Pohledy do historie

Unikátní parní tě?ní stroj

Při roz?iřování provozů Vítkovických ?elezáren po první světové válce se zjistilo, ?e bude nutno zvý?it tě?bu černého uhlí. Velmi příhodná poloha Dolu Hlubina, který byl v těsném sousedství vysokých pecí a koksovny, byla důvodem, ?e se rozhodlo tento důl roz?ířit a vyhloubit novou jámu. Slavnostní výkop jámy č.2 byl proveden 17.5.1921. Jáma o průměru 6,1 metrů se hloubila do konce září 1924 a dosáhla úrovně 7.patra v hloubce 436 metrů. Je?tě tého? roku byl uveden do provozu unikátní parní tě?ní stroj o výkonu 3200 ks, který byl výrobkem Vítkovických ?elezáren. Měl vrtání válců 1200 mm a zdvih 900 mm. Rychlost při tě?bě byla 18 m/sec. a při dopravě mu?stva 10 m/sec. Původně byl postaven pro maximální hloubku 660 metrů a proto při pozděj?ím prohlubování jámy na úroveň 10. patra (781 m) se ji? musely vyztu?ovat ocelové nosníky na bubnech, aby nedocházelo k jejich deformacím.

Klece měly 4 etá?e a byly zavě?eny na ocelových lanech o průměru 56,5 mm. Pára pro pohon tě?ního stroje musela mít tlak 11-12 atp a byla přehřátá a? na 300 stupňů C. Z tohoto důvodu se musel pou?ívat k mazání velmi kvalitní olej s bodem vzplanutí 360 stupňů C. Provoz tohoto parního stroje byl velmi náročný na spotřebu páry, nebo? na jeden zátah z 10.patra na povrch při tě?bě uhlí nebo kamene bylo zapotřebí jedné tuny páry, t.j. 1000 litrů vyvařené vody. Byl to obrovský nápor na kotelnu, která měla kotle Garbe z let 1916-1918. Také údr?ba byla velmi náročná, nebo? strojovna byla v těsné blízkosti koksovny a vysokých pecí a velký spád hrubých částic koksu a ?elezné rudy působil na kluzná místa jako brusná pasta.

Proto při dal?ím prohlubování jámy č.2 na úroveň 12.patra, t.j.do hloubky 1022 metrů, se ji? s provozem tohoto tě?ního stroje nepočítalo a v roce 1974 byl nahrazen elektrickým tě?ním strojem s motorem o výkonu 2500 kW. Tě?ní vě? je vysoká 50 metrů a s koksovnou a vysokými pecemi Vítkovických ?elezáren tvoří část dominanty města. Tento areál je prohlá?en Národní kulturní památkou České republiky a je navr?en pro zapsání pod památky UNESCO.

Unikátní parní tě?ní stroj, na který se chodila dívat řada exkurzí, byl nabídnut Technickému muzeu v Praze, ale nebyl zájem. Proto byl se?rotován. Kdyby byl zachován, patřil by dnes mezi exkluzivní exponáty ka?dého hornického muzea. Film, který o parním tě?ním stroji natočila v roce 1974 Česká televize Ostrava, byl ulo?en v archivu ČT, ale při povodních byl zničen. Na památku unikátního parního tě?ního stroje zůstalo jenom několik fotografií.

Související články:
O rozpojování hornin (27.02.2007)
Hloubky ostravských jam (18.01.2007)
Hornická rekreační střediska (14.01.2007)
163 let od zalo?ení Dolu ?alomoun (10.01.2007)
Hru?ovské rekviem (29.12.2006)
Hornická zvonice (27.12.2006)
Hornické památky do Seznamu UNESCO (25.11.2006)
Pohledy do pravěku (19.11.2006)
Důl Alexander (11.11.2006)
KAROLINA (12.10.2006)
Z HISTORIE DOLU HLUBINA (08.07.2006)
PRAVDA I POVĚSTI
O LANDEKU (06.03.2006)

| Autor: administrator | Vydáno dne 28. 10. 2006 | 520 přečtení |

| Zdroj: Vítězslav Hettenberger