Důl Alexander

Kdy? ulo?ení uhelných slojí na Dole Hermenegild (Důl Zárubek) ukazovalo, ?e se uhlí nachází i v sousední osadě Malé Kunčice, bylo rozhodnuto vyhloubit dal?í jámu. Proto v roce 1896 bylo zahájeno hloubení jámy, která dostala jméno Alexander podle prezidenta Severní dráhy Ferdinandovy Alexandra Pavicíniho.

V roce 1897 dosáhla tě?ní jáma hloubky 249,5 metrů a výdu?ná jáma 153,3 metrů. Byl instalován parní tě?ní stroj o výkonu 700 ks. Tě?ba byla zahájena v roce 1898 a o rok později ji? činila 108.190 tun a důl měl 938 zaměstnanců. Pro ubytování zaměstnanců byla v roce 1896 zahájena výstavba Staré kolonie a v roce 1901 Nové kolonie. Po výstavbě měly obě dohromady 90 domů, které měly převá?ně 4 bytové jednotky. Jubilejní osada, která měla po ukončení 27 domů se začala stavět v roce 1927.

Mechanizace v dole nebyla velká, ale ji? v roce 1906 se zde zkou?el kolový ?ramací stroj Diamond, který pak byl v provozu a? do roku 1925. Svoz uhlí k jámě prováděli a? do roku 1918 koně a v tomto roce je nahradily benzolové lokomotivy.

V roce 1926 byl důl Alexander administrativně převeden pod Důl Zárubek. Za dobu své samostatnosti vytě?il Důl Alexander 5,910.960 tun uhlí. Hospodářská krize v třicátých létech minulého století zapříčinila podstatné sní?ení tě?by a propou?tění horníků. I kdy? Důl Alexander byl pomocným závodem, začala rekonstrukce a modernizace povrchových provozů. V roce 1931 byl uveden do provozu elektrický tě?ní stroj. Tě?ní jáma byla prohloubena na 945 metrů a výdu?ná jáma na 775,3 metry.

Po druhé světové válce v roce 1951 zde pracovali a připravovali se na své povolání horničtí učni. V roce 1966 do?lo k výbuchu plynu v dole při kterém zahynul jeden horník a 9 pracovníků bylo tě?ce zraněno.

Postupně se v?ak začala omezovat tě?ba, zastaralé povrchové objekty byly pronajaty cizím organizacím a na strojním zařízení se prováděla pouze údr?ba. Pravidelně se v?ak čerpala důlní voda.

Ke dni l. l.1979 bylo důlní pole Dolu Alexander s tě?ním zařízením převedeno Dolu Mar?ál Jeremenko a byla zahájena příprava pro maximální vytě?ení uhelných zásob. Za tím účelem pro zlep?ení větrání byl proveden v roce 1986 ?irokoprofilový vrt mezi 8.a 10.patrem vrtacím strojem WIRTH-VSB-VI, který měl průměr 6,5 metrů.

Na základě státní direktivy o útlumu tě?by v ostravské části revíru byl na Dole Alexander ukončen provoz a tě?ní jáma byla zasypána v roce 1993 a výdu?ná jáma v roce 1994. Obě tě?ní vě?e zůstaly zachovány a jsou kulturní památky ČR.

Za zmínku stojí, ?e horníci Dolu Alexander v létech 1947-1948 upravili u závodu park a jeho součásti pak byla malá zoologická zahrada, která byla později přemístěna na Slezskou Ostravu do Stromovky.

Související články:
O rozpojování hornin (27.02.2007)
Hloubky ostravských jam (18.01.2007)
Hornická rekreační střediska (14.01.2007)
163 let od zalo?ení Dolu ?alomoun (10.01.2007)
Hru?ovské rekviem (29.12.2006)
Hornická zvonice (27.12.2006)
Hornické památky do Seznamu UNESCO (25.11.2006)
Pohledy do pravěku (19.11.2006)
Pohledy do historie (28.10.2006)
KAROLINA (12.10.2006)
Z HISTORIE DOLU HLUBINA (08.07.2006)
PRAVDA I POVĚSTI
O LANDEKU (06.03.2006)

| Autor: | Vydáno dne 11. 11. 2006 | 628 přečtení |

| Zdroj: Vítězslav Hettenberger