Z vala?ských putýk

Autor: Radomír Dolanský, Ilustroval Marian Vystrčil

NOVÉ KNIHY

Vydavatelství REPRONIS

formát 130 x 200, bro?ovaná, 120 stran, vydání první, 125 Kč

Anotace:
Veselé příběhy obyvatel jedné vala?ské dědiny, jejich bě?né starosti a radosti, řádění místních výlupků, trocha sousedské lásky i nepohody, nemálo lásky a hodně legrace. Autorovo barvité líčení svérázných vesnických figurek je doplněno vtipnými ilustracemi. Humorné čtení s jistou dávkou nadsázky, které zaručeně polechtá bránici.

Ukázka:

Rybářská výprava
O na?ívání chlapú z robama teho bylo popsaného vjecéj ne? o v?eckých svatých dokopy. Istoisté návody jak sa zachova? v danéj situáciji, gdy zařva? a gdy zaséj sklopi? u?i ? no v?ecko je to prd platné. ?ivot si pořáď ?lape svoju cestičku a mudrlanti sa mo?ú umudrova?. Ka?dému pasuje neco iného, tajak ka?dý máme svoje otisky paprčí. A to je faň! Aspoň je dajaká sranda na světě.

Neinak je temu v hlubokých, včíl u? vlastně skorem vyráňaných, hvozdoch vala?ských. V jednéj maléj dědině si takto na?ívaly a spolem kamarádily ?tyry man?elské páry. Fero Fúkač ze svojú Julčú, Lojza Chudák a jeho Lojzka, Jo?in Tlapa s Terezú a Jura Opozdílek z Maňú. Co sa tých ?tyrech chlapů týče, měli společné dvě věci ? rybařinu a nekonečné ?trapáce ze svojima robama.

Najlep?éj z tých ?tyrech na tem býl snáď Fero Fúkač. Jak u? nemohl ču? to její jazgýňání, uklohníl dal?ího haranta, a býl na nejaký ten rok klid, ne? fagan odrostl. Sice moseli obětova? pěstebňu jelítek a jitrniček, lebo chlév přestavili na dětský pokoj, lebo spě?éj na děckú ubytovňu, no za ten klid to stálo.

Jeho pravým opakem byl Jura Opozdílek, taký chvístek, skorem vzduch. No co chybělo jemu, měla na sobě jeho roba. A to bylo enem ču? z jejich baráka: ?Juro, honem poď vysá?.? ?Počkaj chvílu.? ?vác ? byla ču? rana jak mu liskla. ??ak u? idu.? Taký to býl podpantoflák. Jo?in Tlapa s Lojzú Chudákem byli taký vala?ský střed. Chvílu tak a potem onak. Včíl si ale chlapi svoje polovičky nemohli vynachváli?, ?ak počúvajte.

Jak sa začala rybářská sezóna, to? enem jačaly, kolik ?e kopejek vyvalili chlapi za povolenky, a jejich haranti majú na potoce nachytané vjecéj ne? oni za dva roky. A zadarmo! Chlapi v?ecko odkývali a slúbili urychlenú nápravu. To? naplánovali rybářskú výpravu na najbli??í sobotu. Co sobotu! Vezmú si v pátek dovolenú, a? to stojí za to. Dohodli sa, ?e auto vezme Fero Fúkač, no ?oférova? bude Jura Opozdílek, lebo temu je chlast doma tak odpíraný, ?e ho jeden deň navrch nezabije. Vy?trachali ze skrý?í tajné úspory, kúpili u hospodského ?těňa piva, po známosti nejaké ty fla?e trnkovéj a bylo zametené. Doma si nechali nachysta? hromady řízků s chlebem a v pátek, za kuropěňá, vijó! směr svoboda a volnos?, rovnos?, bratrství.

