Antický počítač.

Tajemství 2000 let starého analogového počítacího stroje odhalil mezinárodní tým vědců.

Rozlu?téní nápisů na fragmentech antického počítacího stroje bylo základem úspě?ného sestrojení funkční repliky
Mechanické zařízení, jeho? fungující prototyp se odborníkům podařilo zkonstruovat teprve v prosinci loňského roku, přepravovala kdysi na své palubě římská loď. Vrak byl nalezen krátce před Velikonocemi roku 1900 nedaleko Kréty.

Ztroskotané nákladní plavidlo poprvé spatřil v hloubce asi čtyřiceti metrů řecký potápěč Elias Stadiatos poblí? břehů malého ostrova Antikythera. Jeho kolegové začali je?tě tého? roku vyná?et na hladinu nejrůzněj?í cennosti v podobě soch a mincí, av?ak skutečný poklad objevil na místě dávné katastrofy řecký archeolog Valeri Stas a? o dva roky později.. V?iml si zde poněkud zvlá?tního kamene s útvarem připomínajícím ozubené .kolo,, co? potvrdil také pozděj?í výzkum. Ukázalo se, ?e nejde o ?ádný nerost, ale o silně zrezivělý a zanesený přístroj z bronzu, dochovaný ve třech vět?ích a desítkách men?ích úlomků.

MODERNÍ VÝZKUM

Mechanismus, jeho? kovové součástky byly původně umístěny v dřevěné skříňce s kováním a s různými nápisy, sestával asi z třiceti převodů. Podle nejpravděpodobněj?ích předpokladů slou?il k astronomickým a kalendářním účelům a vznikl někdy v období mezi rokem 150 a? 100 před Kristem. Konstrukcí odpovídá poznatkům slavného řeckého matematika Hipparchose, působícího na ostrově Rhodos, odkud shodou okolností vyplouvala ona ztroskotaná římská nákladní loď.

?Slo?itost převodů i celého vynálezu od základu mění ná? pohled na technickou vyspělost starých Řeků, kteří jej sestrojili a pou?ívali,? uvedli, pro časopis Nature vedoucí mezinárodního vědeckého týmu Michael Edmunds z Cardiffské univerzity ve Walesu a jeho kolega Tony Freeth. Ve spolupráci s americkými a řeckými odborníky prozkoumali více ne? osmdesát fragmentů slo?itého zařízení pomocí trojrozměrné rentgenové počítačové tomografie a také snímkování s vysokým rozli?ením.

MALÝ ORLOJ

Skupině badatelů v čele s Edmundsem se podařilo rozlu?tit díky moderním metodám celou řadu nápisů na samotném mechanismu, co? bylo základem úspě?né rekonstrukce.

Replika dávného řeckého mechanismu je v současné době vystavena v Archeologickém muzeu v Athénách
Potvrdily se tak dřívěj?í předpoklady. Převody stroje na ruční pohon pohybovaly rafičkami na číselnících, umístěných na vněj?ích stranách překvapivě malé dřevěné skříňky o rozměrech pouhých 33 x 17 x 9 centimetrů. Podle vědců přístroj umo?ňoval vypočítat fáze Měsíce včetně proměnlivosti jeho rychlosti pohybu po obloze, co? je způsobeno eliptickou dráhou na?í přirozené dru?ice. Určoval rovně? zatmění a roční období a znázorňoval kromě zvířetníku také pohyb zřejmě v?ech tehdy známých planet.

?Kdy? se na to díváte, nemů?ete se ubránit ú?asu. Z technického hlediska je to brilantně navr?ené," prohlásil o antickém počítacím stroji profesor Edmunds. Pokud si člověk uvědomí, ?e nejstar?í známé dochované soustavy ozubených kol pocházejí a? z desátého století na?eho letopočtu a ?e řecký ?orloj" zkonstruoval neznámý in?enýr je?tě o tisíc let dříve, nelze ne? souhlasit.

| Autor: DIAMO | Vydáno dne 23. 02. 2007 | 310 přečtení |