Hornické památky do Seznamu UNESCO

Je v?eobecně známo, ?e nejvýznamněj?í památky světa chrání OSN prostřednictvím UNESCO. Seznam světového kulturního dědictví UNESCO obsahuje více ne? 800 unikátních objektů, které se mají chránit pro budoucí generace. Na?e republika má v Seznamu následujících 12 významných lokalit: Český Krumlov ? zámecký komplex, Praha ? památkové areály, Telč ? město a poutní kostel, Zelená Hora ? kostel, Kutná Hora ? chrám sv.Barbory, Lednice-Valtice ? kulturní krajina a parky, Hola?ovice ? venkovská rezervace, Kroměří?- zámek a park, Litomy?l ? zámecký areál, Olomouc ? souso?í sv.Trojice, Brno ? Vila Tugendhat a Třebíč ? ?idovská čtvrt a gotická bazilika.

V roce 1997 po?ádal tehdej?í primátor Ostravy Ev?en To?enovský ministra kultury o zapsání ?Přírodní archeologicko-průmyslové lokality Landek? do Seznamu UNESCO. Jedinečnost této lokality je nejen v hodnotách lesních porostů, ale i historickém osídlení a prokázáním, ?e člověk zde prvně pou?il k ohřevu uhlí. Vyjádření Památkového ústavu Ostrava v?ak nebylo jednoznačně kladné. Proto ministerstvo kultury přihlá?ku dočasně odlo?ilo. Současně v?ak nechalo podle připomínek Památkového ústavu Ostrava dopracovat projekty dal?ích tří ostravských lokalit, které byly navr?eny pro zapsání do paří?ského přípravného Seznamu UNESCO. S ohledem na velké mno?ství přihlá?ek mů?e v?ak Česká republika navrhnout ročně pouze jednu lokalitu. Pro zapsání se připravují následující lokality: Třeboňské rybářství, Renesanční domy ve Slavonicích u Telče, Papírna ve Velkých Losinách, Lázně Luhačovice, Pevnost Terezín a Industriální soubory v Ostravě.

U přihlá?ek k zapsání nových lokalit není určen časový harmonogram pro jejich podání. Důle?itá je předev?ím světová výjimečnost památky. V Národním památkovém ústavu Ostrava jsou shroma?ďovány historické podklady k následujícím čtyřem technickým projektům kulturních památek:

Přírodně archeologicko-průmyslová lokalita Landek

Navrhovaná lokalita obsahuje zachovalý areál nejstar?ího ?tolového dolu zalo?eného v roce 1782 v úbočí Landeku.

Současné stavební objekty Dolu Anselm jsou provedeny vesměs v architektuře vídeňské průmyslové secese. Vět?ina staveb pochází z konce devatenáctého století. Jedenáct stavebních objektů památkového areálu je prohlá?eno za kulturní památku ČR. V podzemí dolu je pro veřejnost otevřeno původní ?tolové patro ve slojích Albert a Franti?ek. Vrch Landek - významné archeologické nalezi?tě z údobí star?í doby kamenné byl v roce 1992 prohlá?en Národní přírodní památkou ČR.

Areály Dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí VÍTKOVIC

Navrhovaná lokalita je světově unikátním průmyslovým areálem se zachovalou ukázkou od tě?by uhlí přes úpravnu, výrobu koksu a? k výrobě surového ?eleza. Důl Hlubina zalo?il v roce 1852 Salomon Mayer Rothschild. Důl pro?el velkou rekonstrukci v létech 1920 ? 1925, kdy byla vyhloubena jáma č.2, postavena ocelová tě?ní vě? vysoká 49,8 metrů a do provozu uveden parní tě?ní stroj, který byl jedním z největ?ích v Evropě. Tě?ní vě? je zařazena mezi kulturní památky ČR. Důl patřil mezi nejhlub?í doly v OKR

Rudolfova hu? (předchůdce Vítkovických ?elezáren) byla zalo?ena v roce 1828. První koksová vysoká pec byla v tehdej?í Rudolfově huti postavena v roce 1836. Z historických dokumentů vyplývá, ?e koksovna byla postavena v roce 1831. Provoz vysokých pecí a koksovny byl zastaven v roce 1998. Silueta tě?ní vě?e, komínů a tří vysokých pecí tvoří výjimečné panorama a část dominanty města. Vzhledem k mimořádné památkové hodnotě byl celý areál v roce 2002 prohlá?en Národní kulturní památkou ČR.

Areál Dolu Petr Cingr (Michal)

Důl byl zalo?en v roce 1843 rakouskou c.k. státní kutací komisi. V roce 1850 dostal název Důl Michal. O pět roků později koupila důl společnost Severní dráha Ferdinandova. Ten pak pro?el několika rekonstrukcemi při nich? v létech 1913 ? 1915 byla provedena úplná elektrifikace stacionárních strojů. Vzhledem k původní průmyslové architektuře z počátku minulého století spolu s udr?ovanými stacionárními stroji má areál mimořádnou historickou hodnotu. To bylo důvodem, ?e areál byl v roce 2002 prohlá?en Národní kulturní památkou ČR. Od roku 1945 nesl tento důl název podle senátora Petra Cingra a mělo zde vzniknout Technické muzeum Ostravy.

Areál větrní jámy Vrbice

Hloubení větrní jámy Vrbice bylo zahájeno v roce 1911. Větrní jáma slou?ila pro odvětrání silně plynujícího důlního pole Dolu Hubert. Byla postavena těsně vedle hlavní ?elezniční tratě z Vídně do Krakova. Proto vlastník, kterým byla Severní dráha Ferdinandova měl zájem, aby areál byl i architektonicky reprezentativní. V areálu zůstal tě?ní vrat z roku 1916 a kompresor Siemens-Stuckert z roku 1913. Pro svůj působivý architektonický ráz je lokalita chráněna státem jako kulturní památka ČR.

Přihlá?ky památkových lokalit do Seznamu UNESCO s nominačním projektem předkládá ministerstvu kultury představitel města, v na?em případě primátor. Na základě dodaných podkladů zpracovává přihlá?ky za město Národní památkový ústav Praha. Věříme, ?e přihlá?ky budou zpracovány zodpovědně a odborně, aby v?echny ostravské hornické areály se dostaly do Seznamu UNESCO, co? by mělo mimořádně kladný vliv na turistický ruch Ostravska.

Zpracováno podle bro?ury ?Ostrava do Seznamu UNESCO? autorů ing. Stanislava Vopaska, Mgr. Vladimíra Tkáče, CSc. a ing.Jaroslava Přepiory za pou?ití materiálů NPÚ Ostrava.

Související články:
O rozpojování hornin (27.02.2007)
Hloubky ostravských jam (18.01.2007)
Hornická rekreační střediska (14.01.2007)
163 let od zalo?ení Dolu ?alomoun (10.01.2007)
Hru?ovské rekviem (29.12.2006)
Hornická zvonice (27.12.2006)
Pohledy do pravěku (19.11.2006)
Důl Alexander (11.11.2006)
Pohledy do historie (28.10.2006)
KAROLINA (12.10.2006)
Z HISTORIE DOLU HLUBINA (08.07.2006)
PRAVDA I POVĚSTI
O LANDEKU (06.03.2006)

| Autor: | Vydáno dne 25. 11. 2006 | 1123 přečtení |

| Zdroj: Vítězslav Hettenberger