Počátky porubské sokolovny

Před nedávnem jsem směroval Va?i pozornost na výstavu o historii Poruby, která do 16.11. probíhá v Galerii na schodech v ObÚ O.-Poruba. Pov?imli jsme si zajímavých fotografií, na kterých bylo ukázáno, kterak ?celá Poruba táhla za jeden provaz? při stěhování bludného balvanu z potoka Porubka před radnici. Tuto událost nám přiblí?il její přímý účastník, hudební skladatel a spisovatel prof.Ilja Hurník,Dr.H.c., a to ve své kní?ce ?Dětství ve Slezsku?. V ní se ale dovídáme i mnohé dal?í zajímavé příběhy z tehdej?ího ?ivota Porubáků, např. jaké byly počátky jejich nově postavené sokolovny. Dovíme se, ?e u jejího zrodu stáli opět autorovi předkové ? bratři Adolf a Josef Bártovi.

? ? V nepatrné vesničce se začne stavět sokolovna. Nikdo nemá přesné ponětí, co se v ní má dít. Snad prý se tam bude skákat přes jakési vycpané buřty a houpat se zavě?ený na kruzích. Taky tam má být divadlo. Porubané se mají přestrojovat za krále a dudáky a ?enské za víly. Má tam být i hospoda, ale co na to řekne starý ?vidrnoch, který u? hospodu má a propilo se v ní beztak kus Poruby ?

Ta sokolovna se postavila první ve Slezsku. Pěkný přízemní dům se sálem, je?tě jedním men?ím, výčepem a bytem pro pana Lazara, ku?elnou, sádkem s lavičkami. Na tom, co zbylo z louky, je cviči?tě. Nevídaný objekt byl slavnostně otevřen a napětí rostlo. Co dál ?

Ve výčepu sokolovny začala posedávat u jediného stolu jen hrstka sokolů ? budovatelů, na nejčestněj?ím místě po?ehnaný mecená? Adolf Bárta. Sokoli neklidně poposedávali a uhýbali jeden druhému očima. V sále visely kruhy a nehoupaly se. Pan Lazar u? několikrát konstatoval, ?e vytahovací oponu na jevi?ti vyzkou?el a ?e funguje. Nad vchodem domu omývaly první de?tě písmena ?Ni zisk, ni slávu.? Zraky sokolů se upínaly u? jaksi úzkostně k předsedovi Adolfovi. Ten v?ak hleděl skrz ně, mlčky naznačiv: Dal jsem louku, to je snad dost.

Tak tedy rechtor, kdo jiný ne? on s devíti dětmi muzikanty. Pohledy se pověsily na něho a u? ho nepustily?. Od té doby bylo Josefu Bártovi, mému dědečkovi, souzeno, aby věčně m?oural dírou v oponě do sálu a úzkostně počítal, kolik lidí tam sedí. Pak zastrčit hodinky a dát povel k začátku s onou truchlivou větou, kterou je?tě mnohokrát vyřkne i usly?í: ? Při?lo málo lidí, ale zato ti, co mají zájem.?

Aspoň jedním si mů?e být jist, ?e dokonale splní příkaz ? ni zisk, ni slávu?. Ani to čestné místo u stolu nebude jeho, i kdyby se v sokolovně uzpíval a urecitoval. Tam u? sedí bratr Adolf, nade v?ecky zaslou?ilý. Dá-li sedlák kus pole, jako by si odkrojil kus vlastního těla. Takhle krvácet u? pro Sokol nikdy nikdo nebude?

A zatím Josef Bárta za stolem ve výčepu rozděluje role pro první divadlo (?vanda dudák). U? v tom lítá ten ne??astně ??astný, u? má první ura?ené, proto?e jim nedal hrát nic lep?ího?

Pozdě po jedné v noci, zatímco v ?atně svlékal ??astný Eda ?idloch dudy, divoce trhaje ramenem, na ně? mu klepali gratulanti, zatímco předseda Adolf Bárta shovívavě přijímal chválu za úspěch, táhl rechtor Bárta s rodinou, ochraptělý z toho ?eptání, honem domů, aby za pár hodin stihl roráty?

Porubský Sokol vy?el ze spiritismu, co? tady prozrazuji proto, ?e je úplně jedno, z čeho vy?el. Hlavně ?e se z průměru povytáhla hrstka lidí a ?e ta hrstka povytahovala k sobě dal?í a dal?í, a? kdekdo v Porubě něco zkou?el, třeba co nejvěrohodněji trávit Lízala na jevi?ti, nebo dělat stojku na hrazdě, nebo zpívat druhý hlas, nebo upéct dvoumetrový koláč pro dětskou slavnost?

Poruba je příli? úspě?ná a okolní obce, hlavně ty lep?í jako Polanka nebo Klimkovice jsou z toho mrzuty. Taky by tam rádi něco takového, ale nenajdou druhého Adolfa Bártu, co rozdává louky, ani Josefa Bártu, co má nápady. A tak v neděli v?echno táhne do porubské sokolovny, tam se v?dycky něco děje, a kdy? nic, nevadí, aspoň se tu sejdou ti, co by si chtěli něco u?ít. A u?ijí si. Kde jinde si mohou prohlédnout klimkovičtí chlapci porubská děvčata??

Související články:
Hurníkova povídka ? Řečník? (23.01.2008)
Rů?ový notýsek (19.01.2008)
Porubské eratikum před 80 léty (28.12.2007)
Rodák z Poruby, Ilja Hurník, ?asne? (19.02.2007)
Počátky porubské ?koly očima pamětníků (22.01.2007)
Po dětských stopách Ilji Hurníka (21.12.2006)
Není balvan jako balvan (20.10.2006)

| Autor: | Vydáno dne 15. 11. 2006 | 536 přečtení |