Sporty
Tělocvičná jednota Sokol Rychvald byla zalo?ena 19. listopadu 1905 na ustavující valné hromadě v restauraci Ev?ena Eichenbauma. Byl zvolen 11 členný výbor, vedený starostou
První starosta Tělocvičné jednoty Sokol Rychvald Antonín Heřmánek - zakládající člen (1905)Antonínem Heřmánkem. Počet členů jednoty se stále rozrůstal a ji? o rok později bylo v řadách Sokola Rychvald ?edesát členů. Sokolové vystupovali na veřejných cvičeních i na sokolských sletech v Praze. V roce 1926 byla poblí? ?elezniční tratě postavena sokolovna, která v Rychvaldě existuje dodnes. Budovu projektoval rychvaldský stavitel Střelec, který byl sám členem Sokola. Ve třicátých letech byly také zalo?eny oddíly tenisu, kopané a volejbalu.
Po připojení Rychvaldu k Polsku v roce 1938 byla činnost Sokola zakázána. Řada českých vlastenců z řad jednoty byla nucena opustit Rychvald a tak ode?li do Československa a později do Protektorátu. Mezi sokoly se na?lo nejvíce účastníků odboje, z nich? čtyři padli za obě? fa?istickému teroru: bratři Edvin a Ev?en Gurňo?kovi, Bohuslav Kučera a ?těpánka Stračánková. Pro svůj ?idovský původ zahynuli v koncentračním táboře Ev?en a Rů?ena Eichenbaumovi.
Po 2. světové válce, v roce 1945, byla činnost organizace obnovena. Novým starostou byl zvolen Franti?ek ?ebrák. V roce 1949 rychvaldská jednota Sokol odkoupila restauraci pana Eichenbauma od pozůstalých dědiců Josefa Bergera, kteří ?ili v Izraeli. Po odkoupení nemovitosti byla restaurace přejmenována na Sokolský dům a byla na ní umístěna pamětní deska umučeným původním majitelům. Sokol si restauraci Sokolský dům neudr?el. V roce 1965 na nátlak úřadů, v čele s tehdej?ím předsedou MNV Alfonsem Valečkem, byla jednota přinucena Sokolský dům odprodat Restauracím a jídelnám. V komunistickém období nebyla sokolská my?lenka preferována a tak jednoty Sokol neměly nejlep?í podmínky pro činnost.
Sokolovna po přístavbě z let 1997-98 1905)Přesto se v 60. letech podařilo vybudovat přírodní kluzi?tě a v Rychvaldě se začal hrát hokej. V sezoně 1969 -70 Sokol Rychvald zvítězil v okresním přeboru a postoupil do přeboru krajského. Po posílení hráčského kádru zvítězil i v této soutě?i, ale pro nedostatek financí se vzdal postupu do vy??í soutě?e. V krajském přeboru hráli hokejisté a? do sezony 1981-82, zvy?ující se náklady na provozování tohoto sportu donutily oddíl k ukončení činnosti v soutě?ní formě.
Sokolovna letecký snímek areálu TJ Sokol Rychvald z r. 1999
Pod hlavičkou Sokola Rychvald působily i dal?í oddíly, které ji? svou činnost ukončily. Byl to fotbalový oddíl SK Sparty Rychvald, který svou činnost ukončil v roce 1967. Velmi úspě?ný byl volejbalový oddíl, jeho? hráči dosahovali v předválečném období vynikajících výsledků, jejich pokračovatelé pak v dorosteneckých kategoriích v osmdesátých letech bojovali v dorostenecké lize. Krátkodobě v 50.-60. letech v Sokolu působil oddíl ku?elkářů.
Po pádu komunismu obnovil Sokol Rychvald svou činnost v duchu idejí Fügnera a Tyr?e. Sokolu se také podařilo získat zpět do vlastnictví Sokolský dům, proto?e se prokázalo, ?e tehdej?í kupní smlouva nesplňovala platné podmínky. Objekt sokolovny, který byl podmáčen povodní v roce 1997, byl zrekonstruován a byla přistavěna nová část s bytem pro správce, klubovnou a ?atnami se sociálním zázemím. Tato největ?í investiční akce v dějinách jednoty byla financována hlavně z prostředků získaných odprodejem restaurace Sokolský dům.