Po páru hodinách dorazili k cíli svojéj cesty. Rybník nacpaný samýma fajnýma kusama a hneď vedla fajná pstruhová. Bečku aj ze slivovicú dali chladi? do pstruhovéj, gde ju ostali strá?i? Jura Opozdílek z Jo?inem Tlapú a Lojza Chudák s Ferú Fúkačem mezitým rozbili tábor u rybníka. Jura z Jo?inem mu?kovali enem to svi??alo, Lojza s Fanynem nahodili na kapry, vyvalili sa na deky a dali sa u?dibova? z řízkových zásob. Po nejakéj hodině a střídačkách na lovéní bylo dohodnuté, ?e sa bečka z gořalkú přenesú k táboři?ti a začne sa ko?tova?. Nahodili na noc, vlasce si ovázali na citlivých místoch, aby faň čuli záběr a mohli přitem gĺga? do němoty. Jo?in Tlapa sa rozhodl, ?e nahodí na sumca a silon si omotál za palce u noh. ?Gdy? Tlapa to? za tlapy,? nechal sa ču?. A gĺgali a gĺgali, a? sa im do lebení aj nad rybník znésla mha. A tak le?ali poházaní po břehu jak ?ivé mrtvoly a chrápali, a? sa vlny na rybníku dělaly. Kapři mohli taha? za citlivé místa jak chceli, no chlapi sa enem bla?eně u?kéřali. ?Lojzko, e?če dvakrá?,? zavzdychál ze sna Lojzek Chudák.

E?če slunko nevykúklo, gdy? nad hladinú rybníka bylo ču? ?ílený jekot. Zabodl sa im ostro do lebení a donutíl ich nadvihnú? opuchnuté víka. V tem momentě ?ak byli hore a čučali na Jo?u Tlapu, jak sa rozjel po zádoch a zahučál do rybníka. Honem nastrkali lebeně pod vodu, aby sa přesvědčili, ?e to néjni zlý sen a potem enem zízali na nehybnú hladinu. Po chvíli sa jekot ozvál na druhéj straně. Prv sa ukázala enem Jo?inova hlava a potem sa pomály začal dvíha? nad hladinu celý. Vyjí?ďal jak nejaký přízrak. V paprčách dr?ál udicu, vykulené očiska a furt jačal. ?Chlapi, on chodí po vodě,? zablekotál Jura Opozdílek a v?eckým z rachotem spadly čelistě na zem. V tem sa před Jo?inem zjavila obluda hor?í ne? lochneska. Jo?a přestal jača? jak gdy? utne, no zaséj začali ti na břehu, do téj doby, ne? im do?lo, ?e je to obrovský sumec. To? si Jo?a e?če chvílu pojezdíl a potem navédl teho rybníkového ořa na břeh mezi svoje druhy. Tam ho Fanyn klepl paličkú a motor v ten moment zdechl. Nafurt.

Hodnú chvílu e?če poskakovali okolo téj obludy, ne? sa spamatovali a do?lo im, ?e sa mosija bra?, aby im majitel rybníka nepobrál ty bo?ské dary. V?ecko bleskem naházali do auta a zmizli jak para nad rybníkem. Jura Opozdílek m?úral za volantem a ostatní si zavdávali slivovice. Nakonec sa Jura e?če rozhodl, ?e si ze staréj urobí čurynu a kúpil Mani v kvelbě krabicu rybího filé. Ogaři ho varovali, ?e ide na istú smr?, no Jura sa enem ?kéřil a neříkal nic. Jak dorazili do dědiny, občerstvili sa v putyce piviskem a hybaj dom. A tam sa včíl dály věci!

