Hornická zvonice

Důl Louis (Jeremenko) by zalo?en v roce 1891 v nejstar?í části Vítkovic. V jeho těsné blízkosti byla prastará dřevěná zvonice se zvonem, který měl letopočet 1792. O této skutečnosti se zmiňuje jeden z částečně ohořelých dokladů, který se na?el při bourání zděné zvonice v roce 1960. Vzhledem k tomu, ?e doklad se týká přímo zalo?ení dolu, citujeme ho v původním znění:

?Na podzim roku 1895 odstraněna stará dřevěná zvonice, nále?ející obci Vítkovice a postavena za ni zvonice nová přičíněním a vět?inou nákladem kamenouhelného závodu ?Jáma Louisova? a jeho majitelův. Stavba, kterou provedl dle svého plánu architekt Bohumil ?idlický v Mor.Ostravě dokončena v květnu 1896.- Zvon z roku 1792 opraven na závodě a přenesen ze staré zvonice do nové ji? 12. prosince 1895. Hloubení jámy Louisovy počalo v měsíci květnu r. 1891. Dnes je jáma tě?ní 324, jáma větrní 314 metrů. Chodeb hotových jest 650 metrů, uhelné sloje vhodné dobývání dosa?eny prozatím 3.

V horním ředitelství jsou páni ředitelé J. Molínek a Th. André, závodním. in?enýr Erich Mládek, poddůlní A.Malina. Dělníků čítá závod ?.. Obec Vítkovice čítá přes 15000 du?í, starostou jest Alexander Krömer, farářem P. Josef Kuča.

Za panování cís. a krále Franti?ka Josefa I. psáno 27. května 1896?

Ve zvonici se na?la je?tě dal?í listina se záznamy z roku 1922. Obsah dokumentu citujeme opět v původním znění:

?V měsíci prosinci r. 1922 opravena střecha kaple nákladem Vítkovických kamenouhelných dolů přičiněním Louisovy jámy za závodního in?. Vladislava Barzykowského. V té době byla tě?ní jáma prohloubena do 700 m, větrní do 446 m. Důlní pole bylo otevřeno překopy na I., II., III. a IV.patře, jimi? nara?eny byly sloje: XII.(vyrubán), XI., V., VI., VII., Neznámý, Hugo, Eli?ka a Leopold. V tě?ní jámě nafárány sloje středních vrstev ostravských (abecedních). Tě?ní jáma opatřena parním tě?ním strojem o 500 HP. Stlačený vzduch pro pohon důlních pracovních strojů dodávají dva turbokompresory pro 12000 a 8000 nasátého vzduchu. Ve třech rubáních zavedeno tě?ení třesavými ?laby systému Eickhoff v úhrnné délce 2000 m s 30 motory. Tě?ení na překopech obstarává pět benzínových lokomotiv. Vrtací práce prováděny jsou 80 pneumatickými kladivy Flottmannovými, ?ramací práce 54 stojanovými ?ramačkami systému ?Demag? a pojezdnými v rubáních (Westfalia, Crescent, Pick-Quick, Knapp-Eickel). V tomto roce posti?en byl závod odbytovou krizí; pracovalo se mnohdy jen 10 ? 15 dnů za měsíc.

V prosinci pátého roku trvání Republiky československé?.

In?. Vladislav Barzykowski
závodní
In?. Karel Vitásek	In?. A. Kanczucki

Zvonice postupně chátrala a kdy? ani obvodní národní výbor a ani vedení závodu neměly zájem na jejím udr?ení, byla zvonice se souhlasem Státního památkového úřadu v roce 1960 zru?ena a zvon ulo?en do Ostravského muzea. Takových kapliček a zvonic bylo na Ostravsku mnoho a proto, pokud znáte jejich historii a dodáte fotografie, rádi o nich napí?eme.

Vítězslav Hettenberger

Literatura: Ná? Důl Jeremenko ? listy z kroniky k 75. výročí zalo?ení ?achty. Vydal v roce 1966 Závodní klub ROH Dolu Jeremenko.

Související články:
O rozpojování hornin (27.02.2007)
Hloubky ostravských jam (18.01.2007)
Hornická rekreační střediska (14.01.2007)
163 let od zalo?ení Dolu ?alomoun (10.01.2007)
Hru?ovské rekviem (29.12.2006)
Hornické památky do Seznamu UNESCO (25.11.2006)
Pohledy do pravěku (19.11.2006)
Důl Alexander (11.11.2006)
Pohledy do historie (28.10.2006)
KAROLINA (12.10.2006)
Z HISTORIE DOLU HLUBINA (08.07.2006)
PRAVDA I POVĚSTI
O LANDEKU (06.03.2006)

| Autor: administrator | Vydáno dne 27. 12. 2006 | 593 přečtení |

| Zdroj: Vítězslav Hettenberger