O existenci neviditelné tmavé hmoty v nekonečném kosmickém prostorů ji? nikdo nepochybuje. Z výsledků nejnovej?ích výzkumů vyplývá, ?e záhadná substance je rozlo?ená do hustých shluků a silných vláken, do nich? jsou galaxie jakoby ,"vsazeny". Podivuhodná látka tak zřejmě tvoří jakýsi opěrný systém či "le?ení" pro v?echny zářící objekty, které jsme schopni pozorovat, včetně na?í planety .
Astronomové během několika uplynulých desetiletí postupně zji??ují, ?e vesmír toho obsahuje mnohem více, ne? se na první pohled mů?e zdát. Svítící objekty tvoří pouze jeho zanedbatelnou část.. Zbývající materiál není zdrojem světla ani infračerveného tepla, rádiových vln nebo jiného záření. Přítomnost tmavé hmoty se tedy zji?tuje jen obtí?ně, ale přesto je z hlediska existence univerza velmi důle?itá, co? potvrzují i nedávné výzkumy.
PROZKOUMALI TISÍCE GALAXII
Mezinárodní tým odborníků sestavil vůbec první trojrozměrnou mapu temné
Rentgenový dalekohled XMMNewton na obě?né dráze, jeho? hlavní částí je trojice systémů soustředných pozlacených zrcadel o celkové plo?e 120 čtverečních metrů.
slo?ky kosmu. Vy?lo tak najevo, ?e bě?ně viditelná hmota (rovně? nazývaná baryonová) v podobě planet, hvězd, galaxií či plynných mračen je rozlo?ena podél temné hmoty, je? vytváří jakýsi opěrný systém. Lze ji v podstatě chápat jako kostru nebo Ie?ení. Oznámil to na 209. konferenci Americké astronomické společnosti v Seattlu Richard Massey z Kalifornského technologického institutu v Pasadeně.
Vědec a jeho kolegové zkoumali drobné nepravidelnosti tvarů asi půl milionu galaxií, vznikajících vlivem gravitace tmavé hmoty na světlo vy zařované galaxiemi. Zjistili, ?e záhadná temná substance je rozlo?ená do hustých shluků a silných vláken, do nich? jsou galaxie jakoby "vsazeny".
Galaxie, hvězdy, planety i mračna plynu sestávají z bě?né zářící hmoty. Té je v kosmu pouhých pět procent, následuje tmavá hmota a největ?í část vesmíru tvoří záhadná temná energie.
Do výzkumu odborníci zapojili Hubbleův kosmický dalekohled (HST), který projektu věnoval během dvou let deset procent ve?kerého pozorovacího času. Vyu?ili rovně? údaje získané dalekohledy Subaru na Havajských ostrovech a Velmi velkým teleskopem z observatoře Paranal v Chile. Díky těmto informacím se jim podařilo změřit spektrum sledovaných objektů a určit tak jejich vzdálenost. Zkrátka nepři?la ani rentgenová observatoř XMM-Newton na obě?né dráze. S pomocí tohoto zařízení Evropské kosmické agentury se podařilo zmapovat rozlo?ení plynu v galaxiích a kupách.
 |
 |
Nejnověj?í výzkumy prokazují, ?e temná hmota se s postupem času stále více shlukuje (a). Rozlo?ení temné hmoty v čase (zleva doprava): stav vzdálený 3,5 miliardy let, 5 miliard let a 6,5 miliardy let (b) |
PŘEVA?UJE ZÁHADNÁ ENERGIE
Světlo vyzařované vzdálenými galaxiemi nás v podstatě informuje o jejich podobě v různých vývojových obdobích vesmíru, co? umo?nilo trojrozměrné mapě přidat dal?í dimenzi v podobě času. Sahá tedy asi do poloviny dne?ního stáří univerza, přičem? Velký třesk je v čase vzdálen zřejmě 13,7 miliardy let. Vy?lo najevo, ?e tmavá substance vytvářela vlivem gravitace stále více shluků a bě?ná hmota v nich kondenzovala.
Zdá se tedy, ?e kosmos sestává ze tří slo?ek. První a největ?í, zastoupenou a? ze 70 procent, tvoří takzvaná temná energie, co? je podle vědců záhadná síla neznámé podstaty s antigravitačními účinky. Zřejmě ovlivňuje rozpínání vesmíru, které se ve druhé polovině jeho existence dokonce zrychluje, jak vyplývá z pozorování výbuchů vzdálených supernov.
Druhou část - asi 25 procent - tvoří temná hmota, její? podstata je zatím rovně? neznámá. Zbývajících pět procent zaujímá bě?ná hmota.
PROČ DR?Í POHROMADĚ?
Na výskyt neviditelné substance v kosmu astronomové upozorňují ji? od třicátých let minulého století, kdy si v?imli, ?e otáčení galaxií probíhá příli? rychle na to, aby přítomná svítivá hmota byla schopna vyvinout dostačující gravitační sílu k udr?ení útvaru pohromadě. Vznikl předpoklad, ?e jejich rozpadu musí bránit neviditelný materiál, jeho? gravitace v podstatě dr?í galaxie pohromadě.
|
Snímek vyvedený ve fale?ných barvách znázorňuje rozlo?ení obyčejné viditelné hmoty (vlevo) a temné slo?ky kosmu (vpravo), přičem? jasnost odpovídá hustotě |
Výzkum od té doby pokročil významným způsobem vpřed a zejména prostřednictvím HST se podařilo prokázat, ?e temná hmota a? ?estkrát převy?uje tu bě?nou. Důkazem její existence mů?e být princip gravitační čočky. Jestli?e se mezi pozorovatelem a vzdáleným objektem nachází jakákoliv hmota, gravitace "překá?ky" způsobí, ?e záření sledovaného útvaru je zkreslené.
Cílem bádání mezinárodního týmu vědců je objasnění záhady, co to vlastně je temná hmota. "Pokud chceme na tuto otázku nalézt odpověď, musíme nejdříve zjistit, kde v?ude se nachází," prohlásil americký vědec Richard Massey.
