Pohledy do pravěku

Mnozí pracovníci Dolu Mar?ál Jeremenko vzpomínají, ?e v kanceláři vedení dolu byl umístěn zkamenělý kmen, který byl vyta?en před léty z dolu. V roce 1991, kdy se začalo hovořit o útlumu ostravských ?achet, byla obava, ?e tento unikátní svědek minulosti bude při stěhování zničen. V tomto roce se připravovaly oslavy stoletého výročí od zalo?ení Dolu Mar?ál Jeremenko (původní název Neuschacht, později Jáma Louis a během druhé světové války Zechce Steinböck). Na popud prof. Karla Endla, jsem oslovil tehdej?ího závodního Ing.Václava Slaničku, zda by zkamenělý kmen nevěnoval k tomuto významnému jubileu do sbírek Vysoké ?koly báňské. Bylo v?ak nutné, zjistit co nejpřesněj?í údaje o místě a roku nálezu. Oslovili jsme proto řadu bývalých techniků, horníků a dal?ích pamětníků. Slo?itým pátráním jsme zjistili, ?e zkamenělý kmen o průměru asi 35 cm a délce 2,5 metru byl nalezen v roce 1952 ve sloji Osmana na 5.patře uvedeného dolu. Vzácný exponát se po oslavách stoletého výročí dolu opatrně převezl na V?B do Geologického pavilonu prof. Franti?ka Po?epného, kde byl umístěn ve vstupní hale. Dnes je kmen v místnosti, kde jsou dal?í exponáty z dolů Ostravsko-karvinského revíru.

Geologický pavilon prof. Franti?ka Po?epného

je účelovým zařízením Hornicko-geologické fakulty V?B-TU. Jsou v něm soustředěny geologické, mineralogické, petrografické sbírky a sbírky nerostných surovin. Je přístupný nejen vysoko?kolským a středo?kolským studentům, ale i ?ákům základních ?kol a ?iroké veřejnosti. Je umístěn v Ostravě-Porubě v areálu V?B-TU v budově nad Hlavní třídou a je lehce dostupný od zastávky tramvají DPMO.

Geologické sbírky byly původně pořízeny pro Báňskou akademii v Příbrami a jejich historie sahá a? do roku 1849. V meziválečném období se o rozvoj sbírek zaslou?ili profesoři Bohuslav Je?ek, Bohuslav Stočes a Jiří ?uf. Okupanti se sna?ili získat ze sbírek unikátní knihy, přístroje a dal?í inventář. Část sbírek se podařilo ukrýt v Praze a po válce převézt do Ostravy. Při stěhování V?B v roce 1945 byly ve?keré sbírky přemístěny do Ostravy. Část byla umístěna v suterénu studentských kolejí na Slezské Ostravě a část na chodbách jednotlivých fakult. Významný obrat nastal při přípravě XXIII. Mezinárodního geologického kongresu, který se konal v srpnu 1968 v Praze. Pro sbírky byly uvolněny společenské sály na studentských kolejích na Slezské Ostravě a byly zpřístupněny odborné veřejnosti.

Důle?itým mezníkem ve vývoji sbírek bylo dokončení výstavby budovy Geologického pavilonu V?B v Porubě a instalace sbírkových kolekcí geologických kateder. Slavnostní otevření Geologického pavilonu bylo v září 1989 a pavilon nese jméno světově uznávaného geologa a mineraloga prof.Franti?ka Po?epného (1836-1895), který působil na Vysoké ?kole báňské v Příbrami v letech 1879-1889. V současné době je v Geologickém pavilonu vystaveno přibli?ně asi 15000 exponátů a v depozitáři sbírek je asi 55000 dal?ích vzorků. Nutno ocenit zásluhy profesorů Miloslava Dopity a Otakara Kumpery na vytváření podmínek pro zdárnou realizaci stavby Geologického pavilonu V?B a pro přestěhování a instalaci sbírek. Sbírky se postupně rozrostly o sběry pedagogů a studentů a také věnováním vzorků hornin některými průzkumnými a tě?ebními organizacemi.

Sbírkový fond Geologického pavilonu je rozčleněn do řady monotematických expozic, které pokrývají celou ?íři geologických vědních oborů. Důle?ité a zajímavé pro ?irokou veřejnost jsou zejména následující expozice:

Sbírka prof. Franti?ka Po?epného

Tato sbírka je světově nejuznávaněj?í a historicky i vědecky nejcenněj?í expozici Geologického pavilonu. Pochází z druhé poloviny 19.století a dokumentuje lo?iskově geologické poměry příbramského lo?iska rud, olova, zinku a stříbra z hlediska tehdej?ího stavu znalostí a způsobu studia lo?isek. V současné době je v této sbírce umístěno 557 exponátů a dal?ích 1793 vzorků je ulo?eno v depozitáři.

