 |
|
|
|
Virgule odhalila vrahy. Schopnost proutkařů vyhledávat podzemní prameny vod je vyu?ívána u? tisíce let. Přibli?ně od středověku pak nadaní senzibilové, vyzbrojení větvičkou ve tvaru vidlice, umějí lokalizovat i nalezi?tě drahých kovů či rudná a uhelná lo?iska. V 17. století v?ak ?il člověk, který pomocí své virgule dokázal vystopovat dokonce pachatele zločinu. Případ, který se zapsal do dějin kriminalistiky, se začal odvíjet 6. července roku 1692. Toho dne zrána si lyonský kupec Armand Liabeuf za?el jako obvykle ke svému sousedovi Charlesu Througalovi pro láhev burgundského. Vinařův krámek byl v?ak proti v?emu očekávání uzavřen, jen dveře do vinného sklepa,'- které obchodník v?dy pečlivě uzamykal, byly kupodivu :pootevřené. Kupci se celá situace nějak nelíbila. Zalarmoval proto je?tě několik sousedů a v doprovodu městského biřice sestoupili v?ichni do sklepa. Hned v první místnosti učinili hrůzný objev. Pod sudy s vínem nalezli v tratoli?ti krve bezduché tělo nebohého Througala. Někdo mu rozbil hlavu ?eleznou tyčí a pro jistotu mu zasadil je?tě několik ran no?em. Netrvalo dlouho a vydě?ení obyvatelé nalezli ve velikém vinném lisu i mrtvolu Througalovy ?eny. Také ona zemřela na následky několikerého bodnutí kudlou. SENZIBIL ZASAHUJE Přivolaný lékař odhadl dobu smrti obou man?elů na desátou večer předchozího dne. Současně bylo zji?těno, ?e vrazi vyloupili pokladnu, ve které měl vinař nemalou hotovost.  Bohatě zásobený vinný sklep přilákal i vrahy. V Lyonu roku 1692 nalezli zdě?eni sousedé v podobném: sklípku tělo ubodaného vinaře i jeho ne??astné ?eny. Lyonská městská rada ihned nařídila důkladné vy?etřování. Klasické policejní metody ale záhy selhaly. Nikdo v okolí si nev?iml ničeho podezřelého a vzhledem k tomu, ?e v noci vydatně pr?elo, nezachytil stopu ani cvičený pes. Zdálo se, ?e suroví zabijáci spravedlnosti uniknou. V této patové situaci si v?ak kdosi vzpomněl na Jacquesa Aymara. Tento proutkař a senzibil u? dokázal pomocí své virgule vystopovat několik ztracených dětí. Městská rada ho proto po?ádala o pomoc při pátrání po vrazích. Cti?ádostivý Aymar se okam?itě pustil do práce Přizval si na pomoc i svou ?enu, také nadanou senzibilku. Nejprve nav?tívili sklep, kde do?lo k oběma vra?dám. Na místech, kde pachatelé připravili své oběti o ?ivot, se podle svědků virgule man?elů divoce rozkmitaly. Proutkař vítězně prohlásil, ?e zachytili stopu zabijáků.  Virgule se vyu?ívala k vyhledávání podzemních pramenů či různých nalezi?? drahých kovů ji? ve středověku UNIKLI SPRAVEDLNOSTI Lyonská rada poskytla mu?i peníze i doprovod několika strá?níků. Aymarova cesta vedla nejprve podle toku řeky Rhony. Druhého dne dorazili do zájezdního hostince. Pomocí své virgule přesně určil stůl, u kterého vrahové seděli, a dokonce určil také d?bán, ze kterého popíjeli. Ochotný hostinský si pak vzpomněl na trojici mlad?ích mu?ů. Dva z nich prý vypadali jako velcí páni a byli podle toho i oblečeni. Třetí byl odpudivý jednooký hrbáč v daleko prost?ích ?atech a zdálo se, ?e to byl jejich sluha. Chovali se prý velice rozjařeně a měli s sebou podle v?eho rovně? dost peněz. Poroučeli si toti? jen ty nejvybraněj?í lahůdky a několik zlatých prohýřili i s místními kně?kami lásky. V hospodě nakonec přespali a ráno pak nasedli na své koně a jeli dál.. Jacques Aymar neotálel a okam?itě s mu?i zákona vyrazil na dal?í cestu. Virgule mu neomylně ukazovala, kudy se trojice vrahů ubírala. Nakonec dorazili a? do přístavu v Toulonu. Proutkař tu na?el několik námořníků, kteří mu sdělili, ?e dva bohat?í pánové se právě nalodili na plachetnici a odpluli do italského Janova. Neúnavný senzibil je chtěl `pronásledovat i v zahraničí, strá?níci mu ale stíhání rozmluvili. A? do Itálie toti? moc francouzské justice nesahala. KRVELAČNÝ HRBÁČ Zklamaný biotronik se nakonec my?lenky na dopadení dvou zámo?ných zločinců vzdal. Místo toho zaměřil svou pozornost na třetího z pachatelů - hrbáče. Virgule mu tentokrát ukázala cestu do města Beaucaire.  V přístavu v Toulonu se Aymar a strá?nici dozvěděli, ?e dva vrahové odpluli do italského Janova, čím? unikli spravedlnosti V místním vězení opravdu nalezl toho, koho hledal. Za drobnou kráde? tu u? několik dní dr?eli pod zámkem jednookého mladého mu?e s-výrazným hrbem. Teď zbývalo to nejdůle?itěj?í - dokazovací řízení. Přesto?e ho Aymar jednoznačně určil jako jednoho z pachatelů, mladík v?e vehementně popíral. Na ?ádost policistů ho proto vydala beaucaireská věznice k potrestání do Lyonu.  Na dva dobře oblečené vrahy, kteří se chovali jako velcí páni a hýřili ukradenými penězi, si vzpomněli ve v?ech hostincích, kde zločinci nocovali Cestou se vy?etřovatelé zastavili v několika hostincích, kde vrazi nocovali. Hrbáče okam?itě v?ude identifikovali jako jednoho z mu?ů, kteří zde hýřili. Nevzhledný mladík nakonec svou vinu přiznal a přesně popsal i průběh vra?dy. Ukázalo se, ?e právě on byl hlavním podněcovatelem ke zločinu a strůjcem celého vra?edného plánu. Byl za to po zásluze odsouzen a jeho ?ivot skončil na lyonském popravi?ti rukou kata. Proutkař Jacques Aymar pak obdr?el zaslou?enou odměnu za dopadení pachatele. Stal se tak prvním senzibilem, který pomocí proutku dokázal objasnit zločin. Od těch dob se virgule vyu?ívá také v kriminalistické praxi. | Autor: Administrator | Vydáno dne 14. 07. 2006 | 455 přečtení |  
| Zdroj: Ing. Vladimír Červinka
|