Rychvald
v České republice
Na Nový Rok 1993 se Rychvald stal jednou z 6 tisíc obcí České republiky. V lokálním měřítku to neznamenalo ?ádnou změnu. ?ivot ?el dál, jako by se nic nestalo. Rychvald?tí Slováci se museli rozhodnout, zda přijmou české občanství, anebo budou ?ít v Rychvaldě jako cizinci, anebo se vrátí na Slovensko. Proto?e vět?ina z nich ?ila v Rychvaldě ji? přes 20 let, zvolili si první mo?nost. V lednu 1993 začal vycházet jednou za dva měsíce Zpravodaj města - RYCHVALD.
Ing. Jaromír Urbánek, starosta Rychvaldu 1990-94
V první polovině 90. let byla zahájena systematická plynofikace obce. Poprvé v historii byly na plyn napojeny i rodinné domy mimo sídli?tě. Omezení spalování uhlí a uhelných kalů výrazně zlep?ilo ?ivotní prostředí ve městě. V roce 1992 vět?ina panelových domů na sídli?ti pře?la do vlastnictví města. Druhá část zůstala majetkem bohumínského bytového dru?stva. Na sídli?ti byla v roce 1995 zru?ena mazutová kotelna a nahradily ji malé kotelny v jednotlivých panelových domech. Nad mateřskou ?kolkou a ?kolní jídelnou na sídli?ti byly provedeny přístavby, které roz?ířily vyu?itelné prostory obou objektů. Na západním okraji obce byla zřízena skládka komunálního odpadu.
Přes pokračující privatizaci zůstaly některé rychvaldské objekty nevyu?ity. Nejviditelněj?ím příkladem je rychvaldský zámek. Po 40 let slou?il nejdříve jako hospodářská budova státního statku a od roku 1962 podniku OKD-Rekultivace.
Ten ho v?ak 21.9.1989 bezúplatně převedl na výrobní dru?stvo Redos v Hradci Králové. Dru?stvo Redos vyu?ilo prvních náznaků uvolnění podnikatelských aktivit v posledních letech komunistického systému a začalo shroma?ďovat nemovitosti v Čechách, na Moravě a ve Slezsku za účelem pozděj?í spekulace. Starosta Rychvaldu ing. Jaromír Urbánek se od nástupu do funkce sna?il získat zámek do vlastnictví města, ale bez úspěchu. V roce 1992 se přijel do Rychvaldu podívat i syn jeho posledního majitele zámku Franz Joseph Starhemberg, který zde strávil dětství a koncem roku 1944 ode?el s rodiči a sestrami do Rakouska. Pohled na zdevastovaný zámek byl pro něj dojímavý, ale neprojevil zájem ho odkoupit a restaurovat. Náklady by podle něj byly příli? velké. Předseda dru?stva Redos mezitím převedl vlastnická práva rychvaldského zámku na svou dceru - proto?e sám čelil obvinění z majetkové trestné činnosti. Zámek v?ak stál pořád nevyu?itý a nakonec skončil v dra?bě. 6. června 1996 ho za 1,03 mil. Kč získal ostravský podnikatel Zdeněk Geryk, ale záhy se ukázalo, ?e na rekonstrukci objektu a na jeho provoz ani on nemá dost prostředků. Zámek proto dál chátrá.
Rozruch vyvolal pokus o vyu?ití opu?těných budov velkokapacitního kravína bývalého podniku Rekultivace. V roce 1992 je chtěla vyu?ít pra?ská společnost s ručením omezeným Asanace půdy a vody, která po?ádala o povolení zřídit v něm středisko pro dekontaminaci zemin kontaminovaných ropnými látkami. Získala pro svůj podnikatelský záměr předbě?ný souhlas městské rady a po provedení nutných zkou?ek se chystala zahájit v roce 1993 zku?ební provoz.
Ne? v?ak proběhlo zákonem vy?adované schvalovací řízení, řada občanů Rychvaldu i sousedních Michálkovic podepsala v květnu 1993 protestní petici proti nahrazování ekologicky problémového kravína jiným - podle nich také problémovým - podnikatelským záměrem. Znepokojené občany neuklidnilo přesvědčování firmy, ?e proces biodegradace není pro prostředí nebezpečný. Zku?ební provoz byl přesto zahájen a probíhal pod dohledem zvlá?? pro tento účel zřízené komise zastupitelstva. Po dvou letech byl v?ak zastaven. Tento typ podnikání byl v té době zřejmě předčasný a nevyplácel se.
Rychvaldské zastupitelstvo se v krátké době přizpůsobilo po?adavkům lokální demokracie. První volební období bylo pro v?echny demokratickou ?kolou. V prvních letech do?lo ve vedení obce k několika změnám. 25. listopadu 1993 dosavadní místostarosta Miroslav Glac odstoupil z funkce místostarosty a člena městské rady. Na zasedání zastupitelstva 16. prosince 1993 byla místostarostkou zvolena členka městské rady Pavla Kristová a na uvolněné místo v radě byl zvolen Ing. Gabriel Litner. V roce 1994 se stala tajemnicí Městského úřadu Jarmila Absolonová, v roce 1995 ji ve funkci vystřídal ing. Petr Kachel.
