Záhadný národ

ANASAZIŮ

Desítky gigantických staveb o plo?e a? tří fotbalových hři?? a vý?ce pěti pater postavila tajemná civilizace Anasaziů před tisíci lety. Na vrcholcích hor budovali astronomické observatoře a svá města propojili tisíci kilometrů silnic, ačkoliv vůbec neznali kola. To v?e vyvolává záplavy otázek, na které vědci dosud nedoká?ou uspokojivě odpovědět.

Centrem civilizace Anasaziů byl kaňon Chaco le?ící na jihozápadě USA ve státě Nové Mexiko. Starobylý národ v?ak obýval mnohem vět?í území, které zasahovalo a? do Arizony, Colorada a Utahu, a jeho plocha asi ?estinásobně přesahovala Českou republiku.

Dosud největ?í objevený gigantický komplex Pueblo Bonito
První obyvatelé tohoto kmene ?ili kočovným způsobem a zhruba před dvěma tisícovkami let se začali usazovat. Ale je?tě pět set let poté ?ili v jeskyních a na rozdíl od ostatních jen trochu vyspělej?ích kultur neuměli vyrábět hliněné nádoby. Za dal?í dvě a? tři století v?ak najednou nastal nepochopitelně závratný rozvoj celé jejich civilizace.

KOLOSÁLNÍ STAVBY

Anasaziové začali budovat gigantické stavební komplexy, zvané puebla. Největ?í z dosud objevených - se sedmi stovkami místností - nese jméno Pueblo Bonito. Je?tě záhadněj?í ne? nepochopitelně ohromná rozlehlost, je jejich rozmístění. Jsou toti? rozlo?eny v dokonalé souřadnicové síti s pravidelnými vzdálenostmi s dodr?ením i takových detailů, jako je umístění dveří či ventilačních otvorů. Který geniální architekt navrhl tuto stavbu před 1100 lety? A proč to udělal právě tímto způsobem?

Kultovní část zvaná Kiva. Jaké obřady zde asi probíhaly?
Pro současné vědce je hádankou u? to, jak vůbec mohl někdo obří celky postavit. V?dy? Anasaziové neznali kola ani nepou?ívali ta?ný dobytek. Jen pro samotné zastře?ení by museli dotáhnout vlastníma rukama z asi sto kilometrů vzdálených horských pralesů více ne? dvě stě tisíc kmenů vá?ících a? půl tuny. Přitom na ka?dý z největ?ích komplexů bylo podle odhadu pou?ito asi padesát milionů kamenů!

Anasaziové v?ak vybudovali také tisíce kilometrů dlouhou sít rovných silnic včetně mostů či nájezdů, které spojují osmdesát míst a jsou a? dvanáct metrů ?iroké. Silnice se přitom ze dna kaňonu Chaco rozbíhají přes okolní plo?iny do v?ech světových stran. Nabízí se proto otázka, proč to dělali, kdy? k pochodu by jim stačily i úzké cesty vznikající bez vět?í námahy?

ASTRONOMICKÝ POČÍTAČ

Dal?í obrovskou záhadou je rozsah jejich hvězdářských znalostí. Na hoře Fajada Butte neboli Sluneční dýka zřídili ú?asné ?zařízení'; které bychom mohli označit za kombinaci observatoře, planetária a orloje, anebo při tro?e fantazie za kamenný počítač. Pohyb vesmírných těles se zde toti? v astronomicky významných dnech přesným způsobem promítá do obrazců vytesaných v kameni.

Skalní kresba Anasaziů představuje podle výpočtů výbuch supernovy v Krabí mlhovině pozorovaný 4. července 1054
Kdy? ?těrbinou ve skále, podle které je hora pojmenována, projdou paprsky slunce při jeho východu ve dnech slunovratu či rovnodennosti, dopadnou jako dýka na střed jedné ze dvou spirál vytesaných do kamene. Paprsek pak putuje po obraze a označuje tak jednotlivé dny slunovratu. Prostřednictvím tohoto dokonalého zařízení lze dokonce přesně předpovídat nejen pohyb Slunce, ale také Měsíce.

Obdobným způsobem jako Sluneční dýka v?ak mohou slou?it i jednotlivá puebla, která mají podle slunovratových dní orientovány dveře, okna či výklenky, některé z nich souvisí zase s pohybem Luny. Anasaziové jako jediní na světě dokonce zakomponovali do svých staveb i 18,5 roku trvající lunární cyklus.

