Table 'hornickyklub.rs_kontrola_ip' doesn't existTable 'hornickyklub.rs_kontrola_ip' doesn't exist Na Rychvald<br />    se nezapomíná XIX
KPHMO
Dnešní datum: 01. 02. 2021   
 

Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Weblinks :: Web

 
Moravskoslezské krásy

Na Rychvald
    se nezapomíná XIX

Zemědělství, rybářství a lesnictví

Rychvald si stále zachovává dobré podmínky pro zemědělství, přesto?e to je dnes marginálním hospodářským odvětvím města, ve kterém podle posledního sčítání lidu trvale pracovalo pouze 52 obyvatel Rychvaldu (1,6% ekonomicky aktivního obyvatelstva). Zemědělská půda tvoří 62,5% rozlohy města. Stupeň zornění je poměrně vysoký a dosahuje 71,9%. Pěstují se obiloviny, krmné plodiny, luskoviny a řepka olejná. Produkční schopnost je stanovena na 56 bodů ze 100 mo?ných. Cena zemědělské půdy je 5,62 Kč za 1 m2. Půda je dnes opět v soukromém vlastnictví a to zkresluje počet i význam rychvaldského zemědělství. Mnozí rolníci v Rychvaldě jsou stejně jako v minulosti zaměstnáni mimo zemědělství a zemědělská činnost je pro ně jen doplňkovou aktivitou. Část pozemků, kterou nebylo mo?né vrátit původním majitelům stále patří podniku Rekultivace, ale tyto plochy nejsou vět?inou obdělávány a jsou jen v nejnutněj?í maře udr?ovány jako tzv. černý úhor.

K zemědělství je mo?no přiřadit i rybníkářství. Podnik Rybářství Rychvald, s.r.o. hospodaří na rychvaldských rybnících i na rybnících, vodních nádr?ích a vodních tocích v okolí. Zabývá se chovem sladkovodních ryb - zejména kaprů, ale i candátů, ?tik, sumců a tolstolobiků. Dále provozuje údr?bu, odbahňování a rekonstrukce vodních nádr?í.


Kapra si lze v Rychvaldě koupit po celý rok
Lesy, od kterých má Rychvald svůj název se zachovaly jen na okrajích katastru města. Jsou to vět?inou smí?ené lesy a zaujímají pouze 8% rozlohy. Největ?í lesy jsou Březina na severozápadě, na hranicích se Záblatím, Gurňák na jihu, na hranicích s Michálkovicemi a Petřvaldem a Černý les na západě, na hranicích s Heřmanicemi.

Průmysl a řemeslo


Rychvaldský chléb, který peče pekárna v bývalém Dělnickém domě, je oblíben v celém regionu.
Na území Rychvaldu nejsou ani dnes významněj?í průmyslové závody s výjimkou závodu firmy Autopal, s.r.o. z Nového Jičína, který vyrábí světelnou, klimatizační a chladící techniku pro osobní automobily. V rychvaldském závodě Autopal vyrábí plastové díly a světlomety pro automobily Ford a ?koda. Pro Seat vyrábí svítilny do mlhy. V Autopalu pracuje nyní asi 600 pracovníků. Tato firma sídlí v Rychvaldě od roku 1969 v budovách u bývalé výdu?né jámy dolu se třemi názvy: v 50. letech Stalin, v 60.-80. letech Rudý říjen a v 90. letech Heřmanice. Důl je od roku 1993 uzavřen. Firma Autopal dnes patří do koncernu americké společnosti Visteon Corporation z Detroitu.

