Zapomenutá Ostrava

Autor: Josef Filgas

NOVÉ KNIHY

Vydavatelství REPRONIS

formát A5, vázaná, 216 stran, vydání první, Cena: 189 Kč

Anotace:
Novodobé pojetí knihy Zapomenutá Ostrava novináře a rozhlasového publicisty Josefa Filgase s dokumentárními fotografiemi a dosud nezveřejněnými fejetony mapuje období první republiky v Ostravě.

Ukázka:

Obyčejně to bývá, ?e ?patná pověst letí světem rychleji ne? zvěst o dobrém skutku. I města jsou jako lidé. ?ijí svým ?ivotem, a? město někde daleko na jihu Itálie, Francie, někde za mořem v Africe, která je opravdu čerŹná, alespoň ?ijí tam černí lidé, v Japonsku, na severu, na západě, ale ?ádné z těchto měst nedostalo takové příjmení jako Ostrava. Černá?

Ostraváci jsou jako ta?ní ptáci, sejde? se s nimi v kdejakém koutě světa. A sly?í člověk mnohdy, kdy? tak poslouchá některého Ostraváka někde v cizině, jak chválí své rodné hnízdo, sly?í řeči, které zní jako pohádky. Mnozí Ostraváci mají hodně společného s prolhanými Gaskoňci, které jistě dobře znáte z francouzských románů. Jednou jsem poslouchal jednoho Ostraváka na noclehárně ve Vídni, jindy jiného v Mnichově, v Marseilli, ov?em nikdy jsem hned nepřiznal, ?e jsem jejich krajan. Řeči byly v?elijaké, ale zněly na jednu notu.

?Ostrava? ? Mame tame kominuv, kuřu v?elijakiho, modreho, zeleneho, fialoveho, černeho, kajjake barvy. To jak se podiva na Ostravu z dalky, tu? tajak by viděl naŹmalovany obraz. Sazi tame spadně enem za jeden děň s padesat vagonuv, to padaju saze tajak snih a ludě su tajak komiňaře. Okna otevři? nělza, po bilu se člověk nastroji? němo?e, veme se bily kragel, tu? ho ma za chvilku černy, ledva vyjdě před dum, ani kroka e?če na ulici nězrobi a u? aby se vracal do dom. Idětě koleva ?elezaren, od vysokych pecuv taki hic, ?e stě v zimě zapoceny ani my?, idětě koleva ?achty, tu? tamej zase idě ze země taka zima, ?e bystě v letě zmrznul. Nic něviditě, enem same kominy, ni take pekařske, nale same do takich dvěsta metruv aji vjěc, a dyby člověk cely děň počital, tu? se nědopočita, co tych kominuv je. To matě ?achtu vedle ?achty. Co se teho uhla děň co děň nakope, cele vlaky od rana do noci na v?ecki strany jezďu, to dybystě sahnul na ?iny, tu? su od rana do noci rozpalene. A roztahana je ta Ostrava, dy sednětě na tramvaj, tu? jedětě pul dňa, a to e?če jedětě tramvajem, kaj te? dybystě ?el pě?o, to bystě musel ze dvě noci přenocova?. Za městem aji v samym městě su same kopce, kaj se podivatě, to matě to kameni, co ze ?achty vyva?aju, tym kopcum se pravi Karpaty, Tatry, Himalaje, to matě z vy?ku, dva dňi bystě liz a furt bystě něbyl na vrchu. Mamy tame novu radnicu, vě? saha e? kaj?i do něba, to idětě do Ostravy, e?če stě su kus od ňi, e?če matě baj tři dňi cesty, nale tu vě? u? viditě zdaleka. Una je cela z mědi, bezmala, ?e se spotřebovalo pět ti?ic metrakuv mědi. A moc se tame člověk ?pacirova? němo?e, bo by vas hnedaj jaki?i chachar chytnul pod krk, lebo z dluhe chvile řiz po huŹbě a němo?etě se pta? čemu, bo by vas piznul e?če raz.

Ti?ice aut přejedě přes ulice, a to enem v minutě, taki ruch něni ani v Paři?u a Paři? u? je velke město. Kino na ka?dym rohu, divadlo, o tym hlavnim enem mluvim, take velke maju malokaj. A ?elezarně? ? Co bych vam vykladal! ?ak stě isto u? něraz čitali, ?e Vitkovice su největ?i na celym světě. A jak se se?mi, tu? abystě u? na ulicu něvylizal, bo hnedaj kaj?i ze tmy vyskoči baraba a strči vam dyku pod nos: a davej penize! A ně? se keho dovolatě, tu? je davno skovany kaj?i v kanale. A dy ňi v kanale, tu? utěče kaj?i na haldy a hledejtě zloděja, dy ho něni. Zaleze kaj?i do ďury, a dyby ho hledalo něvim kolik detektivu, tu? něnajdu ani chlup a ni tak chlapa. To bystě museli po tych haldach kolik dňi chodi?, ně? bystě jich pře?li. Dybystě cely svět pře?li, jak stě něviděli Ostravu, tu? stě něviděli nic.?

| Autor: | Vydáno dne 11. 10. 2007 | 229 přečtení |