Slavnostním otevřením centrálního tenisového kurtu v roce 1995 byla zavr?ena přestavba tenisového areálu, pět antukových kurtů, dvorec pro pálkový tenis a cvičná stěna pak poskytují velmi dobré zázemí pro tenisty nejen z jednoty, ale i pro sportovce ze ?irokého okolí.
Úspě?ná reprezentace taekwondo WTF Sokola Rychvald - mistři Evropy ?actva (Asiana Cup 2003): Zuzana Rodovská, ?aneta Rodovská a Pavel Kaczur.
V současné době je v Sokolu Rychvald organizováno okolo 300 členů v oddílech tenisu, v odboru sokolské v?estrannosti, v oddíle teakwondo a pod Sokol patří i taneční soubor Ritmo, který pod vedením Kateřiny Matu?ínské důstojně reprezentuje nejen svou mateřskou jednotu, ale i město Rychvald.
Zejména oddíl asijského bojového sportu teakwondo, zalo?ený v roce 2001 Ivem a Alenou Rodovskými, si získal rychle oblibu místních sportovců. Mladí bojovníci Sokola Rychvald v něm zaznamenali velké úspěchy na domácích i zahraničních kolbi?tích. Vrcholem je zatím 2. místo ?anety Rodovské na mistrovství Asie dětí v Ji?ní Koreji. Oddíl má také dva tituly mistrů republiky, které získali v roce 2002 Radim Hamrus a v roce 2003 Pavel Kaczur.
V areálu sokolovny mohou sportovci vyu?ívat i hernu pro stolní tenis, mohou si zahrát ruské ku?elky a dal?í hry. Činnost jednoty Sokol Rychvald řídí třináctičlenný výbor, v jeho? čele ji? řadu let stojí Čeněk Halama.
Slavoj Rychvald byl zalo?en 8. září 1932 v hostinci U Jurá?ků, kdy byl zvolen výbor v čele s předsedou Rudolfem Neborákem. Čestným předsedou byl zvolen MUDr. Bohu? Pěnička.
Fotbalisté Slavoje Rychvald Významnou osobností tohoto klubu byl ze začátku Ferdinand ?muk, který umo?nil vybudovat hři?tě na svém vlastním pozemku. První zápas na tomto hři?ti byl rozehrán v roce 1933. Prvním názvem TI bylo SK Rychvald. SK Rychvald se je?tě před válkou stal v roce 1938 Mistrem Tě?ínské fotbalové ?upy. Za 2. světové války byl sportovní areál zdevastován.
?áci oddílu kopané
V roce 1945 byla činnost obnovena. V 50. a 60. letech byly kromě tradičního oddílu kopané zalo?eny je?tě oddíly ledního hokeje, turistiky, ly?ování, stolního tenisu, volejbalu, ?achu a základní rekreační a tělesné výchovy. V 70. a 80. letech v?ak zájem o sport v tomto klubu opět klesá a nakonec zůstala zase jenom kopaná. V roce 2002 byl opět zalo?en oddíl ledního hokeje, který v?ak nemá vlastní kluzi?tě a hraje na pronajatých umělých ledních plochách. V roce 2003 bylo staré hři?tě kompletně rekonstruováno a byla na něm polo?ena travnatá plocha. Ve stejném roce mu?stvo kopané postoupilo do nejvy??í soutě?e od svého zalo?ení tj. do 1.A třídy v rámci kraje.
Hokejisté Slavoje RychvaldStejně tak ?ákovské dru?stvo postoupilo do okresního přeboru. Předsedy TJ Slavoj byli postupně tito občané Rychvaldu - Rudolf Neborák, Ferdinand ?muk, josef Mičík, Otakar Kalník, Emil Onderka, Bohu? ?entek, Jaromír Dostál, Miroslav Helvín, Ludvík Vojtěkovský, Miroslav Lechovič, Jan Leke?, Miroslav Neborák a od roku 1998 a? dodnes je předsedou Jaromír Mrázek.
