Hru?ovské rekviem

V písemných pramenech se setkáváme se vsí Hru?ov asi z roku 1256, kterou český král Přemysl Otakar II. a opolský kní?e Vladislav stanovili státní hranici mezi Moravou a sousedním Opolskem. A? do poloviny 19. století byl Hru?ov zemědělskou vsí. Dosavadní klidný ?ivot přeru?ila industrializace Ostravska. Objevení uhlí a zahájení kutání v roce 1838, dále spojení obce ?eleznici v roce 1847 a výstavba průmyslových závodů byly hlavními stimuly rozvoje Hru?ova. Rychlá industrializace vyvolala velkou potřebu pracovních sil, a proto nastal příliv pracovníků z Moravy, Slezska a Haliče. Dne 12.září 1908 se stal Hru?ov císařským rozhodnutím městysem. K Moravské Ostravě byl Hru?ov připojen 1.července 1941.

V Hru?ově byl velký kulturní, sportovní a společenský ?ivot. Sokol měl své hři?tě, koupali?tě, tenisové kurty, koncertní pavilon, hři?tě pro atletiku a pro českou házenou. Pro cvičení vyu?ívali Sokolové tělocvičnu mě??anské ?koly, která slou?ila i pro zkou?ky pěveckého sboru. Velmi pěkné hři?tě měla i Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ) a men?í cviči?tě i katolický Orel. Svou klubovnu měli pro schůzky Skauti. Do sportovní historie se zapsal i Český veslařský klub, který měl velmi bohatou činnost. Mezi přední kluby Ostravska patřili i hru?ov?tí fotbalisté.

Pokud jde o kulturní činnost, převa?ovala ochotnická divadelní představení, loutková představení, koncerty a veřejná vystoupení pěveckého sboru. Nedaleký Landek lákal k vycházkám nejen za pravěkými vykopávkami, ale i pro nádhernou přírodu a velmi pěkný pohled na Ostravu a okolí. Spojení s tehdej?í Polskou Ostravou obstarávala od 9.ledna 1904 úzkokolejná parní dráha, která byla v roce 1913 elektrifikována. V určitém období převá?ela také uhlí z Dolu Trojice do hru?ovských průmyslových podniků. Později byla úzkokolejná dráha zru?ena a nahrazena trolejbusy.

Od 16. století měl Hru?ov dřevený kostelík, který byl zasvěcen sv,Maří Magdaleně. Ten byl pro velmi ?patný stav zbourán v roce 1942. Zděný kostel se začal stavět v roce 1886 a o tři roky později byl zasvěcen sv.Franti?kovi a sv.Viktorovi. Varhaníkem zde byl také několik let otec zpěvačky Marie Rottrové. Hru?ov proslavili i jeho rodáci, např. člen Smetanova kvarteta Lubomír Kostecký, herec Vlastimil Brodský, zpěvačka Marie Rottrová, hokejista Ladislav Staněk, malíř Milan Zezula, herec Karel Fiala a dal?í.

Marie Rottrová

Lásko, voní? de?těm

Pokud jde o hornickou historii Hru?ova, tak v roce 1838 bylo zahájeno hloubení mělké jámy Hru?ovského dolu, kde se tě?ilo v letech 1854 ? 1876. Ten měl hloubku jámy pouze 91 metrů. Dal?ím dolem byl Důl Albert, který tě?il v letech 1850 ? 1876. Ten měl ji? hloubku jámy 192,2 metrů. Nejvíce se do historie zapsal Důl Hubert, který byl majetkem bratří Kleinů. Z historických záznamů vyplývá, ?e tě?ba na tomto dole probíhala v letech 1855 ? 1966. Tě?ní jáma dosáhla hloubky 568,7 metrů. V roce 1946 byl důl přejmenován podle sovětského úderníka na Důl Stachanov. K tomuto dolu patřila v letech 1911-1992 větrní jáma Vrbice, která je dnes navr?ena jako Národní kulturní památka ČR k zapsání do Seznamu UNESCO.

V minulosti výstavná čtvrt je dnes nevábnou periferii města Ostravy. Částečně se na dne?ním stavu podepsala komunikace, která vede z Ostravy do Bohumína a rozdělila Hru?ov na dvě části. Hlavní příčinou v?ak ke důsledek katastrofální povodně v roce 1997, po které řada se ji? nedala opravit a původní obyvatelé Hru?ov postupně opou?těli.

Rodáci a přátelé Hru?ova se dosud scházejí a na těchto setkáních vzpomínají na své mládí a na dřívěj?í časy, které pro?ívali v tehdy velice pěkném prostředí.

Ing.Věra Fialová

K napsání tohoto článku byly pou?ity vzpomínky prof.Ludvíka Barana, výňatky z knihy ?Dějiny Ostravy? z roku 1967 a ?Sborníku Klubu přátel Hornického muzea OKD? č.2 z roku 2002.

Související články:
O rozpojování hornin (27.02.2007)
Hloubky ostravských jam (18.01.2007)
Hornická rekreační střediska (14.01.2007)
163 let od zalo?ení Dolu ?alomoun (10.01.2007)
Hornická zvonice (27.12.2006)
Hornické památky do Seznamu UNESCO (25.11.2006)
Pohledy do pravěku (19.11.2006)
Důl Alexander (11.11.2006)
Pohledy do historie (28.10.2006)
KAROLINA (12.10.2006)
Z HISTORIE DOLU HLUBINA (08.07.2006)
PRAVDA I POVĚSTI
O LANDEKU (06.03.2006)

| Autor: | Vydáno dne 29. 12. 2006 | 566 přečtení |

| Zdroj: Ing.Věra Fialová