 |
|
|
|
Nejstar?í astronomické hodiny
Bronzový disk o průměru dvaatřicet centimetrů vykopali před sedmi lety amatér?tí hledači pokladů poblí? vesnice Nebra nedaleko Lipska v Německu. Na kotouči s typickou modrozelenou patinou jsou ve zlatě zobrazeny Slunce, Měsíc
 a dvaatřicet hvězd. Při výpočtech drah nebeských těles do?el neznámý tvůrce ke stejným závěrům jako Babyloňané. Pomohli mu jen lidské poznatky, nebo svoji roli sehráli třeba náv?těvníci z jiných světů?Nebeský kotouč vykopali v roce 1999 amatér?tí hledači pokladů uprostřed lesa poblí? německé vesnice Nebra. Dobu bronzovou s drsnými lovci, pastevci a prvními obchodníky mnozí z nás mo?ná znali jen z knihy Eduarda ?torcha Bronzový poklad. Český spisovatel v?ak je?tě nemohl vědět, ?e tehdy ji? pravděpodobně ?ili zdatní astronomové. Dokazuje to skutečný poklad v podobě ?nebeského kotouče", nalezeného jen pětadvacet kilometrů od pravěké přírodní observatoře Goseck, často srovnávané s anglickým Stonehenqe. NIKOHO NEPODCEŇOVAT Vzácný nález z roku 1999 se beze stopy z očí odborné i laické veřejnosti na dlouhé roky ztratil. Teprve před čtyřmi lety se podařilo ?výcarské policii zatknout překupníky, kteří se pokou?eli bronzovou destičku prodat na černém trhu. Dal?í mravenčí práce pak čekala na německé vědce. ?A? dosud jsme pravěké národy výrazně podceňovali," prohlásil ředitel Muzea prehistorie Harald Meller. V rozhovoru pro novináře z britského deníku The Times Meller dodal, ?e nebeský kotouč představuje nejstar?í známé znázornění vesmíru. Na bronzovém disku typickou modrozelenou patinou jsou ve zlaté zobrazeny Slunce, Měsíc a dvaatřicet hvězd. Dal?ích sedm bodů znázorňuje souhvězdí Plejád, známých té? pod poetickým názvem Kuřátka. ZÁZRAČNÁ POMŮCKA Podle uznávaného astronoma Hansena sladil autor díla, jen? musel být nejen zdatným hvězdářem, ale i kovotepcem, solární a lunární kalendář. Přesný časoměr pomáhal lidem v době bronzové určit, kdy mají zasít a sklidit nebo kdy obchodovat. Při výpočtech drah nebeských těles do?el neznámý tvůrce ke stejným závěrům jako Babyloňané, ov?em o celé tisíciletí dříve. Pomohly mu pouze lidské poznatky, nebo svoji roli sehráli třeba náv?těvníci z jiných světů? A v čem konkrétně tkví kouzlo bronzového disku?  Nebeský kotouč vykopali v roce 1999 amatér?tí hledači pokladů uprostřed lesa poblí? německé vesnice Nebra. Zatímco solární kalendář reflektuje otáčení Země kolem Slunce, lunární kalendář je zalo?en na fázích, jimi? prochází Luna. Jeden měsíc - od novu do novu - trvá 29,5 dne. Lunární rok má tedy 354 dní. Naproti tomu solární rok má dnů celkem 365. K tomu, aby lunární kalendář doby bronzové ?udr?el krok" s ročními obdobími, u?ívali na?i předci právě nebeský kotouč. Kdy? se postavení nebeských těles na něm a na obloze začalo shodovat, přidali třináctý měsíc. To se opakovalo jednou za tři roky. ODKRYTÉ TAJEMSTVÍ Vědci odhadují, ?e lidé z doby bronzové vyu?ívali disk k měření času zhruba čtyři sta let. Pak zřejmě znalost, jak s ním zacházet, upadla v zapomnění. Je docela dobře mo?né, ?e tajemství pou?ití disku si předávali z generace na generaci ?amani. Potom stačila třeba nějaká mimořádná událost, v jejím? důsledku kouzelník nemohl svoje poznatky předat svému potomkovi nebo jinému učni. Nebeský kotouč v?ak nyní prostřednictvím vědců promluvil. Spousta znepokojujících otazníků kolem něj ale zůstává nezodpovězena. Nezbývá ne? připustit, ?e o minulém světě vzdáleném od nás tisíce let toho stále moc nevíme. | Autor: Administrator | Vydáno dne 08. 01. 2007 | 304 přečtení |  
|