Mineralogická sbírka

Obsahuje více ne? 7000 vzorků a je členěna na základě mineralogického systému, který sestavil prof. Strunze. Systém začíná prvky a končí křemičitany a organolity. Zajímavé jsou např. ukázky zlata a meteoritického ?eleza z domácích i zahraničních lokalit.

Petrografická sbírka

Je rozdělena na základě vzniku hornin na magmatické, sedimentární a metamorfované horniny. Ve sbírce se nachází asi 6000 exponátů, z toho je vystaveno více ne? 1000 vybraných vzorků.

Paleontologická sbírka

Tato sbírka je rozdělena do dvou celků, a to na sbírku zkamenělých ?ivočichů a zkamenělých rostlin. Pozornost si zaslou?í předev?ím zkameněliny (fosilie) z geologických útvarů na území České republiky, zejména Barrandienu, např.trilobitů.

Sbírka historické geologie

Dokumentuje dosa?ený stupeň vývoje ?ivota v jednotlivých geologických útvarech prvohor, druhohor a třetihor. Jsou zde vystaveny také vůdčí zkameněliny jednotlivých geologických období.

Sbírka regionální geologie Českého masívu

Expozice umo?ňuje získání základní představy o geologické stavbě Českého masívu. Vystaveny jsou předev?ím vzorky typických hornin a minerálů, v men?í míře i vůdčích zkamenělin. Sbírka je darem Českého geologického ústavu v Praze a obsahuje předev?ím vzorky získané při základním geologickém mapování území České republiky.

Sbírka regionální geologie Západních Karpat

Jsou zde ukázky hornin základních geologických jednotek Západních Karpat se zdůrazněním rozdílů jejich geologické stavby vůči Českému masivu. Tato sbírka byla vybudována v roce 1996.

Expozice lo?iskové geologie

V této sbírce jsou vystaveny typické ukázky nerostných surovin tě?ených nejen na území České republiky, ale i ve světě. Sbírka je rozdělena na několik samostatných částí:
- sbírka nerostných surovin České a Slovenské republiky
- sbírka typů nerostných surovin České republiky
- sbírka genetických typů lo?isek nerostných surovin
- sbírka textur lo?iskových výplní
- sbírka lo?isek kaustobiolitů České a Slovenské republiky
- sbírka uhelných lo?isek světa
- sbírka jesenické metalogenetické subprovincie
- vzorky nerostných surovin, pocházejících z afrických cest dr.Emila Holuba

Sbírka Ostravsko-karvinského revíru

Tato sbírka představuje geologickou, mineralogickou, petrografickou a uhelně-petrografickou dokumentaci české části hornoslezské pánve. Kromě vzorků z vlastního uhlonosného souvrství jsou zde soustředěny i ukázky horninových vzorků z podlo?ních a nadlo?ních formací. Zde je m.j.umístěn i zkamenělý kmen z Dolu Mar?ál Jeremenko, vzorek halitu z Dolu Darkov a dal?í.

Sbírka radioaktivních surovin

Tato pozoruhodná kolekce představuje jedinou komplexní a odborné veřejnosti přístupnou expozici minerálů a hornin z českých a slovenských uranových lo?isek. V současné době má přibli?ně 2200 exponátů.

Závěrem
Z vět?ích exponátů mne při prohlídce Geologického pavilonu prof.Franti?ka Po?epného velmi zaujal vzorek halitu z Dolu Darkov, závod Barbora, který byl odebrán v březnu 1997 na překopu č.3972. Dále stojatý kmen z Dolu Československá armáda, závod Jindřich z nadlo?í 33. sloje. Jsou zde také zajímavé zkamenělé kmeny z Dolu President Gottwald a Dolu Československá armáda.

Prohlídka Geologického pavilonu prof.Franti?ka Po?epného v Ostravě-Porubě je velice zajímavá a poučná. Cenné odborné informace velmi ochotně poskytují pracovníci Geologického pavilonu V?B ing.Milo? Duraj a ing.Martina Polá?ková. Doporučujeme proto v?em zájemcům o mineralogii a o pohledy do pravěku Geologický pavilon V?B-TU nav?tívit a exponáty si pozorně prohlédnout.

K napsání tohoto článku byly pou?ity propagační materiály V?B-TU.

Související články:
O rozpojování hornin (27.02.2007)
Hloubky ostravských jam (18.01.2007)
Hornická rekreační střediska (14.01.2007)
163 let od zalo?ení Dolu ?alomoun (10.01.2007)
Hru?ovské rekviem (29.12.2006)
Hornická zvonice (27.12.2006)
Hornické památky do Seznamu UNESCO (25.11.2006)
Důl Alexander (11.11.2006)
Pohledy do historie (28.10.2006)
KAROLINA (12.10.2006)
Z HISTORIE DOLU HLUBINA (08.07.2006)
PRAVDA I POVĚSTI
O LANDEKU (06.03.2006)

| Autor: | Vydáno dne 19. 11. 2006 | 1012 přečtení |

| Zdroj: Vítězslav Hettenberger