Z HISTORIE DOLU HLUBINA

Důl zalo?il průmyslník Salomon Mayer Rothschild v roce 1852.

Jáma HLUBINA v Ostravě r. 1900.
Při hornické činnosti na dolech Antonín, Karolina a ?alomoun se zjistilo, ?e uhelné sloje jsou vyvinuty směrem k Vítkovicím. Proto v roce 1851 byly provedeny dva vyhledávací vrty. Na základě výsledku byl

Překlad dopisu císařské kanceláře

II./ 82 E 152

Panu Salomonu M. svobodnému pánu z Rothschildu

Vámi u c.k. dvorní kanceláře byla 25.února bě?ného roku v ?ivot uvedena ?ádost týkající se Va?i podnikatelské činnosti a dne 17.prosince 1842 na základě nejvy??ího rozhodnutí c.k.Majestátu ze dne 13.května t.r. k povolení doporučený souhlas Va?ím descendentum k podnikání včetně v?eho k tomu potřebného vlastnictví.

Ve Vídni 4.června 1843

zalo?en nový důl pod názvem Důl Hlubina (Tiefbauschacht). V roce 1852 začalo současně hloubení dvou jam vedle sebe. Tě?ní jáma č.1 byla do roku 1857 vyhloubena pod 4. patro do hloubky 244 metrů, větrní jáma pod úroveň 2. patra do hloubky 155 metrů. První tě?ba z otvírek byla vytě?ena jámou v roce 1857, pravidelná tě?ba uhlí začala v roce 1863.

Mezi dolem Hlubina a vysokými pecemi Vítkovických ?elezáren byla vybudována koksovna. Tím vznikl ojedinělý komplex od tě?by uhlí, přes úpravnu, výrobu koksu a? k výrobě surového ?eleza. Pro pracovníky se vybudovala v létech 1866 a? 1873 v těsném sousedství dolu dělnická kolonie, kde bylo 47 domků se čtyřmi byty. Současně se v okolí dolu vystavěly úřednické domy pro důlní techniky a administrativní pracovníky.

Jáma HLUBINA - turbokompresor 20.000 cbm - r. 1924
První velká rekonstrukce a modernizace strojního zařízení proběhla v roce 1878, kdy byl instalován parní tě?ní stroj o výkonu 250 ks a klece měly dvě etá?e. Dal?í rekonstrukce proběhla v létech 1888 a? 1896. Byl postaven nový parní tě?ní stroj o výkonu 500 ks. Větrní jáma byla vyhloubena na konečnou hloubku 218 metrů. Největ?í rekonstrukce začala počátkem 20. let minulého století. V květnu 1921 byl proveden slavnostní výkop pro novou tě?ní jámu, která měla v průměru 6,1 metrů. V září 1924 bylo dosa?eno hloubky 437 m na úrovni 7.patra a byl instalován unikátní parní tě?ní stroj o výkonu 3200 ks, výrobek Vítkovických ?elezáren. Měl vrtání válců 1200 mm, zdvih 900 mm, průměr lana 56,5 mm. Klece měly čtyři etá?e, ka?dá pro dva důlní vozy. Původní tě?ní jáma č. 1 byla přebudována na výdu?nou a stará výdu?ná jáma byla zasypána. V létech 1931 a? 1932 byla tě?ní jáma č.2 prohloubena a? na 586 metrů, t.j na úroveň 8.patra. V listopadu 1931 byl k Dolu Hlubina přiřazen Důl ?alomoun, kterému patřil i Důl Karolina.

Jáma HLUBINA v Ostravě r. 1943
Během okupace byl důl Hlubina přejmenován na Tiefbauschacht . V létech 1942-1944 bylo dosa?eno tě?by více jak 800 tisíc tun ročně. Pokračovala v?ak dal?í rekonstrukce dolu. Tě?ní jáma se prohloubila mezi 8. a 10. patrem a? do hloubky 783 metrů. Byl instalován dal?í nový elektrický tě?ní stroj s motorem 1500 kW a klece měly 3 etá?e.

Po druhé světové válce byl důl znárodněn a začleněn do národního podniku Ostravsko- karvinské kamenouhelné doly. Dne 17.7.1946 do?lo k přejmenování dolu na Důl Bohumil Lau?man. Po změně politických poměrů se důl vrátil v únoru 1949 k původnímu názvu Důl Hlubina. V rámci organizačních změn v OKR byl 1. 4. 1958 připojen k Dolu Hlubina sousední Důl Generál Jeremenko (dříve Jáma Louis).

V létech 1957-1961 do?lo k prohloubení výdu?né jámy na konečnou hloubku 796,6 metrů a tě?ní jámy na konečnou hloubku 1022,6 metrů. Této hloubce ji? nevyhovoval parní tě?ní stroj, který byl konstruován pro tě?bu z maximální hloubky 780 m. Stávající kotelny nebyly schopny pro jeho provoz vyrobit dostatečné mno?ství páry. Na jeden zátah z 10. patra na povrch bylo zapotřebí jedné tuny páry, t.j. páry vyrobené z 1000 litrů vody. Přehřátá pára musela mít tlak 10-12 atp a teplotu 320 stupňů C. Proto byl provoz parního tě?ního stroje v roce 1971 zru?en a nahrazen tě?ním strojem KOEPE 6008 s elektrickým motorem o výkonu 2500 kW. Tě?ní lano mělo průměr 69 mm.

V rámci nové organizace v OKR byl Důl Hlubina začleněn k 1.1.1987 do důlního podniku OKR ? Důl Ostrava.

Postupně se zhor?ovaly důlně-geologické podmínky a dobývání postupovalo rychle a? do hloubky kolem tisíce metrů. Tě?ba byla utlumena a pak zcela ukončena. Poslední vůz uhlí s datumem 30. 6. 1992 je ulo?en v Hornickém muzeu.

Tě?ní i výdu?ná jáma byly zasypány v létech 1995-1996, tě?ní stroj, kompresory a ostatní povrchová zařízení byla demontována. Ze strojního zařízení zůstal elektrický tě?ní stroj a elektrický kompresor 10000 m3/hod. Tě?ní vě? vysoká 49,8 metrů je kulturní památkou ČR. Společně s vysokými pecemi a koksovnou Vítkovických ?elezáren tvoří část dominanty města. Tento průmyslový komplex je prohlá?en národní kulturní památkou ČR. Za dobu svého trvání vytě?il důl Hlubina 47,160 mil.tun uhlí.

Je proto nutno se zmínit o některých zajímavostech. (Klikni)

Dal?í zajímavosti. (Klikni)

Závodní (ředitelé) . (Klikni)

Pracovníci Dolu Hlubina, kteří pře?li na vy??í funkce. (Klikni)

Sportovci. (Klikni)

Související články:
O rozpojování hornin (27.02.2007)
Hloubky ostravských jam (18.01.2007)
Hornická rekreační střediska (14.01.2007)
163 let od zalo?ení Dolu ?alomoun (10.01.2007)
Hru?ovské rekviem (29.12.2006)
Hornická zvonice (27.12.2006)
Hornické památky do Seznamu UNESCO (25.11.2006)
Pohledy do pravěku (19.11.2006)
Důl Alexander (11.11.2006)
Pohledy do historie (28.10.2006)
KAROLINA (12.10.2006)
PRAVDA I POVĚSTI
O LANDEKU (06.03.2006)

| Autor: | Vydáno dne 08. 07. 2006 | 1328 přečtení |

| Zdroj: Vítězslav Hettenberger