Baník Rychvald vznikl v roce 1950 jako klub tehdej?í odborové organizace (ROH) dolu Václav. Jedním z jeho nejvýznamněj?ích oddílů byl oddíl konané, který soustředil hráče bývalého klubu Sparta Rychvald, který ukončil svou činnost. Nejvy??í soutě? hráli fotbalisté rychvaldského Baníku v sezóně 1962-63, a to 1.A třídu. Baník vyu?íval v prvních letech své existence hři?? v okolí, ale v letech 1953-65 si jeho členové vybudovali vlastní sportovní areál, který vyu?ívají dodnes. Kdy? mlad?í obyvatelé kolonií na Václavu postupně odcházeli, aktivita klubu postupně slábla. Po roce 1989, po uzavření dolu Václav, klub čelil hrozbě zániku. Přesto Baník existuje i dnes a - byt' ve skromněj?í maře ne? v 50. a 60. letech - dál rozvíjí sportovní činnost. jeho předsedou je v současné době Lubomír Skyba.
?achový oddíl v Rychvaldě vznikl v listopadu 1945 v Kulturním domě na Václavu. V letech 1952-94 působil v rámci T] Baník Rychvald. V roce 1994 se ?achisté osamostatnili a fungují jako Občanské sdru?ení Rychvaldský ?achový oddíl. Rychvald?tí ?achisté hráli v minulosti i v krajském přeboru, později pouze v okresním přeboru. V sezóně 1996-97 rychvaldské A dru?stvo postoupilo po 23 letech do oblastní soutě?e, která nahradila bývalý krajský přebor. Předsedou ?achového oddílu je Ing. Bohdan Adamčík.
Největ?ím úspěchem občanského sdru?ení bylo uspořádání tří ročníků mezinárodního ?achového turnaje Slezský open v rapid ?achu (1994-96). Vítězem druhého ročníku se např. stal Sergej Movsesjan, naturalizovaný Čech arménského původu, dnes 66. hráč světového ?ebříčku a bývalá česká jednička. Třetí ročník v roce 1996 se konal jako otevřené Mezinárodní mistrovství Moravy a Slezska v rapid ?achu a zúčastnilo se ho 114 ?achistů z pěti zemí. Byla to nejvy??í sportovní soutě?, jaká se kdy v Rychvaldě konala.
Myslivecké sdru?ení v Rychvaldě vzniklo v roce 1946 v souvislosti se znárodněním majetku hraběte Starhemberga v roce 1945, při kterém do?lo k rozdělení kompetencí. Lesy obhospodařoval Lesní úřad v Místku, rybníky Rybářský úřad v Jistebníku a ornou půdu Pozemkový úřad v Ostravě. Tyto úřady umo?ňovaly tzv. redukční hony zvěře na svých pozemcích. Dohled nad těmito hony měl Alois Gemrot, bývalý hajný u hraběte Starhemberga. První výbor mysliveckého sdru?ení pracoval ve slo?ení Karel Rerich - předseda, Ev?en Gelnar - místopředseda, Josef Polomský - jednatel, Ferdinand Kolos - pokladník, Alois Gemrot - lovčí. Myslivecké sdru?ení se staralo o zvěř na zalesněných plochách Rychvaldu. Kromě toho pořádalo společenské akce jako například tradiční myslivecké plesy. Změna způsobu obhospodařování zemědělské půdy (zavedení kombajnů) a stejně tak chemizace a například chránění dravců způsobily omezení stavu a dokonce vyhynutí některých zvířat. Například koroptve se v Rychvaldě naposledy lovily v roce 1953.
V současné době má rychvaldské Myslivecké sdru?ení 19 členů a obhospodařuje revír o výměře 1 185 ha honební plochy, kterou má pronajatou od honební společnosti. Na této plo?e ?ije asi 20 kusů srnčí zvěře, 126 kusů zajíců a 162 kusů ba?antů. Loví se jen přírůstky v obdobích stanovených zákonem. Stavy zvěře, zajíců, ba?antů i divokých kachen jsou v poslední době nízké v důsledku zhor?ení přírodního prostředí. Současný výbor Mysliveckého sdru?ení vedou od roku 2003 Josef Skopalík - předseda a Václav Bruzl - místopředseda.
