 |
|
|
|
Je ?ivot náhoda? Tuto otázku si kladou vědci, teologové i laikové, ale k uspokojivému výsledku se lidstvo prozatím nedopracovalo. Podle astronoma Freda Hoyleho jde o nemo?nou náhodu - eventualitu, ?e by tornádo svi?tící smeti?těm dokázalo sestavit Boeing 747. Nově vznikající vědní obor ale slibuje přinést dlouho očekávané odpovědi.  Britský vědec Johnjoe McFadden je zastáncem teorie kvantové evoluce ?ádný z výzkumů se dosud uspokojivě nevyrovnal se základní otázkou: jak je mo?né, ?e do?lo k tak nepravděpodobné náhodě, při ní? se v?echny potřebné síly poskládaly způsobem umo?ňujícím vznik ?ivota? Dnes ji? zesnulý britský matematik a astronom Fred Hoyle se domníval, ?e ná? svět prostě není dost velký na to, aby na něm mohl vzniknout ?ivot, pokud by to bylo ponecháno pouze a jenom náhodě. MILIARDY KOMBINACÍ Vědci dlouhou dobu soudili, ?e ?ivot vznikl z takzvané prvotní polévky - směsice chemikálií v dávných mořích. U? v padesátých letech minulého století se podařilo v laboratoři vytvořit napodobením prehistorických podmínek jednoduché aminokyseliny. K fungujícímu organismu je v?ak je?tě nekonečně daleko.  McFaddenova kniha Kvantová evoluce zpopularizovala nový vědecký obor Nový přístup nabízí právě kvantová biologie jako syntéza biologie a fyziky. Netradiční vědecký obor představil ve své knize Quantum evolution a poté také 10. února leto?ního roku v článku pro list Guardian známý britský genetik a popularizátor vědy Johnjoe McFadden. Upozornil čtenáře na neuvěřitelnou slo?itost ?ivota. I ty nejjednodu??í rozmno?ující se organismy obsahují mnoho set genů a ka?dý z nich se skládá z více ne? tisíce rozlič ných genetických instrukcí. Jak to příroda dokázala? Kolik jen miliard kombinací musela vyzkou?et? DVOJJEDINÝ ATOM Kvantová biologie přichází s vysvětlením, podle něho? jsme součástí mnohonásobného univerza, takzvaného mnohovesmíru. Doká?eme samozřejmě vnímat pouze na?i část tohoto nepochopitelného prostoru, ale základní částice potřebné pro vznik ?ivota přebývají v celém mnohovesmíru a mohou existovat na dvou místech najednou. v  Richard Smalley, Harold Kroto a Robert Curl získali v roce 1996 Nobelovu cenu za objev fullerenu Jak by bylo něco takového mo?né? Kvantová mechanika nabízí jako vysvětlení známý pokus: posvítíte-li do dvou ?těrbin, světlo, které z nich vychází, vytvoří na plátně řadu světlých a temných pruhů. Říká se jim interferenční vzorce a jsou důkazem toho, ?e podstatou světla je vlnění. Světelné vlny procházející ?těrbinami se toti? bud' spojí ve shodné fázi a vytvoří světlé pásy, nebo se navzájem vyru?í a vzniknou pásy temné. Pochopit světlo jako vlnění je?tě obyčejnému smrtelníkovi nedá příli? práce. Vědci ale zjistili, ?e jako vlnění se chovají i částice. Jednotlivé atomy procházející dvojicí ?těrbin vytvoří úplně stejnou interferenci, jaké jsme svědkem u světla, Vědci z toho usuzují, ?e jednotlivý atom mů?e být zároveň na dvou místech. MUTACE V MNOHOVESMÍRU Pokud si představíme, ?e něco podobného zvládne i molekula, kupříkladu DNA, potom získáme neporovnatelně mnohem více mo?ných kombinací pro experimentování se vznikem ?ivota. Zmiňované sestavení boeingu vypadá hned o něco pravděpodobněj?í.  Nově objevená molekula fullerenu pomohla potvrdit teorii kvantové evoluce Mohou ale molekuly opravdu být na dvou místech zároveň jako atomy? Vědecká skupina ve Vídni nedávno vyslala proti dvěma ?těrbinám fullereny - nově objevené molekuly slo?ené z ?edesáti atomů uhlíku a uspořádané do kulovitého tvaru. Jejich průměr připomíná dvojitou spirálu DNA. Ani ty neměly problém prolétnout oběma ?těrbinami zároveň. Výsledek pokusu naznačil neuvěřitelnou mo?nost. Genetický kód zřejmě, mů?e obývat kvantový mnohovesmír a procházet simultánně nespočtem mutací, z nich? pak přirozený výběr vytváří evoluční cesty. Pokud je ná? svět propojen s kvan tovým mnohovesmírem, u? vůbec není tak malý, jak se původně zdálo. ?ivot navíc mohl vzniknout ve více paralelních kosmech. Do těch v?ak prozatím nahléd nout nedoká?eme. | Autor: Administrator | Vydáno dne 07. 11. 2006 | 243 přečtení |  
|