Autor: Jaromír Dlouhý
NOVÉ KNIHY
Vydavatelství REPRONIS
formát B6, bro?ovaná, 40 stran, vydání první, 40 Kč
?ivot na?ich předků nebyl jednoduchý a znalost pranostik a pověr či pořekadel napomáhala k lep?ímu pochopení přírody a k bli??ímu vzájemnému sepjetí a propojení. V ka?dém hospodářském stavení bývala dříve namalována pomůcka pro určování počasí, kterou představujeme i v této publikaci, kromě řady pranostik a pořekadel nevá?ných i vá?ných. Rozděleny jsou podle toho, zda určují počasí pěkné či de?tivé, předpovídající úrodu různých plodin i počasí v jednotlivých měsících. Dozvíte se z pranostik, ?e ?mnoho ryb znamená mnoho zrn? nebo ?kdy? krtek v listopadu ryje, budou o Vánocích komáři?. Z pořekadel vybereme, ?e ?huba je mala ďurka, ale velka komurka?, nebo oblíbenou ?miluj bli?ni bli?niho, vezmi kameň a lizni ho?.
Ukázka:
Náv?těva korunované hlavy byla a je pro obyvatele předev?ím men?ích měst a obcí, vzdálených od mocenských center států a zemí, v?dy velkou událostí a zpestřením jejich ka?dodenního ?ivota. Potvrdit to mohou i stovky příslu?níků současné generace Ostravanů, kteří koncem října roku 2000 viděli na vlastní oči hned dvě
z nich ? belgického krále Alberta II. a královnu Paolu nenuceně procházející centrem Ostravy.
Slavnostní pocity pro?ívaly i dřívěj?í generace obyvatel středně veliké pozdně středověké Moravské Ostravy, kdy? do jejich města přijela vzácná náv?těva. Ne? se vydáme proti proudu času, abychom s na?imi dávnými předky uvítali v?echny ty císaře, krále, princezny, kardinály i budoucího pape?e, musíme se zmínit o tom, jak a kde hledat údaje o náv?těvách, pobytech nebo i jen průjezdech panovníků Ostravou.
Moravská Ostrava byla a? do začátku 20. století městem spí?e men?ím, hodně vzdáleným od Prahy i od moravských správních center Brna a Olomouce. Proto by zde náv?těvy panovníků měly být faktem nesporně hodným zaznamenání. Přesto je obtí?né a? po rok 1880 bezpečně potvrdit a věrohodně doplnit údaje o nich. Lze se často opírat jen o nepřímé důkazy a těmi zvý?it (nebo i sní?it) pravděpodobnost náv?těvy některého z panovníků v Moravské Ostravě. V nověj?ích publikacích mimoostravských autorů jsou zmínky o náv?těvách panovníků v Ostravě jen ojedinělé. Pokud jde o domácí ostravské historiky či kronikáře, přiná?ejí informace jen kusé, opakující se, bez uvedení pramenů.
Moravská Ostrava se nemohla svou velikostí ani významem rovnat Praze, ani Brnu či Olomouci. Měla v?ak výhodnou polohu na cestě z Polska do Vídně. Proto významné osobnosti, ubírající se touto cestou oběma směry i s doprovodem, mohly stě?í Ostravu minout, a nezřídka se zde i zdr?ely. To platí předev?ím pro období záva?ných mocenských změn v Polsku, které se neobe?ly bez intervencí Habsburků. V dějinách Ostravy se ono období kryje s léty, kdy byl olomouckým biskupem, a tedy i pánem a majitelem města Moravské Ostravy, Stanislav Pavlovský (1579?1598), na tři století poslední Čech a Slovan na olomouckém biskupském stolci. Tehdy byla intenzita ?panovnických? náv?těv, pobytů a průjezdů nejvy??í. Moravská Ostrava pro?íva la období svého největ?ího rozkvětu a byla vedle Kroměří?e nejvýznamněj?ím městem, poddaným olomouckému biskupovi.
Ve snaze o co největ?í úplnost jsem do této ?náv?těvní knihy? zařadil i tři osobnosti, které se z tématu poněkud vymykají. Je to pape? Klement VIII., který byl v Ostravě je?tě jako kardinál Aldobrandini a pape?em se stal za čtyři roky, habsburská arcivévodkyně Anna, která se několik dnů poté, co opustila Moravskou Ostravu, stala polskou i ?védskou královnou a slavný polský král Jan III. Sobieski, který se svou armádou procházel ?ir?ím Ostravskem, ale Moravskou Ostravu
s velkou pravděpodobností minul.
Ve star?í literatuře o dějinách Moravské Ostravy se nacházejí zmínky o průchodu polského krále Jana III. Sobieského, o pobytu císaře Josefa II. ?v domě řezníka Máchy? i o bouřlivém vítání císaře Franti?ka I. v roce 1817. Jediný Alois Adamus se zmiňuje o pobytech císaře Maxmiliána II. a kardinála Aldobrandiniho. Náv?těvy císaře Franti?ka Josefa I. jsou podrobně zachyceny v dobovém tisku i v publikacích. Nověj?í práce o dějinách Ostravy se a? na zmíněný údaj o Janu Sobieském
a fotografiím z náv?těvy Franti?ka Josefa I. v roce 1906 tématu vyhýbají. Pojďme tedy přivítat první panovnickou náv?těvu.
