Na Rychvald se nezapomíná XX část poslední

Osobnosti Rychvaldu

Rychvald se mů?e pochlubit i svými osobnostmi. V minulém období to byli předev?ím umělci. Z Rychvaldu pocházeli:

Přemysl Kočí

(narozen 1.6.1917 v Rychvaldě, zemřel 15.1.2003 v Praze), operní zpěvák a herec, 1949-77 sólista opery Národního divadla v Praze, 1969-78 ředitel Národního divadla v Praze,

Bohumil Malocha

(narozen 12.6.1920 v Rychvaldě, zemřel v 13.8.2001 v Ostravě), koncertní mistr, houslista Ostravské filharmonie,

Oswald Bugel

(narozen 7.1.1925 v Rychvaldě), sólista opery v Halle, v Magdeburgu a v Ko?icích, v současné době katolický kněz v Ropici,

Bruno Chmiel

(narozen 24.6.1920 v Rychvaldě - zemřel v roce 1978) sólista opery v Ostravě, v Ko?icích a v Ústí nad Labem,

Bohumil Valečko

(narozen 31.12.1906 v Rychvaldě - zemřel v Praze), člen Státní filharmonie v Praze,

Gabriel Chrobáček

(narozen 1897 v Rychvaldě - zemřel v roce 1962), v letech 1945-53 farář a později biskup Církve československé husitské.

V současné době jsou v přehledu Kdo je kdo v České republice z roku 2002 mezi 5000 osobnostmi českého veřejného ?ivota uvedeni tři občané Rychvaldu:

	prof. RNDr. Miroslav Havrlant, CSc. (nar. 5.3.1925 v Rychvaldě), geograf specializující se na ?ivotní prostředí průmyslových oblastí, dlouholetý profesor ostravské univerzity a její prorektor v letech 1991-95, čestný člen České geografické společnosti,
	ThMgr. Jana ?ilerová (nar. 31.12.1950 ve Znojmě), farářka rychvaldského sboru Církve československé husitské od roku 1985, od roku 1999 první biskupka této církve v Olomouci,
	doc. RNDr. Tadeusz Siwek, CSc. (nar. 23.1 1.1953 v Praze), geograf, docent Ostravské univerzity a její prorektor v letech 2001-04, viceprezident České geografické společnosti.
Tři uvedené osobnosti znamenají 0,06% z celkového počtu v tomto přehledu. Je to stejný podíl, jaký má Rychvald na celé populaci České republiky a to je u města této velikostí pozoruhodné.
Budoucnost Rychvaldu v Evropské unii Rychvald je dnes stabilizovaným men?ím městským sídlem s výraznými venkovskými rysy s převládající obytnou funkcí, která má perspektivu udr?et se i v budoucnu. Poloha města v aglomeraci třetího největ?ího českého města Ostravy mu poskytuje dobré podmínky dal?ího rozvoje ji? nyní, kdy mu přestal hrozit růst zneči?tění a důlní ?kody v souvislosti s útlumem tě?by uhlí i průmyslové výroby vůbec. Poměrně dobře zachované přírodní prostředí při nevelké vzdálenosti od centra Ostravy jsou jeho dal?í předností. Nezanedbatelná je i viditelná vět?í společenská soudr?nost obyvatel ne? ve vět?ině obdobných postindustriálních obcí. Je způsobena tím, ?e přes prodělané dramatické historické zvraty, několikeré změny státní příslu?nosti a migrace ve městě převládá místní obyvatelstvo, které má k němu jako ke svému rodi?ti a bydli?ti silný vztah. Tyto pozitivní momenty spolu s polohou předurčují Rychvald jako rezidenční prostor pro střední vrstvy obyvatel ostravské aglomerace. Blízkost Polska a plánovaný rozvoj dopravních tahů ze severu na jih Evropy v podobě dálnice D47 mů?e sní?it nebezpečí, ?e se Rychvald ocitne na stagnující periférii. jeho budoucnost je spojena s budoucností do jisté míry stále problémového, ale svérázného a dynamického regionu Ostravy na česko-polském pomezí, který má ?anci se prosadit i v Evropské unii a v stále globalizovaněj?ím světě.

| Autor: | Vydáno dne 14. 10. 2006 | 526 přečtení |