Pavla Kristová, starostka Rychvaldu 1994-98, první ?ena v této funkci v historii obce
V listopadu 1994 se v Rychvaldě konaly dal?í komunální volby, které přinesly vyrovnaný výsledek: 5 mandátů získala ODS, 4 komunisté, 3 sociální demokraté a zbývající 3 místa představitelé malých stran. 29. listopadu 1994 bylo na první schůzi zastupitelstva zvoleno nové vedení města. Starostkou se stala Pavla Kristová (ODS), jejím zástupcem Ervín Plaček (KSČM) a členy rady se stali ing. Gabriel Litner (ODS), Ing. Zdeněk Noga, CSc. (KSČM) a RNDr. Tadeusz Siwek,CSc. (hnutí národnostních men?in Coexistentia). Slo?ení rady bylo poněkud překvapivým výsledkem vzájemné tolerance dvou antagonistických stran ODS a KSČM, která umo?nila najít východisko z patové situace. Toto slo?ení orgánů města bylo na úkor České strany sociálně demokratické, která se v období 1994-98 stala v Rychvaldě hlavní opoziční stranou.
Dům s pečovatelskou slu?bou vznikl přestavbou a roz?ířením bývalé ?koly na horním Podlesí
Ve volebním období 1994-98 bylo krátce po sobě zaznamenáno několik extrémních klimatických jevů, které způsobily v Rychvaldě značné hmotné ?kody: dlouhá a studená zima 1995-96, ničivá vichřice 8. července 1996 a povodeň století v červenci 1997. Byla také zahájena největ?í investice 90. let, výstavba Domu s pečovatelskou slu?bou na Podlesí. Dům vznikl přestavbou a rozsáhlým roz?ířením bývalé ?koly na Podlesí. Byl dokončen a uveden do provozu v roce 1999.
Starostka Pavla Kristová s premiérem Václavem Klausem během volební kampaně v květnu 1996
V roce 1998 se konaly dal?í místní volby, v nich? dosud vládnoucí ODS zaznamenala hor?í výsledek ne? v minulosti a správy obce se ujali představitelé ČSSD a KSČM. Starostou byl zvolen Jiří Absolon (ČSSD), místostarostou Ervín Plaček (KSČM). Dal?ími členy rady se stali: Ing. Zdeněk Noga, CSc. (za KSČM), Lubomír Skýba (KSČM) a Ing. Ivan ?irocký (ČSSD). ODS s bývalou starostkou Pavlou Kristovou pře?la do opozice. Politická změna neovlivnila chod obce - i to je příznak demokracie. Mj. dál pokračovala plynofikace, která obsáhla ji? vět?í část katastru. Nejvýznamněj?í investicí tohoto období bylo nahrazení staré a nefunkční čističky odpadních vod ze sídli?tě zcela novou čističkou, splňující po?adavky Evropské unie. Od roku 1999 má Městský úřad nového tajemníka, je jím bývalý policista Bc. Lubomír Klaput.
Na základě výsledku voleb z roku 2002 odpovědnost za obec převzala koalice ČSSD-ODS. Starostou se stal opět Jiří Absolon, místostarostou ing. Ivan ?irocký (oba ČSSD). Členy současné rady jsou: Zdeňka Kosňovská (ČSSD), RNDr. Radovan Jakubčík a Vlasta Matonogová (oba ODS). V opozici je nyní KSČM. Vedení města usiluje v sou časné době o dal?í zlep?ení kvality ?ivota občanů. Dokončuje se plynofikace a byly zahájeny přípravy revitalizace prostředí v centru města, zejména na rychvaldském sídli?ti. Upravují se zelené plochy, dětská hři?tě a místní komunikace.
Od 1. května 2004 je Rychvald společně s celou Českou republikou součástí Evropské unie. V referendu o přistoupení ČR k EU, které se konalo 13. června 2004 se v Rychvaldě dostavilo 49,5% oprávněných voličů (2 725 z 5 503). Z 2 650 platných hlasů jich 1982, tzn. 74,8 % vyjádřilo podporu vstupu Česka do Evropské unie. Toto rozhodnutí jen potvrdilo, ?e Rychvald do Evropské unie patří.
Současná podoba Zpravodaje města, který vychází od roku 1993 pravidelně ?estkrát ročně
Obyvatelstvo a vedení Rychvaldu v roce 2005
Rychvald měl na začátku jubilejního roku 2005 celkem 6798 obyvatel. Při posledním sčítání lidu 1.3.2001 ve městě ?ilo o 29 obyvatel méně, tzn. 6769 obyvatel. Sociální a vzdělanostní struktura obyvatel Rychvaldu se soustavně zlep?uje. Je srovnatelná s českým průměrem a odpovídá charakteristice men?ího města, kterým Rychvald je. Podrobné výsledky posledního sčítání lidu jsou uvedeny v příloze.
Od roku 1990 byla v Rychvaldě obnovena obecní samospráva. Zájmy občanů zastupuje 15-členné zatupitelstvo, volené v přímých volbách jednou za čtyři roky. Ze zastupitelstva se volí pětičlenná rada ve slo?ení: starosta, místostarosta a tři členové. Administrativu spojenou s řízením obce zaji??uje Městský úřad, v jeho? čele stojí tajemník. Funkce tajemníka není volená a je obsazována konkurzem.
Členové zastupitelsva města Rychvaldu v roce 2005
V jubilejním roce jsou orgány obce v následujícím slo?ení:
Starosta:
Jiří Absolon (ČSSD)
Místostarosta:
Ing. Ivan ?irocký (ČSSD)
Členové rady:
RNDr. PhDr. Radovan Jakubčík (ODS)
Zdeňka Kosňovská (ČSSD)
Mgr. Vlasta Matonogová (ODS)
Členové zastupitelstva:
Hilda Ku?elová (KSČM)
Alenka Matu?ínská (ČSSD)
Mgr. Jana Muchová (ČSSD)
Ing. Zdeněk Noga, CSc. (KSČM)
Ervín Plaček (KSČM)
Doc. RNDr. Tadeusz Siwek, CSc. (Coexistentia)
Lubomír Skýba (KSČM)
Stanislav Tvardek (KSČM)
Mgr. Hana Veličková (KSČM)
Ing. Marcel Zvarík (ODS)
