 |
|
|
|
Auta stála, letadla nelétala, ale vlaky jezdily spolehlivě, říká Karel Loprais
Kdy? českými médií proběhla zpráva, ?e Ale? Loprais získal ve svém premiérovém startu na Rallye Lisboa?Dakar 2007 pro svůj tým po čtyřech letech opět medailové umístění, v?ichni jsme měli radost. Po ?esti vítězstvích Karla Lopraise z let 1988, 1994, 1995, 1998, 1999, 2001 a dal?ích medailových umístěních v kategorii kamionů snad nikdo nepochybuje, ?e tatrovácká značka na stupně vítězů patří.
V roce 2003 Karel během závodu utrpěl úraz zad a po loňských zku?enostech, kdy pro toto zranění musel ze slibně se vyvíjejícího závodu s dobrým umístěním odstoupit, do?lo ke změnám v sestavě týmu. Za Karla nastoupil jeho synovec Ale?, který s ním jel vloni jako mechanik. Posádka jela také poprvé jako dvoučlenná. Navigátor Petr Gillar převzal i funkci mechanika.  Loprais Tatra Team před pendolinem v Praze Hole?ovicích: (zleva) Petr Gillar, Ale? Loprais a Karel Loprais. Foto: IVAN SKULINA Ale i technika doznala dal?ího vylep?ení. Soutě?ní tatra dostala zhruba o padesát koní silněj?í motor, vrtuli chlazení nahradila vět?í v průměru o pět centimetrů, aby nedo?lo k přehřátí motoru, proto?e se podle road booku, tedy itineráře, vědělo, ?e trasa povede velice teplým prostředím. A mj. bylo i nové nastavení tlumičů, které vloni otestovali v Maroku na rallye a čtrnáctidenním testem v Tunisku. Ale? si v leto?ním pou?tním závodu vedl znamenitě. Třetí místo vybojoval v dosud největ?í konkurenci kamionů za posledních 30 let. O to je bronz pro český Loprais Tatra Team cenněj?í. Do finálové 16km ?časovky? na plá?i u Rů?ového jezera startoval z vybojovaného průbě?ného třetího místa s lehce smazatelným časovým náskokem 5:27 minuty. ?lápl na plyn a díky perfektní navigaci Petra Gillara projel trasu 16. etapy bez chyby a druhým nejlep?ím časem potvrdil své kvality i celkové umístění. Ale? měl v závěru dakarského závodu je?tě jeden premiérový úspěch. Ve 14. etapě z Kayes do Tambacoundy, která soutě?ní peloton zavedla na území Senegalu, zakončil etapovým vítězstvím. Do etapy startoval jako pátý podle pořadí z předchozího dne. Předjel Tomá?e Tomečka, Van Ginkela i Re?etnikova a do cíle dorazil jen čtyři minuty za Staceym, ale s nejlep?ím průjezdným časem. Po svém strýci Karlovi, Vlastimilu Buchtyárovi, Otovi Měřínském, Tomá?i Tomečkovi a Andrém De Azevedovi je ?estým tatrovákem, který si v závodu Rallye Dakar sáhl na stupínek nejvy??í. Patnáctou etapu do Dakaru zvládl druhým nejlep?ím průjezdným časem. Na leto?ním úspěchu Loprais Tatry Teamu má svůj nezastupitelný podíl i posádka servisní tatrovky ? mechanici Martin Kahánek, Leo? Loprais ? Karlův syn, a Petr Čapek. Dobře si vedly i ostatní kamiony z Tatry Kopřivnice, které potvrdily spolehlivost a schopnost obstát v konkurenci dal?ích světových značek i v těch nejtvrd?ích podmínkách. Kromě soutě?ní tatrovky Loprais Tatra Teamu jely je?tě dal?í dva závodní stroje Letky Racing Teamu. Oba dorazily do Dakaru se zajímavým umístěním ? brazilský řidič André De Azevedo s českým navigátorem Jaromírem Martincem skončil závod na pátém a Tomá? Tomeček na 11. místě. Po závěrečné etapě kolem Rů?ového jezera a vyhlá?ení výsledků Rallye Lisboa?Dakar 2007 osádka se servisním týmem připravila vozidla ke zpáteční cestě a 23. ledna je v dakarském přístavu nalodili. Do Ruzyně jsme měli přiletět 24. ledna a po tiskovce odpoledním vlakem SC Pendolino odjet do Ostravy. Jen?e počasí rozhodlo jinak. Praha kvůli zasně?ené přistávací plo?e nepřijímala, tak?e jsme celý den strávili v