 |
|
|
|
V?udy přítomné elektronické ucho.
V?e, co řeknete, mů?e být pou?ito proti vám. Tato známá formulka v poslední době nabývá stále hrozivěj?ího rozměru. Světové ?pioná?ní sítě toti? díky modernizaci svých technologií dovedou sledovat komunikaci kohokoliv prakticky kdekoliv. Zřejmě nejúčinněj?ím prostředkem, který tajně proniká do na?eho soukromí, je americký systém Echelon.  Rozmístění odposlechových stanic systému Echelon. Ka?dý červený krou?ek znamená supermoderní středisko schopné zaznamenávat na?e rozhovory. Americká Národní bezpečnostní slu?ba NSA provozuje systém Echelon, který je určen k monitorování mezinárodní komunikace probíhající prostřednictvím satelitní sítě. Umí ale také hlídat zprávy z internetu, napojovat se na podmořské kabely či zachycovat rádiové vysílání. Na rozdíl od podobných technologií vyvíjených během studené války se ov?em Echelon zaměřuje předev?ím na nevojenské cíle - vlády, organizace, obchodní firmy i jednotlivce. NSA je tak vlastně schopna sledovat komunikaci kohokoliv na celém světě. TAJNÁ DOHODA Přísně utajovaný elektronický ?pioná?ní systém začal vznikat u? během druhé světové vál ky. Hned po osvobození v?ak představitelé americké NSA a britského Vládního ústředí komunikací (GCHQ) usoudili, ?e vzestup komunistického bloku ve střední a východní Evropě vy?aduje perlivěj?í sledování komunikace protivníka. Roku 1947 tak byla uzavřena přísně tajná dohoda UKUSA, na jejím? základě se sloučily americké a britské odposlouchávací systémy. Brzy poté se k paktu připojily také Kanada, Austrálie a Nový Zéland. Podle dojednání pak jednotlivé zúčastněné země převzaly zodpovědnost za ?dohled" v jednotlivých částech na?í planety. Britská zóna zahrnovala Afriku a Evropu a? k Uralu, kanadská pokrývala sever a polární oblasti, Australané si vzali na starost Oceánii. NASTRA?ENÉ ODPOSLECHY Původní ?pioná?ní systém vyu?íval předev?ím britskou a americkou sít, po podepsání smlouvy UKUSA vznikaly ale dal?í stanice například v Německu, Itálii, ?panělsku či třeba v Íránu. U? v polovině ?edesátých let byla vět?ina těchto pracovi?? vybavena mohutnými anténami schopnými sledovat komunikaci na v?ech krátkých vlnových délkách a určovat polohu vysílačů.  Novozélandská stanice Waihopai patří do systému Echelon. Předev?ím o ní napsal svou slavnou knihu novinář Nicky Hager. Systém odposlouchávacích stanic se uplatnil mimo jiné i v době války ve Vietnamu. Zatímco oficiálně bojovali pouze Američané, důle?itou zpravodajskou podporu jim poskytovali operátoři z australských, novozélandských a předev?ím britských monitorovacích základen. Britská stanice UKC201 v Little Sai Wan v Hongkongu například zaznamenávala činnost vietnamského letectva v době, kdy americké bombardéry útočily na Hanoj. Některé podrobnosti o činnosti západního ?pioná?ního systému vy?ly najevo, a? kdy? roku 1960 zběhli do SSSR pracovníci NSA Bernon Mitchell a William Martin. Potvrdili, ?e Spojené státy sledují tajnou komunikaci více ne? čtyřiceti států včetně svých vlastních spojenců. Na monitorování informací tehdy podle nich pracovaly více ne? dva tisíce lidí. Odposlouchávány byly dokonce i významné osobnosti přímo v USA včetně známé bojovnice proti vietnamské válce - herečky Jane Fondové. Představitelka svůdné vesmírné agentky Barbarelly tak zakou?ela činnost tajných slu?eb na vlastní ků?i. SLEDOVÁNÍ SENÁTORA Samotný systém Echelon vznikl počátkem sedmdesátých let. Jeho zárodkem se staly dvě supermoderní stanice v britském Cornwallu a nedaleko Seattlu ve Spojených státech, v nich? lidské operátory poprvé nahradily počítače. Přísně tajné informace o Echelonu nikdy neměly vyjít na veřejnost. Přesto se tak roku 1988 stalo. Počítačová analytička Margaret Newshamová, která v polovině osmdesátých let pomáhala NSA vyvíjet systém pro zpracování dat ze zpravodajských satelitů Chalet, Vortex a Mercury, vypovídala před stálým kongresovým výborem pro zpravodajství. A tehdy mimo jiné potvrdila, ?e byla svědkem odposlechu telefonátů senátora Stroma Thurmonda. I tak by se v?e o působení ?pioná?ních pracovi?t' je?tě mo?ná podařilo ututlat, kdyby nebylo zvědavého novináře Nicka Hagera. Ten ?est let vytrvale zkoumal novou stanici systému Echelon ve Waihopai na Novém Zélandu a v roce 1996 vydal knihu s názvem Secret Power. Okam?itě se stala nejvyhledávaněj?ím výtiskem a je dosud nejpodrobněj?í a nejúplněj?í zprávou o činnosti systému Echelon. JEDNA Z TISÍCE Dokonalý odposlouchávací systém ov?em funguje dál. Nové technologie si jen vy?ádaly dal?í modernizaci. Tajný projekt P-415 dokončil načatou automatizaci vyhledávání informací. Zatímco dříve analytici prohledávali zprávy vyti?těné na papíře, nyní za ně tuto činnost provádějí počítače. V roce 1992 bývalý ředitel americké Národní bezpečnostní slu?by William Studeman popsal způsob, jakým probíhá filtrování dat. Zpravodajský shroma?ďovací systém je schopen zachytit milion vstupů během půl hodiny. Po vyřazení v?ech nepodstatných zbude pouhých 6500 údajů, ale pouze tisíc z nich splňuje sledovaná kritéria. Nakonec jen posledních deset je zpracováno analytiky. Taková je bě?ná statistika zpravodajských shroma?ďovacích a analytických systémů - zhruba jednu zprávu z tisíce spatří lidské oči. ?IFROVÁNÍ NEPOMŮ?E Provozovatelem největ?í sledovací sítě na světě je americká NSA, ale nikdo si nemů?e dělat iluze o tom, ?e ostatní velmoci se chovají jinak. Podobné systémy toti? údajně vlastní i Rusko, Čína, Francie a dal?í státy. Odposlouchávací stanice pro monitorování civilní komunikace prý' zřídily dokonce rovně? men?í země jako Dánsko, Holandsko nebo ?výcarsko. Zdá se tedy, ?e Echelon a jemu podobné systémy jsou stále dokonalej?í a vlády světových mocností jsou čím dál zvědavěj?í na to, co děláme. Odborníci se shodují, ?e jedinou obranou před poru?ováním soukromí je ?ifrování zpráv. I to má v?ak svá omezení - například Spojené státy vyhlásily na vývoz kvalitní kryptografie embargo, které omezuje délku ?ifrovacího klíče na 40 bitů. Takové kódy lze toti? rozlu?tit pomocí standardního technického a softwarového vybavení nejvý?e během několika dní. V?e ostatní zůstává dobře utajeno, aby silné elektronické ucho mohlo naslouchat a rozumět v?dy, kdy? to bude zapotřebí. | Autor: Administrator | Vydáno dne 16. 07. 2006 | 370 přečtení |  
|