Tsunami ve Středomoří.

Mínojská kultura

Nezměrná asijská katastrofa, která na samém sklonku roku 2004 ve svých důsledcích zasáhla doslova celý svět, zvý?ila zájem veřejnosti o podmořská zemětřesení a ničivé tsunami. Obyvatelé snad v?ech přímořských letovisek si v obavě o své bezpečí kladou znepokojivou otázku: Mů?e se obří přívalová vlna vzedmout i ve Středozemním moři?

?ijí-li lidé v seizmicky aktivních oblastech, jejich obavy mohou být oprávněné. Také zde toti? procházejí rozhraní, na kterých se stýkají jednotlivé litosférické desky a zemětřesení nebo erupce sopek tu nejsou nijak řídkým jevem.

?Jakmile spojíte nějakou zemětřesnou aktivitu a vodní hladinu, pak nebezpečí tsunami existuje a není zanedbatelné,? vysvětluje Michel Vileneuve, francouzský geolog z Provensálské univerzity. To je podle něj jeden z důvodů, proč zde experti hodlají vybudovat výstra?ný systém, podobni tomu v Pacifiku.

POHLED DO MINULOSTI

Tsunami ve Středomoří

V průběhu uplynulých dvou tisíciletí bylo ve Středomoří registrováno přibli?ně dvacet ničivých tsunami, z nich? některá byla katastrofální.

V roce 365 zpusto?ila obří vlna, způsobená podmořskými otřesy, pobře?í Sicílie i Egypta a podle seizmologů musela zahubit desetitisíce lidí. Roku 551 se zase vodní stěna valila a ničila v?e, co jí při?lo do cesty, na území dne?ního Libanonu a Sýrie. Ve 14. století přívalová vlna opět zdevastovala pobře?í Egypta. A v roce 1908 byla vodou z moře tě?ce zasa?ena italská Messina.

Zatím poslední, ov?em poměrně malá vlna tsunami, postihla v květnu roku 2003 Baleárské souostroví a pobře?í Francie. Vodní ?ivel tehdy zdvihlo zemětřesení v al?írském Bumerdesu. Vlna způsobila jen malé ?kody a nikoho nezabila ani nezranila. Dosáhla toti? maximálně vý?ky 1,5 metru.

ZKÁZA KULTURY?

Seizmologické měření

Pravděpodobně k největ?ímu přírodnímu ne?těstí ve Středozemním moři do?lo asi kolem roku 1400 před Kristem. Tehdy na ostrově Théra v Krétském moři, dnes známém jako Santorini, vybuchla sopka. Jak prokázaly výzkumy geologů a seizmologů, vulkán byl při explozi zčásti rozmetán a část se ho propadla pod mořskou hladinu. Vzápětí se zvedla obří vlna a závratnou rychlostí se rozběhla po okolí. Maximálně půl hodiny po výbuchu dosáhla pobře?í Kréty a nelze pochybovat o tom, ?e ho stra?livě zpusto?ila.

O tom, do jaké míry tato událost zasáhla známou krétskou mínójskou kulturu, její? četná sídla včetně slavného paláce v Knóssu se nacházela i na severním pobře?í, se dodnes vedou diskuze. Jisté je, ?e právě v tomto období se výstavní krétská centra ocitla v troskách.

RIZIKOVÁ OBLAST

Aktivní oblastí

Odborníci dnes shodně označují za nejohro?eněj?í území okolí Řecka. Právě tam je toti? nejvíc podmořských zlomů a jeden z nich se údajně nápadně podobá tomu u posti?ené Sumatry. ,,Vede od Jónského moře a? k Rhodosu a s největ?í pravděpo dobností způsobil ve čtvrtém století tsunami, které zabíjelo a? na Sicílii a v Egyptě,? tvrdí řecký seizmolog Vasilis Papazachos.

Dal?ím středomořským tektonickým ?motorem? je podle něj takzvaná subdukční oblast. Je to zóna, kde se litosférická deska ohýbá a ponořuje do zemského plá?tě. Nachází se mezi africkou a euroasijskou deskou, je? le?í pod severoafrickým Atlasem od Maroka a? po Tunisko a pokračuje v moři a? k severu Sicílie.

KATASTROFICKÝ SCÉNÁŘ

Nejvíc - a? osmdesát procent - tsunami lze podle expertů pozorovat v Pacifiku, deset procent v Indickém oceánu a teprve zbytek připadá na Středomoří.

K tomu, ?e je zde síla přílivové vlny poměrně slabá, údajně vedou dva důvody. Dochází tu k zemětřesením ni??í intenzity a hladina vnitřního moře je navíc men?í, co? neumo?ňuje vodní stěně dosáhnout takové mohutnosti jako v Asii. ,,Teoreticky by v?ak tsunami, která by zasáhla francouzské pobře?í u Camarque, mohla dosáhnout a? do města Arles, vzdáleného pětadvacet kilometrů od moře,? upozorňuje francouzský geolog Villeneuve.

Sicilská Messina

Podle něj prý nelze vyloučit ani mo?nost, ?e pří?tím ději?těm přívalové vlny by se mohlo stát i Marmarské moře, nacházející se mezi Balkánským poloostrovem a Malou Asií. ?Byla by určitě men?í ne? v Indickém oceánu, av?ak vzhledem k hustotě obyvatelstva by důsledky mohly být katastrofální,? předvídá vědec.

K OCHRANĚ OBYVATELSTVA

Zatímco ve Spojených státech funguje výstra?ný systém pro celé Tichomoří ji? několik desítek let, v posti?ené oblasti na jihovýchodě Asie se teprve buduje.

?Jakmile se tsunami objevují s odstupem deseti a? padesáti let, zákonitě se tím sni?uje vnímavost vůči případnému riziku jak u úřadu, tak mezi obyvatelstvem,? konstatuje ředitel oddělení fyziky Země a vesmíru paří?ského Geofyzikálního ústavu Philippe Lognonné. To, co se ale stalo v prosinci 2004, přinutilo i evropské odborníky k zamy?lení.

Fungování varovného systému ve Středomoří v?ak komplikuje skutečnost, ?e na délku měří jen asi tisíc kilometrů, tak?e jej přílivová vlna překoná zhruba za hodinu. Navzdory tomu v?ak vědci seizmicky nejaktivněj?í oblasti důkladně mapují a zařízení, které by včas upozornilo na nebezpečí, hodlají vybudovat.

| Autor: administrator | Vydáno dne 15. 05. 2006 | 435 přečtení |