Ostravské zámky

Autor: Jakub Ivánek

NOVÉ KNIHY

Vydavatelství REPRONIS

formát B6, bro?ovaná, 52 stran, vydání první, Cena: 40 Kč

Anotace:
Pohnuté osudy osmi panských sídel, které se nachází či nacházely na území dne?ní Ostravy. Památky, jen? doplatily na lidskou neúčast. Doplněno o dobové i aktuální fotografie.

Ukázka:

VÍTKOVICE

Skutečnou ostravskou raritou je vítkovický ??elezárenský? zámeček, někdy zvaný také Zentralhaus, který vznikl jako vila majitele vítkovických ?elezáren zřejmě v letech 1846?1847. Salomon Meyer, svobodný pán Rothschild, sice koupil ?elezárny u? v r. 1843, av?ak dříve fungovala jako jeho občasné sídlo vila stojící mezi správní budovou a hutí (při dne?ní Místecké ulici), která vznikla v r. 1844.

Nová a okázalej?í rezidence, nazývaná zámečkem, je jednopatrová empírová budova obdélného půdorysu s poměrně bohatě zdobenou klasicistní fasádou a mělkými rizality v obou průčelích, je? jsou ukončeny trojúhelníkovými ?títy. Ze zahradního průčelí vystupuje v přízemí prosklená veranda s terasou v patře. K areálu zámečku patřívaly kdysi i ni??í budovy přistavěné těsně k objektu na severní a ji?ní straně (dnes ji? existuje pouze severní budova, někdej?í konírny a byt kočího). Uvnitř zámku se nachází vznosné schodi?tě s hladkými sloupy s kompozitními hlavicemi.

Budova zámečku slou?ila původně za občasné sídlo rodiny Rothschildů, av?ak ti zde nepobývali příli? často. Časem se tedy proměnila v soukromý byt ředitelů ?elezáren, v něm? se nacházely i hostinské pokoje pro významné náv?těvníky Vítkovic. Za zámkem se rozprostírala zahrada s parkem, do něho? byly za Aloise Scholze, generálního ředitele ?elezáren v letech 1873 a? 1877, přivezeny vzácné, ji? urostlé stromy ze zámeckého parku v Sobotíně (nedaleko ?umperka). Paul Kupelwieser, nástupce Scholze v úřadě ředitele, se zase postaral o zvelebení interiérů samotného zámečku, kam také umístil mnohá díla svého otce Leopolda, jen? byl známým vídeňským malířem. V r. 1887 vznikl té? nový skleník pro zámeckou zahradu. Vět?ích úprav se v?ak stavba dočkala a? v 1. čtvrtině 20. století. Tehdy dostal objekt nová okna, dveře a vstupní bránu, stylový krb v hale a vznikla také zasklená zimní zahrada pod balkonem zahradního průčelí (tyto práce spadají do let 1915?1916). U? v r. 1912 byl u zámku vystavěn domek pro vrátného a r. 1916 vznikly konírna, byt kočího, gará?e severně od zámku a koupali?tě s vodotryskem v zámecké zahradě. Zahrada byla v r. 1923 obehnána novou zdí. Samotný zámeček se úprav dočkal je?tě v r. 1932, kdy byla zbourána veranda uprostřed ji?ního průčelí, její dveře byly proměněny v okno a na levé straně tohoto průčelí vznikly nové vstupní dveře se schůdky. Tehdej?í ředitel Oskar Federer umístil ve vile také svou sbírku obrazů, je? v?ak byla z velké části rozebrána nacisty za druhé světové války.

Nepříznivých úprav se památka dočkala v r. 1948, kdy byla adaptována pro kancelářské i jiné potřeby reorganizovaných ?elezáren. V přízemí fungovala závodní knihovna se studovnou a čítárnou, v patře byly kanceláře závodní rady a závodní skupiny ROH a KSČ a závodní klub s kulturní a ?achovou místností. Při těchto pracích docházelo v interiérech k vybourávání i dozdívání některých příček. Dal?í podobné adaptace, u? men?ího rázu, postihly stavbu v letech 1960?1961. Tehdy u? v patře zámku fungovalo závodní učili?tě. Po?kozen byl po válce předev?ím zámecký park, jeho? části ?elezárny u?ily k roz?íření výstavby Závodu 8. V zahradě se původně nacházela i busta zakladatele ?elezáren, arcikní?ete Rudolfa Habsburského, arcibiskupa olomouckého. Dnes ji nalezneme na prostranství před budovou tzv. Nového ředitelství Vítkovických ?elezáren.

V r. 1971 se budova stala sídlem Muzea Vítkovic (podnikové muzeum ?elezáren), které zde fungovalo do r. 1984. Na začátku 80. let se uva?ovalo o zřízení malého průmyslového skanzenu s vyu?itím zámku i parku ? jako v mnoha jiných případech v?ak i zde z plánů se?lo. Objekt zámku u? tehdy potřeboval generální opravu, av?ak byla provedena pouze výměna oken. A? v r. 1991 proběhla renovace cenného historického kování na oknech přízemí (z tzv. rothschildovského období), o rok později oprava stropů v sálech a vybourání vestavěných příček v několika místnostech prvního patra a v r. 1996 výměna původních vstupních dveří za jejich kopii. Ale stav objektu se nadále zhor?oval a r. 1998 byl zámek zaevidován do seznamu ohro?ených nemovitých kulturních památek ČR (nejvá?něj?í jsou zejména po?kození velmi cenných klasicistních fasád).

V listopadu a prosinci 2003 byla v zámeckých prostorách uspořádána výstava ke 175. výročí zalo?ení ?elezáren, která za?lé sídlo nakrátko učinila středem pozornosti. Vznikla zde zcela nová expozice o vývoji vítkovických ?elezáren od jejich zalo?ení r. 1828 a? po současnost. Hlavním lákadlem pak byla zejména rekonstrukce zámeckého salonu podle dobových fotografií z počátku 20. století.

Ačkoli tato akce slibovala objektu vět?í pozornost, zatím se zámek generální rekonstrukce nedočkal. V r. 2005 do?lo k opravě oken a dveří zámečku a vznikl plán na jeho celkovou obnovu, její? součástí by měla být i výměna současné plechové stře?ní krytiny za břidlicovou a výstavba nízké vyhlídkové vě?e s okny a terasou na vrcholu střechy zámku, která kdysi v těchto místech existovala a zanikla někdy v poválečném období při opravách střechy.

Lze tedy jen doufat, ?e se ji? brzy zámeček dočká slibované opravy, která tuto ostravskou ?raritu? zachrání a umo?ní lidem opět obdivovat její někdej?í krásu.

| Autor: | Vydáno dne 24. 11. 2007 | 107 přečtení |