 |
|
|
|
Z historie na?eho města V Kalendáři slezském z roku 1899 pí?e K.J.Bukovanský o slezskoostravském zámku. Vzhledem k tomu, tento zámek(hrad) patří k na?emu městu, rozhodli jsme se uvedený článek v původním a v plném znění otisknout. Čtenáři mají mo?nost porovnat stav zámku(hradu) z roku 1899 se současným stavem, kdy je zámek rekonstruován a konají se v něm kulturní akce.Zámek Polsko-Ostravský Zámek Polsko-Ostravský, jmenovitě zadní čás? zámku, jest stavba velmi stará. Vystaven jest na mírném návr?í a obehnán velmi silnou přes 3 m vysokou a 2 m ?irokou zdí. Mimo to chráněn byl zámek na jihozápadu řekou Lučinou, která zde vtéká do řeky Ostravice. Ze strany severovýchodní vede opevněná brána do nádvoří zámku, kde v pozadí stojí starý zmíněný zámek. Nad branou ve zdi zasazena jest deska kamenná se znakem pánů Sedlických z Choltic s nápisem:?J.S.Z.Ch. 1548? (Jiří Sedlický z Choltic 1548) a je?tě jiná se znakem hraběte Vlčka. Nad vchodem starého zámku (na nádvoří) zasazena jest té? kamenná deska se znakem a tímto nápisem:?NJ. TU. D(OMI)NE SERVABIS. NOS. FRUSTRA. VIGILANT. OCULI NOSTRI. ANNO. 1560. ARMA. GENEROSI. DD. GEOR. SEDL. N. A. CHOL. HEREDIS. IN SCLAVO. OSRAVIA.? 
Stavba tohoto starého zámku jest velmi jednoduchá. Uvnitř jest několik malých a nízkých pokojíků. Na straně severní byla zámecká kaple a severo-západně byl rytířský sál, který ale před r. 1848 zbořen byl. V zadu jest malý domek s malými komnatami, jich? vchody vroubeny jsou pěknými ornamenty v kameni vytesanými a které nyní za chlévy slou?í.V rohu pozorovati lze starou zazděnou bránu a je?tě jiný otvor, který vede do země, a jak se zdá, byl to tajný východ ze zámku A? dosud vypravují si lidé o podzemních skrý?ích a východech tajných ze zámku. Některé z nich byly dlouhé, a jeden vedl prý a? k Zábřehu, druhý do lesů. Při kopání sklepů při?lo se na tyto tajné východy, které během času byly zasypány. Při bourání rytířského sálu při?lo se na sklepení, kde byl kamenný stůl a kamenné lávky. Při kopání při?lo se na staré ?elezné ?ípy, meče a p. Na straně jihozápadní zazděna jest velká koule kamenná, snad na památku nějakého oblehání tvrze Pol.- Ostravské. Na nádvoří naproti starého zámku jest stará studně.
Během času vystaveny jsou na straně severní a jihovýchodní (na místě, kde dříve silné zdi stály) nové stavby, byty pro úředníky. Hrad Polsko-Ostravský byl hradem pohraničním v ří?i polské, naproti tomu byl hrad Landek hradem pohraničním v zemi české. Podél hradu vedla za starodávna hlavní cesta z Opavy na Hlučín, odtud a? pod hrad Landek, kde byl ?převoz? před řeku Odru. Od ?převozu? vedla cesta tato podél hradu Pol.-Ostravského k Tě?ínu a pak do Krakova. Na hradě Polsko-Ostravském mívali panovníci své kastelány čili ?hradní?, a obyvatelé pohraničních okresů byli zavázáni k slu?bě vojenské, a kastelán byl jejich vojevodou.Podle Kalendáře slezského z roku 1899 pro tisk připravil Vítězslav Hettenberger | Autor: administrator | Vydáno dne 03. 02. 2007 | 291 přečtení |  
|