 |
|
|
|
Povodeň vzedmula vlnu solidarity
Před deseti lety zasáhla Ostravsko povodeň, která v?echny překvapila svou dravostí i následky. Prosluněný pátek 4. července 1997 sliboval docela hezký prázdninový víkend. Ani prudká bouře večer a v noci nenaznačovala, ?e se vodní ?ivel chystá ke stoletému úderu. Vytrvalý víkendový liják zvedl hladiny řek, potoků a potůčků, tak?e u? v neděli v noci začaly na ?eleznici v obvodu bývalého OPŘ Ostrava první problémy. V pondělí 7. července kolem půl třetí ráno byl pod vodou úsek Ostrava Svinov?Polanka nad Odrou, Polanecká spojka byla sní?enou rychlostí je?tě sjízdná. Po poledni vykolejil na podemleté mostní propusti před Suchdolem nad Odrou vlak EC 104 z Vídně do Var?avy, strojvedoucí zastavil protijedoucí IC 106 Praha. Následovala evakuace cestujících, z nich? někteří pokračovali v cestě z náhradního ubytování na Ústavu podnikové výchovy Ostrava a? po třech týdnech. Pro ostravské hlavní nádra?í byla nejkritičtěj?í noc z pondělí na úterý. Kolem třetí ráno voda zaplavila Ostravu hl. n., areál depa, Ostravské opravny a strojírny a dal?í lokality. Pamatuji si to velmi přesně. To se snad ani nedá zapomenout. V pondělí jsem po směně zůstal ve stanici. Stále pr?elo. Připravil jsem si lokality, z nich? zaměstnanci stanice hlásili vedoucímu směny, jak voda stoupá, vzpomíná na kritické okam?iky stanice vrchní přednosta uzlové ?st. Ostrava hl. n. Ing. Josef Juřeník a pokračuje: 
Bylo asi půl hodiny před půlnocí, kdy tato hlásná slu?ba v Mariánských Horách volala vedoucímu směny, ?e voda stále stoupá. Pak to v?echno proběhlo stra?ně rychle. Do?lo k protr?ení hrází v místě soutoku Opavice s Odrou. Voda se dostala přímo do trianglu, během deseti minut se v oblasti Nové Vsi hladina vzedmula o metr a začala zaplavovat koleji?tě. Jako první bylo pod vodou vjezdové koleji?tě v Mariánských Horách. Ve stejné době voda zaplavila chemičku. Pak se od Černého potoka, jindy nenápadné stru?ky, začalo zaplavovat celé ostravské pravé nádra?í. Bylo půl hodiny po půlnoci, kdy zamířil k pomocnému stavědlu č. 5. Nechápal, stejně jako v?ichni ostatní, kde se ta voda bere. Na místo dorazil asi po deseti minutách. U stavědla spatřil, jak zaměstnanci stanice utíkají z levého nádra?í po hlavních kolejích č. 101 a 102. Nikam nechoďte, pravé nádra?í je celé pod vodou a hladina stále stoupá! ? volali. A tu se najednou voda začala přelévat přes hlavní koleje, a zaplavovat levé nádra?í. Je?tě teď to mám před očima, jak se za sykotu vsakovala do ?těrku. Najednou vystřelila víka kanálů a za několik okam?iků bylo celé levé nádra?í pod vodou. Rychle jsem utíkal u? po vodě. Na řídicím stavědle jsem nařídil, a? v?echny věci z podlahy dají na stoly, jen?e i to bylo málo, vody tam toti? bylo metr padesát. Přízemní místnost v ústředním stavědle byla pod vodou a? do tří čtvrtin oken. U stavědla 5 byla voda 256 cm vysoko, vypráví Ing. Juřeník  Náměstek z depa musel plavat na konoi k nádra?ní budově, ta nebyla pod vodou Kdy? voda opadla, v koleji?ti zůstaly jakoby rozházené cisternové vozy, nacházela se tam spousta naplavenin, zabezpečovací zařízení bylo mimo provoz. Ka?dému ale zále?elo na tom, aby se provoz co nejdříve obnovil. V?echny profese byly obsazeny podle směn a v?ichni pracovali na vyči?tění stanice od bahna, naplavenin, ?píny. Byla to nepředstavitelně namáhavá práce. Ráno jsme se v?dy se?li a naplánovali práce. Spojení neexistovalo, tak?e jsem zavedl předávání pokynů pomocí kurýrů. Výrazně nám pomohly hasičské sbory, byly tu a? z Čech, říká Ing. Juřeník V rámci úklidu spálili 12 vagonů přírodních naplavenin. Následky povodně na zařízení byly katastrofální. Například bylo třeba kompletně vyměnit ve?kerou kabelá? v zemi, aby reléové obvody pracovaly spolehlivě. Jen to stálo přes 80 mil. korun. Zařízení v koleji?ti znamenalo i mimořádné vypětí pro zabezpečováky, kteří museli otevřít stovky přestavníků, rozebrat, opláchnout, vysu?it, znovu je zkompletovat a prověřit jejich funkci. Na Ostravsku se tehdy vzedmula solidarita lidí, zejména solidarita zaměstnanců s podnikem. Povodeň pomohla stmelit kolektivy i hospodářské vedení s jediným cílem co nejdříve obnovit provoz. To bylo ústřední téma. V podstatě tři týdny po povodni se u? posunovalo na nádra?í Ostrava levé a za pět týdnů na nádra?í Ostrava pravé, i kdy? s určitým omezením. Bylo to i o tom, ?e lidi brali na sebe riziko. Měl jsem výpravčí, kteří chodili v koleji?ti a hlásili dispečerovi na vě?, ?e výhybka je správně postavena, ?e mů?e rychlík nebo osobní vlak jet. Neplatily ?ádné předpisy a lidé v zájmu provozu na sebe převzali i tento stupeň rizika, dodává Ing. Juřeník. Stejné problémy byly i v přilehlém depu. Jak potvrdil vrchní přednosta DKV Ostrava Jiří Tylich, dílny byly zatopeny a? do vý?ky dvou metrů, pod vodou byla hří?, opravna vozů, točny. Jak opadla voda, bylo třeba rychle v?echno zprovoznit. Měli jsme pod vodou i několik elektrických lokomotiv, které zůstaly v obvodu přednádra?í. To znamenalo vyvázat v?echny trakční motory, v?echny točivé stroje, vysu?it, vypláchnout, popřípadě dát do opravy na převinutí. Tam byly dost velké ?kody. Byly po?kozeny podlahy, elektromotory z točen, ze zvedáků a v?eho, co se nedalo odnést. Výpočetní techniku, drobnou měřicí techniku, nářadí a drobné stroje, jsme přenesli do vy??ích pater. Nástup vody byl tak náhlý, ?e jsem se do depa u? nedostal. Dokonce to bylo tak záva?né, ?e jsme museli na loďkách evakuovat vedoucího opravny a dal?í pracovníky z administrativní budovy. Trvalo to dost dlouho, a ?kody byly vysoké. Po těch deseti letech si u? ale nepamatuji přesnou částku, samozřejmě to znamenalo obít omítku, vysu?it ve?keré provozy. Například jsme měli půjčené vysou?ecí agregáty, které ?ly ve dne v noci nepřetr?itě. V?ichni na to vzpomínají, proto?e to byly nezapomenutelné zá?itky, a doufají, ?e se to u? nebude opakovat, říká Ing. Tylich. | Autor: administrator | Vydáno dne 21. 07. 2007 | 284 přečtení |  
| Zdroj: IVAN SKULINA -
|