Dal?í rychvaldské firmy jsou mnohem men?í. V budově zru?eného Rychvaldského autodru?stva sídlí dnes firma Alumont Ostrava, s.r.o., která se zabývá výrobou hliníkových konstrukcí. V jejím výrobním programu jsou okna, dveře, dělící interiérové stěny, nosné konstrukce pro výrobní haly, výtahové ?achty a interiéry. Firma zaměstnává 23 pracovníků. Výrobou interiérů kuchyní na klíč se zabývá firma Bodinger (23 zaměstnanců) a men?í firma Castello (4 zaměstnanci). Kovovýrobou na zakázku se zabývají: pobočka firmy KTX, s.r.o. z Liberce, která má v Rychvaldě asi 20 za městnanců, firma Daman, s.r.o. s 15 zaměstnanci a Kovářství Go+Go Lubo?e Gospo?e se 2 zaměstnanci. Elektroinstalace jsou náplní činnosti firem Intercorp. Sawod, s.r.o. s 10 zaměstnanci, Remont Lubo?e Komárka se 4 zaměstnanci a Emus Jiřího Pulcera.

V průmyslu pracovalo podle posledního sčítání 1 153 obyvatel Rychvaldu, tzn. 35,8% ekonomicky aktivního obyvatelstva města. Vět?inou dojí?dějí za prací do okolních měst, zejména do Ostravy a do Bohumína. Podíl zaměstnaných v průmyslu je zdánlivě pořád vysoký, ale ve srovnání s obdobím komunistické industrializace, kdy v průmyslu pracovalo a? 70% obyvatel Rychvaldu dokazuje, ?e i Rychvald se stává stále víc postindustriálním sídlem.

Slu?by, zdravotnictví a ?kolství


Drogerie.
V oblasti slu?eb pracuje 28,3% ekonomicky aktivních obyvatel Rychvaldu. Z toho v obchodu a opravách 11,2 %, ve ?kolství, zdravotnictví a sociálních slu?bách 9,7% a v dopravě a spojích 7,4%. Je to nepochybně méně, ne? by mohlo být, ale je to způsobené blízkostí velkých měst v okolí, kde vět?ina Rychvalďanů slu?by a kulturní statky nakupuje. V Rychvaldě je proto jen jedna středně velká samoobsluha na sídli?ti a několik men?ích obchodů s potravinami a se smí?eným zbo?ím. Řada men?ích obchodů postavených v období vlády komunistické strany je dnes zavřena, proto?e příli? malý počet potenciálních klientů v nich nedává mo?nost dosa?ení zisku.


Vietnamská restaurace A'Dong
Rychvald má od roku 1974 dobře vybavené zdravotní středisko v centru obce. V něm jsou umístěny 3 ordinace obvodních lékařů (MUDr. Jarmila Horáková, MUDr. Jana Grochovská, MUDr. Marcela Wybitulová), dvě ordinace zubních lékařů (MUDr. Marta ?katulová a MUDr. Věra Půdová) a jedna ordinace dětské lékařky (MUDr. Helga Winklerová). Dvakrát týdně ordinuje v centru obce i zvěrolékař.


Samoobsluha na náměstí
Město Rychvald bylo před rokem 2003 zřizovatelem dvou základních ?kol: na sídli?ti a na Václavu a tří mateřských ?kol: na sídli?ti, na Podlesí, na Václavu. V důsledku novelizace ?kolského zákona do?lo k transformaci ?kolských subjektů na dva právní subjekty, příspěvkové organizace. Za stupitelstvo města ve smyslu tohoto zákona zřídilo k 1.1.2003: Základní ?kolu Rychvald, která má hlavní budovu na sídli?ti, k ní? patří ?kolní jídelna, ?kolní dru?ina a expozitura v lokalitě Václav. Ředitelem základní ?koly je Jiří Zmijka. Druhou organizací je Mateřská ?kola Rychvald, která má hlavní budovu takté? na sídli?ti a k ní? patří tři ?kolní jídelny a dvě expozitury v lokalitě Václav a Podlesí. Ředitelkou Mateřské ?koly je Ta?ána Tomá?ová.

| Autor: | Vydáno dne 24. 09. 2006 | 539 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek

Hlavní stránka :: Seznam rubrik :: Download :: Weblinks :: Web