? ?ancí, opět jim pomohla ?ířená infekce. Jak dokazuje kanadský badatel, před vypuknutím onemocnění se v Arzawě začaly znenadání objevovat ovce, ke kterým se nikdo nehlá sil. Místní obyvatelé je chytali a zařazovali dar svých stád. Ovce byly ale podle Trevisanata naka?ené a podstrčené Chetity, aby chorobu roz?iřovaly. Názory kanadského vědce se setkaly s rozporuplnými reakcemi. Někteří jeho kolegové v čele s Jonathanem Tuckerem z amerického Centra pro ne?íření biologických zbraní pova?ují novou hypotézu za velice zajímavou, proto?e tularémie je i dnes pova?ována za mo?nou součást biologicky války. Odpůrci jeho teorie naopak pochybují o znalostech dávných Chetitů dokonala ovládnout mechanismy ?íření nebezpečné infekce. Jejich schopnosti ale mo?ná nebyly tak ú?asné. Po dobytí Simyru se toti? epidemie projevila i v samotné Chetitské ří?i, proto?e vítězové si nad?eně odvedli dobytek pora?ených do svých domovů. | Autor: Administrator | Vydáno dne 08. 02. 2008 | 85 přečtení |  
|