KULTOVNÍ RITUÁLY

Vědci nejdříve odhadovali počet obyvatel velkých puebel na více ne? tisíc, podle nedávných výzkumů v?ak tyto stavby k stálému bydlení vůbec neslou?ily. Svědčí o tom nepatrný počet ohni?t a malé mno?ství odpadků. Navíc vět?ina místností byla zcela oddělena a izolována od ostatních pokojů i od vněj?ího okolí. Odborníci se proto nyní domnívají, ?e se jednalo o velká obřadní místa, která byla pravidelně u?ívána, po vět?inu času v?ak zůstávala prázdná. K čemu uzavřené prostory slou?ily a o jaké ú?asné rituály se muselo jednat, kdy? se?vyplatilo" věnovat takové gigantické úsilí na neobydlené stavby, v?ak vědci netu?í.

Kdo je čtyřprstá postava se dvěma anténami?
Hlavním centrem v ka?dém případě byly tajemné kultovní části zvané Kiva, které měly kruhový tvar, byly zahloubené do země a přístup do nich byl mo?ný pouze shora po ?ebříku. Uvnitř se nacházela kruhová lavice, jámy na oheň a kanál pro přívod vzduchu k němu. Záhadných obřadů se v?ak prý nezúčastňovali jen ?iví lidé, ale i mrtví, kteří měli přicházet z otvorů uprostřed podlahy.

CIVILIZACE KANIBALŮ?

Současní obyvatelé této oblasti jsou indiáni Hopi, Zuni i dal?í a v?ichni se pova?ují za potomky Anasaziů. Podle jejich pověstí byl kaňon Chaco shroma?di?těm klanů, na kterém si měly vyměňovat své obřadní zku?enosti.

Archeologové zde dosud odhalili patnáct velkých Kivas, je? byly schopné pojmout a? několik set lidí najednou, a více ne? stovku men?ích. Podle studie Christy Turnera, jen? tu při zkoumání kostí nalezl desítky stop svědčících o kanibalismu, si lze představit, o jaké kulty se asi jednalo. Závěry tohoto vědeckého výzkumu v?ak vzbudily mezi domorodci podrá?děnou reakci.

Je ale zajímavé, ?e tito indiáni dodnes ?ijí v moderních pueblech, ve kterých v?dy stojí také Kiva. Účast kohokoliv jiného na svých obřadech nepovolují. V posledních letech nesouhlasí ani s pokračováním archeologického bádání, nejsou dokonce ochotni hovořit ani o skalních kresbách, které stále vytvářejí.

KAM A PROČ ZMIZELI?

Kaňon Chaco opustili Anasaziové někdy na přelomu 12. a 13. století a za dvě stovky let jako by se po nich slehla zem. Podle mýtů kmene Hopi ode?li, proto?e je zavolal Velký duch. Klíč k vyře?ení této hádanky se v?ak mů?e nacházet v legendách o počátcích této civilizace. Zunijské mýty toti? hovoří o stvoření jakýmsi hermafroditním bohem, kterého zároveň ztoto?ňují s nebeskou klenbou. Bo?í synové prý sestupovali na Zemi v ,?ípech z blesků" a přinesli sem ?ivot i ?my?lenku': Jakýsi kněz pak od nich obdr?el zvlá?tní posvátný předmět, kterým mimo jiné dokázal přivolávat dé??. Ten byl uchováván v záhadném pueblu ltiwana, které mělo být středem světa.

Mapa rozléhlého kaňonu Chaco, který se pova?uje za centrum záhadné civilizace Anasaziů
I kdy? do dne?ního dne bylo v kaňonu Chaco objeveno téměř čtyři tisíce archeologických míst, prozkoumáno bylo pouhé jedno procento z nich. Kdo ví, co se je?tě pod povrchem nekonečně rozlehlých prostor obývaných před tisícovkou let záhadnou civilizací Anasaziů skrývá. Pokud se podaří v?e důkladně probádat, mo?ná najdeme také odpověď, proč své centrum v Chaco tak náhle opustili.

| Autor: Administrator | Vydáno dne 06. 01. 2007 | 326 přečtení |

| Zdroj: Magazín 2000 záhad (iv)