Řemesla a obchod

Autor: kolektiv autorů z Archivu města Ostravy

NOVÉ KNIHY

Vydavatelství REPRONIS

formát B6, bro?ovaná, 44 stran, vydání první, 40 Kč

V dne?ní době hyper- a supermarketů si jistě rádi osvě?íme dobu minulou, kdy řemeslnické krámky či dílny a obchody specializované na určitý sortiment měly svou váhu. Tato kniha vás chce seznámit s počátky rozkvétajícího obchodu v Ostravě (např. fotografických ateliérů nebo výrobny ?aluzií) ve srovnání s jinými městy. Rovně? vám zprostředkuje pohled na tehdej?í uspořádání řemeslných cechů a samozřejmě na způsoby, jakými svou činnost řemeslníci provozovali a z nich? vět?ina ji? nále?í minulosti (prodej masa a uzenin na masných lávkách, ostravské mlýny, lazebníci ap.). V neposlední řadě mů?eme sledovat i vývoj velkých obchodních domů a společností, které dodnes patří k neodmyslitelnému architektonickému koloritu Ostravy (např. obchodní dům Ba?a, Brouk a Babka ? dne?ní Librex).

Ukázka:

Holiči, kadeřníci a vlásenkáři

Holiči, barbíři nebo také bradýři jsou společně s lazebníky dolo?eni od 14. století. Slou?ili v lázni mě??anům nejen koupelí, obzvlá?tě parní, ale také stříhali vlasy a brady, hojili rány, trhali zuby, sázeli baňky a na jaře a na podzim pou?těli ?ilou. Přesto?e poskytovali nepostradatelné slu?by, byli barbíři a lazebníci dlouho pova?ováni za řemeslníky podřadné a méněcenné. Platili za lidi lehkomyslné, klevetné, často i za pijany. V mnoha městech jim bývalo upíráno přijetí do cechu, a tím i přijetí do počestné městské společnosti. Ze strachu před epidemiemi bývaly lazebnické ?ivnosti dočasně zavírány. Raně novověké lázně upadaly také snadno do podezření, ?e jsou místem sexuálních nepřístojností ? hranice mezi veřejným domem a lázněmi byla často nezřetelná. Od 15. století se lazebníci a holiči jako samostatní mistři od sebe stále výrazněji oddělovali. V lázni sice byl v?dy zaměstnán nějaký holič, av?ak jen v podru?ném tovary?ském postavení. Pouze v men?ích lázních vykonával řemeslo holičské samotný lazebník. Od bradýřů se také záhy oddělili chirurgové. V 16. století mělo lázně ka?dé město i městečko. Koupání, mytí hlavy a těla bylo velmi oblíbené a řemeslníkům cechovními řády dokonce nařizováno. Své osobní bradýře a lazebníky měli panovníci svět?tí i církevní.

V Ostravě jsou veřejné lázně připomínány poprvé roku 1564. Zalo?eny v?ak byly nejspí?e mnohem dříve. Nacházely se v blízkosti městského pivovaru za radnicí. Prvním lazebníkem, kterého známe jménem, byl Václav Reme?, který ?učiniv?e skutek zlej?, ze strachu před trestem utekl z města a lázně musela vést jeho man?elka a? do své smrti roku 1594. Dal?ím známým ostravským lazebníkem byl Jan Surský, který byl vá?eným občanem a v letech 1769?1776 zastával dokonce funkci městského rychtáře. Lazebnictví spojené s holičstvím a s chirurgickými zákroky pře?ívalo v Ostravě a? do 19. století. Je?tě v roce 1863 musel okresní úřad zakročit proti majiteli lazebnické a holičské ?ivnosti Ondřeji Knoppovi, který prováděl ve své ?ivnosti men?í chirurgické zákroky jako trhání zubů a pou?tění krve nasazováním baněk. Ranhojiči, chirurgové a lazebníci se tehdy sdru?ovali do grémií. Ti ostrav?tí příslu?eli ke krajskému grémiu se sídlem v Hranicích. Od roku 1884 se ve?keré řemeslné ?ivnosti v soudním okrese moravskoostravském sdru?ovaly ve společenstvu řemeslných ?ivností. Holiči se osamostatnili v roce 1909, prvním předsedou byl zvolen Josef Knopp. Holiči a kadeřníci ve Slezské Ostravě vytvořili samostatné společenstvo a? v roce 1923. Zatímco v roce 1880 byli v Moravské Ostravě pouze čtyři holiči, a to Ondřej Knopp, Ferdinand Ostravský, Franz Titz a Rudolf Zeller, v roce 1924 jich zde holičské řemeslo vykonávalo ji? 36. Společenstvo holičů v Moravské Ostravě sdru?ovalo celkem 108 členů (např. z Vítkovic 23, Přívozu 13, Mariánských Hor 8, Zábřehu 4, Hulvák 4, Hrabůvky 3, Hrabové 1). Ve Slezské Ostravě působilo 47 holičů. Dvouletou odbornou kadeřnickou ?kolu nav?těvovalo 73 učňů a učednic. V roce 1941, kdy do?lo ke sloučení obou společenstev, bylo holičů, kadeřníků a vlásenkářů dokonce 274 (z toho 59 ve Slezské Ostravě).

Ke známým ostravským holičům a kadeřníkům patřil Eduard Pevný, který holil a stříhal pány, česal dámy a také vyráběl paruky. ?ivnost provozoval od roku 1890 na Hlavní ul. (dnes ulice 28. října). V roce 1912 svůj podnik zcela zmodernizoval, mj. zřídil čtyři zvlá?tní oddělení pro dámy a přemístil ho do Dlouhé ulice, kde své slu?by nabízel a? do roku 1935. Rudolf Úvěra, v letech 1924?1930 předseda Společenstva holičů v Moravské Ostravě, měl podnik otevřen nejprve ve Velké ulici, později jej přestěhoval na ulici Čs. legií. Zákazníkům nabízel také zhotovování paruk, copů a jejich opravy a rovně? líčení o masopustech. K velkým moderním salonům krásy, které nabízely nejen mytí a česání vlasů, ondulaci, barvení a stříhání tehdy moderních krátkých účesů, ale postaraly se také o ple?, ruce a nohy, patřily salony Bohumila Neumanna a salon Karla Grafa na Nádra?ní ulici nebo salon Marty Braunové. Podnik, který otevřela v roce 1932 na Tyr?ově ulici, byl záhy vyhledáván vybranou klientelou. Bohatou praxi získala česáním v Mariánských Lázních, kam v?dy na léto odjí?děla. V jejím salonu měly dámy k dispozici 13 oddělených kabin, z nich? jedna byla určena k masá?ím, zvlá?tní místnost byla vyhrazena pánskému holičství.

| Autor: | Vydáno dne 21. 06. 2007 | 130 přečtení |