Ve dvojích
slu?bách
O cestě k na?í sousední obě?nici snili lidé odpradávna. Ale teprve poté, co v polovině minulého století prohlásil konstruktér amerických raket Werner von Braun, ?e věří v dobytí rudé planety, se touto my?lenkou začali vá?ně zabývat i politici. Od smrti jednoho z nejprominentněj?ích vědců v oboru letectví a kosmonautiky uplyne v půli června 29 let.
Svůj prvotní scénář z roku 1953 upřesnil po dal?ích zhruba dvaceti letech těmito slovy: ?NASA má rozpracovaný návrh výpravy lidské posádky na Mars. Opakovaně pou?itelný raketoplán a dva obří Saturny V dopraví vybavení, pohonné látky i astronauty nejprve na obě?nou dráhu kolem Země. Expedice se bude skládat z dvanácti mu?ů ve dvou lodích."
Prakticky v?echny dal?í úvahy o letu na rudou planetu vycházely z Braunova původního pojetí je?tě dlouho, co? dokazuje, ?e byl velmi uznávaným odborníkem na cesty do kosmu. Jeho ?ivotopis má ov?em i stinné stránky. Ve slu?bách třetí ří?e toti? tento nejprve německý expert realizoval projekt raket V-2, které v závěru druhé světové války ničivě dopadaly na Londýn.
NACISTICKÝ VĚDEC?
Werner von Braun se narodil 23. března 1912 v rodině pruských aristokratů. - barona Magnuse a baronky Emmy von Braun. Jeho budoucí profesi prý výrazně ovlivnila četba, knihy Hermanna Obertha S raketou do planetárního prostoru...
Jeho působení v Peenemünde během 2. světové války připomíná u? jen model V-2
Nadaný mladík roku 1930 začal studovat v Technologickém institutu v Berlíně a u? o dva roky později získal titul bakaláře v mechanickém in?enýrství.. Ve stejné době dokonce obdr?el grant od německé armády na výzkum a vývoj raketových motorů s tekutým palivem. Své první experimenty prováděl v Kummersdorfu, jen? se stal také odpalovacím místem pro dvě německé rakety V-2 v roce 1934.
Později se přemístil do Peenemiinde na pobře?í Baltického moře a začal se svým týmem pracovat na vývoji pomocného raketového motoru pro start tě?kých bombardérů a na stíhačkách s raketovým motorem.. Tě?i?těm jeho práce ale tehdy byla samozřejmě výroba německých raket V-1 a V-2, na ní? měl zájem samotný Hitler.
STUDENÁ VÁLKA
Po osvobození v roce 1945 začaly zpravodajské týmy vítězných velmocí pořádat ?tvanice na vojenskou a vědeckou válečnou kořist z pora?eného Německa. Američané se sna?ili získat von Braunův tým dříve ne? Sověti, co? se jim nakonec skutečně podařilo. Německý expert po příchodu do USA tak mohl dále pokračovat ve své činnosti - pracoval na řízených střelách pro armádu. Později stál u zrodu rakety Jupiter-C, je? roku 1958 vynesla na obě?nou dráhu první satelit na západní polokouli Explorer-l. My?lenka amerického kosmického programu se tímto krokem pomalu začala naplňovat.
Tento původně nacistický raketový odborník se mimo jiné proslavil raketou Saturn V, je? dopravila první kosmonauty na Měsíc.
Po dal?ích dvou letech byl spolu se svou pracovní skupinou přemístěn do Marshallova střediska kosmických letů NASA, kde od července 1960 do února 1970 slou?il jako ředitel. Mezi jeho největ?í úspěchy beze sporu patří podíl na vzniku rakety Saturn V, která umo?nila americkým astronautům přistát na povrchu Měsíce. Werner von Braun zemřel 16. června 1977 jako uznávaný odborník, za jeho? minulostí se zavřely dveře.
