Ostravské pivovarnictví

Autor: Boleslav Navrátil

NOVÉ KNIHY

Vydavatelství REPRONIS

formát B6, bro?ovaná, vydání první, Cena: 40 Kč

Anotace:
Kde se pivo vaří tam se dobře daří a Ostrava v době, kdy jí bylo uděleno právo várečné, opravdu kvetla. Se zvy?ující se konzumací piva rostla i poptávka a z domácích sladoven vznikala ?enkovní společenství. Pravidla pivního řádu v?ak byla neúprosná ? měst?tí radní určovali limit počtu varů pro jednoho varečníka. Jak by se asi na taková omezení tvářily dne?ní pivovary? Podoba pivního řádu se v?ak měnila a také způsob vaření piva se zdokonaloval ku prospěchu ?tamgastů. Útlá kní?ečka mapuje dramatický vývoj ostravského pivovarnictví od prvních mě??anských ?pivovařisek? a? po novodobé pivovary v Ostravě. Nahlí?ení pod pokličku tehdej?ích varen v?ak skýtá jedno nebezpečí: nadměrnou produkci slin.

Ukázka:

Ostravský pivní řád

V lednu roku 1830 byl v Moravské Ostravě vytvořen pivní řád, který přesnými předpisy upravoval činnost celé právovárečné obce i samotného pivovaru. Byl to jediný právovárečný řád, který se v městě zachoval. Sepsal ho mistr soukenický a majitel dvou domů na náměstí Valentin Foltin. Ten se předev?ím sna?il vymezit kompetence a určit přímou odpovědnost za jednotlivé oblasti chodu celého pivního regálu, a to včetně kontroly. V pivovaru toti? docházelo k nepravostem, men?ím podvodům i k odborným a organizačním nedostatkům, které po?kozovaly kvalitu piva. Zvolena byla ?dyrekce?, kterou tvořili čtyři místodr?ící a dva přísedící, určily se povinnosti sládka a ?pomahačů?. Hospodářské zále?itosti měli na starosti dva úředníci (oficianti), jimi? byli pokladní (kasíř) a písař. Pokladní vedl účetní knihy, písař zase evidenci ječmene a sladu. Oba společně pak kontrolovali stav hmotného majetku celé právovárečné obce a dávali pozor na dodr?ování míry piva v sudech. Měli také na starosti čistotu pivovaru a ?enků.

Zvlá?? podrobně byly vyjmenovány povinnosti sládka: měl dbát na čistotu pivovarských nádob, proto?e zaschlé hnilobné zbytky velmi nepříznivě ovlivňovaly chu? piva. Volení zástupci byli povinni své funkce vykonávat zdarma ?jen pro lasku k svým panum sousedum a pro svu vlastní čest?. Předseda ov?em měl za vedení výroční schůze nárok na deset zlatých a zapisovatel na pět zlatých. Úředníkům vyplácela obec roční plat ve vý?i deset zlatých a naturální dávku piva. Řád doporučoval vést jakousi pamětní knihu, do ní? by se zaznamenávaly významné události týkající se pivovaru. Ale zdůrazněno bylo také, ?e hlavní slovo má stále 64 velkomě??anů, tak jak to v pradávných dobách určila vrchnost, tedy olomoucké biskupství. Ka?dý z nich měl stejná práva a stejný podíl na zisku.

Vynechat nelze i jednu zvlá?tnost. Tehdej?í městská agenda se vedla výlučně v němčině, ale ostravský pivní řád je sepsán celý v če?tině. Navzdory tomu, ?e mě??an Foltin nebyl právník, stvořil text sevřený, srozumitelný, v něm? se mísí stará če?tina s výrazy la?skými, ale i odbornými v pěkné nářečové dikci. Text je jasný, postrádá jakoukoliv vágnost. Zvlá?? výrazně lze postřehnout v textu autorovo české vlastenectví. Hlavní zájem byl odstranit ?ten ?patny obyčej vymáháni počastneho ve sladovně a v pivovaře od nakladnika, který ju? tak varku předra?enu ma, nic darmo přidat nemu?e a proče? to daremnú podezřelost pusobi a z toho vynikajici klebety ?adne ru?e nenesu?. Sládkovi se nařizuje, ?aby pivo v?eho zhnileho a nepřijemneho ?maku chraněno bylo?. O tom, ?e se bečky mají hned vyčistit: ??ni? ten kal a kvas v bečkach přischne, zčeho nasleduje, ?e smradlave pivo ?aden pit nechce, chrobaci se v bečkach naleznu a my potom bednařovi od otvirani beček, aby to chrobačstvo vyhubene bylo, darmo platiti musime.? Také se pí?e o tom, ?e pomahač, který ji? ráno přijde do práce ?o?raly?, anebo s fajfkou nebezpečně po pivovaru chodí, má být okam?itě vyhnán.

A půvabný závěr: ?V moravskim jazyku je tato cela práce přitomnych pravidel sepsana, poněvad? v nyněj?ich časach v tym největ?im květu stoji a obzvla?tě od duchovenstva za tu nejstaltněj?i dr?ena jest.?

| Autor: | Vydáno dne 23. 07. 2007 | 207 přečtení |