odletové hale bruselského leti?tě, kde jsme měli mezipřistání. Postupně nám odkládali lety a zru?ili i večerní, vyprávěl Milan Loprais, mana?er Loprais Tatry Teamu o den později ve vlaku SC 502 Pendolino z Ostravy do Prahy, aby spolu se svým bratrem, synem Ale?em a Petrem Gillarem stihli o den odlo?enou tiskovku na ruzyňském leti?ti. Za poslední hodiny si cestování u?ili vrchovatě. Z Bruselu se jim podařilo získat letenky do Vídně, ale do Mo?nova u? byl let plně obsazen. Zavolali proto svým kamarádům do Bratislavy, kteří je z Vídně odvezli v noci a? domů do Fren?tátu pod Radho?těm. Tam se přivítali s rodinami, osprchovali, sedli do auta a spěchali do Ostravy na hlavní nádra?í, aby stihli vlak SC 502. Pendolinem nikdo z nás dosud nejel, tak?e jsme byli na něj docela zvědavi. Pro dne?ek jsme hledali naprosto přesný dopravní prostředek, abychom stihli brífink v 11 hodin. Vychází nám to skvěle, proto?e v Praze máme půlhodinovou rezervu na přesun na leti?tě, pochvaloval si Karel Loprais. Těch 16 etap slavné pou?tní soutě?e i problémy s návratem se v klimatizovaném prostředí pendolina podepisovaly na celém týmu viditelnou únavou. Ale? se sluchátky svého MP3 v u?ích spokojeně podřimoval. Týmovou mikinu měl zapnutou a? po krk. Relaxuji. Poslouchám klidnou, pohodovou muziku. Nic speciálního. Vlakem občas jezdím na ji?ní Moravu, jinak po dráze moc necestuji. Pendolino je velmi zajímavé. Za poslední měsíc jsme opravdu nic tak komfortního neza?ili. Včera jsme letěli, a bylo to peklo. V pendolinu je pohoda a hlavně příjemně teplo. V?em ho vřele doporučuji, pochvaloval si a moc se zajímal o to, zda je v bistro voze k dostání hemenex, tedy ham and eggs? Nakonec si v bistro voze, kde předčasně zakončili prohlídku soupravy, pochutnali v?ichni na párcích s hořčicí. Během závodu se v?ichni účastníci stravují v jídelně, co? je vlastně velký stan. Jen?e v pou?ti je ka?dé jídlo spojeno se v?udypřítomným pískem. Skřípe mezi zuby, smál se Petr Gillar a porovnával: Nedávno jsem se svezl vlakem vy??í kvality na Slovensku, ale pendolino, to je úplně něco jiného. To je jiná třída! Karel Loprais si vzpomněl, ?e podobné problémy s dopravou domů měli pouze v roce 1994, kdy? vyhrál Rallye Paří??Dakar?Paří?: Ale počasí s tím nemělo nic společného. Vraceli jsme se tehdy se soutě?ními stroji rovnou z Paří?e a hlavní sponzor nás je?tě pozval na oslavu. Obvykle jsme jezdili přes Rozvadov, ale na?i ?éfové nám říkali, ?e je to lep?í přes Teplice. Jen?e tento přechod je jen pro osobní vozy. Museli jsme na jiný, kde stála fronta kamionů a nikdo nás nechtěl pustit dopředu. Kdy? jsme při?li na řadu, pak u? to ?lo jako po másle i s doprovodem a? na Betlémské náměstí. Ranní tiskovku, po ní? mělo následovat přijetí u prezidenta republiky, jsme nestihli, ale počkali na nás. Díky Českým drahám dnes v?echno v pohodě stihneme a navíc se pendolinem svezeme dvakrát. Loprais Tatra Team se toti? do Ostravy vrátil rovně? vlakem SC Pendolino, tentokrát ale ve druhé vozové třídě. Souprava SC 511 s odjezdem v 15.26 z Prahy Hole?ovic byla do posledního místečka obsazena, nebo? situace na ruzyňském leti?ti se stabilizovala a cestující si pomáhali nejbli??ími spoji domů. Dálnice mezi Prahou je ucpaná, auta stojí, letadla nelétají, ale vlaky jezdí spolehlivě. Nebýt pendolina, tak jsme se do Prahy nedostali včas ani na několikrát posunutý termín tiskovky. Je?tě jednou Českým drahám děkujeme, rozloučil se Loprais Tatra Team v Ostravě. | Autor: administrator | Vydáno dne 07. 03. 2007 | 176 přečtení |  
| Zdroj: IVAN SKULINA -
|