Jura Opozdílek potichu vlézl do chalupy, ryby skoval do komory a za zádama ?múlal krabicu filé. ?Maru?ko, gde si?? V obýváku zapra?čalo kanape a Maňa u? jela. ?Jurá?u, ty paznechte jakýsi, ty si určitě o?ralý. ?ak počkaj, já ?a...? Vletěla do síně jak velká voda a zahulákala: ?Gde má? ryby?!? ?To? tady,? a podal jí krabicu rybího filé. ?Co... co?e, ty... ty si ze mňa bude? robi? čurynu? Já ti jednu li?čím...? ?Jakú,? zařvál Jura a li?číl Mani, a? sa jí lebeňa ?tyrykrá? dookola obtočila. ?Takú? Lebo chce? e?če jednu?? ?Chcu, Jurá?ku, to ví?, ?e chcu.? To? jí ?úpl e?če jednu ani nepočúval, co mu říkala. Maňa byla v sedmém nebi, ?e sa Jura konečně po tolikých rokoch nasrál a začala jača?. ?Jáj, já mám včíl taký strach, ?e ně naplácá? na holú...? ?To? to ví?, ?e naplácám,? a u? si ju ohýbal přes koleno. ?A co hrozného asi e?če po mně bude? chce??? ?Hneď ti to povím. ?vihaj do světnice a v ten moment bude? enem m?úra?.? A utěkali sa oba schova? do duchen.

Jo?a Tlapa sa tak tak dovlékl dom. S opicú a e?če aj ze sumcem. Jeho roba Tereza si z Lojzkú Chudákovú cucli cosi vjecéj slivovice, a to? to včíl vychrápávala v peřinách. Jak byl Jo?a nametený, ani sa nerozhlédal a ?vihl ze sumcem do postele, zbylé ryby vysypal v kuchyni do dřeza a tam aj vytuhnul. Jak sebú Tereza v posteli mlela, přitiskla sa k sumcovi jak ke svojemu. V mrákotách sa ohnala a zamrčala: ?Jo?ine, tobě táhne z dyně jak z rybárně. A nelechtaj ňa tyma fúsama,? chcela mu zacpa? hubu, no ruka jí vletěla do sumcovéj dyně a? po loke?. Chvílu sa nic nedělo ne? ju to po?krábalo v lebeni. Nadvihla víko a potem sa u? začal bengál. ?Pomóóc, obluda. Jo?ine, pomóóc!? Vletěla do kuchyně a probranému Jo?inovi do náruče. ?Co blázní?, Terezo, to néjni stra?idlo, to je sumec. Ryba! A to já sám,? zapýřil sa Jo?in. ?Jo?ine, ty si také řácké chlapisko. A e?če ta hromada ryb v dřezu. To mi mosí? jí? vysvětli? do světnice bli?éj,? přitulila sa k němu a u? utěkali zis?ova? a vysvětlova?.

U Lojze Chudáka to ?lo bleskem. Ten byl v baráku skór ne? jeho roba, to? napustíl vaňu vyvalil tam kapry aj úhoře a ?el sa na?pónova? do postele. Jak sa Lojzka tým svojím ?trykovacím krokem dokývala dom z pijatyky u Terezy Tlapovéj, v?imla si, ?e voda je u? načapovaná, to? zhodila hadry a ?václa sebú do vaně. Jak jí v tých mozkových závitoch oznámili, ?e sa jedná o ledovú vodu, zajačala, ?e kaprom v ten moment popraskaly u?ní bubínky a úhoři sa naučili lozi? po stěnách. To u? bylo na Lojzku moc. Vyletěla z vaně jak čert z elektryky a skončila a? v Lojzkovéj náruči. ?Lojzku, mosí? ňa zachráni?,? a stulila sa mu do náruče. ?To? to ví?, ?e ?a zachráním,? zamrčál z polospánka Lojzek.
No, a u Fery Fúkača to vypadalo na novú přístavbu.
To? ně včíl řeknite, nejsú ti ?tudovaní zachránci man?elstev naprd?
Stačí zaje? na ryby, popi? gořalky a ludé si rozumija jak nigdy. A také věci sa u nás, na Vala?sku, dějú pořáď.

| Autor: | Vydáno dne 27. 06. 2007 | 146 přečtení |