 |
|
|
|
Skryté černé díry.
Vědci z NASA se rozhodli proniknout do zatím málo probádané oblasti a pátrali po skrytých černých dírách v nejbli??ím vesmíru. Zaměřili se přitom na zkoumání takzvaného rentgenového nebe, které jako mračno prachu obklopuje tyto neviditelné kosmické objekty. První výsledky naznačují, ?e se v na?em okolí vyskytuje překvapivě málo zmíněných děr.Tým expertů z Goddardova centra při NASA vyu?il pro svůj výzkum data shromá?děná za poslední dva roky v Mezinárodní laboratoři pro gama záření Evropské vesmírné agentury a z její astrofyzikální dru?ice Integral. Právě ta je dosud nejcitlivěj?í observatoří v historii, která by mohla expertům poskytnout unikátní údaje o nedostupných kosmických procesech. A gama záření, je? je je?tě energetičtěj?í ne? z rentgenů pou?ívaných například v lékařské praxi, tvoří tě?i?tě jejího studia. SKRÝ?E V MRAČNECH Vysoce energetické černé díry se doposud nedařilo detekovat díky důmyslnému ukrytí v nánosech mezihvězdného prachu a plynů, je? je způsobeno silnou přita?livostí. Jejich supermasivní sestry na sebe dokonce doká?ou nabalit ve?kerou obklopující hmotu včetně hvězd í hvězdných soustav. Jde o podobný jev jako u pozemského tornáda.  Čtyři palubní přístroje dru?ice INTEGRAL, vypu?těné v říjnu 2002, studují vzdálené kosmické objekty v oborech gama rentgenového i viditelného zářeni. Badatelé z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír nyní vy?li z předpokladu, ?e skryté černé díry, kterým říkají Comptonthick objects, vyzařují rentgenové záření o energiích přibli?ně 30 000 elektrovoltů. To u? by mělo být natolik silné, aby mohlo proniknout mračnem, do něj? jsou zahaleny. Přitom je?tě nedávno byli odkázáni pouze na teleskopy Chandra a Rossi, jejich? výzkum probíhal v oblastech s nízkou energií rentgenového záření v rozmezí 2000 a? 20 000 elektrovoltů. Jen?e i tady ?lo o významný pokrok, pokud uvá?íme, ?e námí pozorovatelné světlo představuje energii pouhých dvou jednotek. MEZE POZNÁNI? Teprve dalekohled INTEGRAL umo?nil vědcům první mapování záření o energiích v rozmezí 20 a? 40 tisíc elektrovoltů. Proto?e se ale mnohem obtí?něji zaostřuje, snímky zatím nemají potřebnou kvalitu a o to tě??í je zdroj vyzařování odhalit.  Stejné jako u tornád, kde se rovná? nebaluje hmota okolo osy rotace, se i u černých děr zdroj záření později skrývá pod nánosy nabaleného materiálu. Výsledky amerických výzkumníků přesto naznačují, ?e ze v?ech galaxií, v jejich? středu je supermasivní černá díra, připadá na sledované Compton-thick objects jen necelých deset procent. Zbytek údajně tvoří hvězdné soustavy nazývané Seyfert 1 a Seyfert 2. V horizontu několika měsíců by se v?ak měl rozběhnout vzdáleněj?í průzkum, od něj? si experti slibují mnohem zajímavěj?í výsledky. V raněj?ích oblastech vesmíru by se toti? mělo skrytých černých děr vyskytovat mnohem více. Sledování jejích aktivity by se pak mohlo stát klíčovým pro pochopení a upřesnění modelů popisujících vývoj kosmu. | Autor: administrator | Vydáno dne 18. 10. 2006 | 479 přečtení |  
|