|
|
?kola
|
Rychvald
v Československé
republice
1920 ? 1938
Rozhodnutí sporu o Tě?ínsko mělo na dal?í osud Rychvaldu zásadní vliv. V obci do?lo k úplnému střídání mocenských elit. Do?lo i ke změnám obyvatelstva. Na místa oněch 50 nejvlastenečtěj?ích polských rodin, které ode?ly do Polska, při?li noví obyvatelé z českého vnitrozemí. Byl mezi nimi např. nový obecní tajemník Alois Gottwald (narozen 22.7.1880 v Kojetíně) nebo lékař dr. Bohu? Pěnička z
|
|
Reklama
|
Vala?ské Bystřice, bratr zemřelého dr. ]ulic Pěničky, který do Rychvaldu při?el v roce 1919. Podle sčítání lidu z r. 1921 stoupl počet obyvatel hlásících se k české národnosti na 92,2%, Poláků bylo mezi československými občany sečteno jen 6,3%, Ostatní byli sečteni jako cizinci.
Změny se projevily i v nábo?enském ?ivotě. V březnu 1920, v období příprav plebiscitu, byl přinucen k odchodu z Rychvaldu také katolický farář Ferdynand Niemiec. Če?tí obyvatelé Rychvaldu po?adovali, aby místo něho při?el nový kněz české národnosti. Církevní orgány se v?ak za polského faráře postavily a odmítly jeho odchod legalizovat. Rychvald zůstal bez faráře a nastala patová situace. Polský kněz se nemohl do Rychvaldu vrátit a českého odmítla instalovat církev.
|
|
Husitský kostel
|
Národnostně uvědomělí rychvald?tí Če?i po?ádali o pomoc nově vznikající Církev československou. Ta působila ji? v nedalekých Radvanicích, kde byl farářem pozděj?í biskup Ferdinand Stibor. Nová církev ochotně vyhověla a 11. dubna 1920 byla na veřejné schůzi na Fojství ustavena Církev československá husitská i v Rychvaldě. V krátkém čase se k ní přihlásila více ne? polovina místních obyvatel.
|
|
Reklama
|
Rychvald se tak stal jednou z ?nejhusit?těj?ích" obcí v celém Československu. Prvním farářem se stal Karel Vodička. Nová církev zabrala 1. května 1920 katolický kostel sv. Anny, který pou?ívala do konce října 1924. Teprve tehdy byl do Rychvaldu poslán český katolický farář Karel Sobek a Církev československá si začala stavět nový kostel v centru obce, který byl dokončen v roce 1925.
|
|
Podnik pana Heřmánka
|
Po bouřlivých událostech let 1919-20, které nebyly prosty osobních tragédií - zejména mezi polskými obyvateli Rychvaldu, se situace v obci uklidnila a ?ivot se vrátil do normálních kolejí. Po první světové válce v celé Evropě i ve světě dál narůstal význam tě?kého průmyslu a Ostrava se stala nejprůmyslověj?ím centrem nového Československa.
|
|
Reklama
|
Rychvald v jejím těsném sousedství z toho ekonomicky tě?il. Průmyslové a technické vynálezy dál měnily ?ivot jeho obyvatel. V roce 1928 byla v obci zavedena elektřina. V roce 1930 Slezská matice osvěty lidové otevřela v hostinci U Slívů kino, které bylo v následujícím roce přemístěno na Fojství.
|
|
Česká ?kola
|
Po druhé světové válce se rychvaldské kino přestěhovalo do budovy Dělnického domu, kde fungovalo a? do roku 1991.
|
|
Reklama Heřmánek
|
V prvních letech Československé republiky se významně zlep?ila sí? rychvaldských cest i jejich kvalita. Vzrostl význam spojení s Ostravou, proto?e staré cesty směřovaly jinam. Hlavní cesta vedla do té doby z Bohumína přes střed obce směrem do Orlové s odbočkou do Petřvaldu a dál do Tě?ína. V roce 1924 byla v Rychvaldě postavena nová silnice z centra obce do Heřmanic a dál do Moravské Ostravy.
|
|
Slavnost 1 května 1935
|
Náklady na stavbu hradila ze 30% samotná obec. V roce 1928 byla postavena druhá silnice spojující Rychvald s Ostravou ve směru do Michálkovic. Náklady této cesty také hradil ze čtvrtiny obecní úřad. V roce 1929 byla pak postavena spojnice z rozcestí po hranici mezi Rychvaldem a Záblatím do Dolní
|
|
Reklama Kielar
|
Lutyně. V té době silnice ji? neslou?ily pouze koňským povozům, ale začínaly po nich jezdit ji? čím dál tím víc i nákladní a osobní automobily.
|
|
Potvrzení K. Urbánka
|
Přesto?e Rychvald poznamenala hospodářská krize z let 1929-33, československé hospodářství nabralo brzy novou dynamiku a udr?elo ji a? do 2. světové války. Dál se rozvíjel předev?ím tě?ký průmysl v Ostravě a rostla poptávka po pracovní síle. Odrazilo se to na počtu obyvatel Rychvaldu, který podle sčítání lidu z roku 1930 stoupl na 7190, co? je největ?í censem potvrzený počet obyvatel v historii města. Počet obyvatel rostl dále v průběhu 30. let - i kdy? pomaleji - a absolutního maxima kolem 7 500 dosáhl v roce 1938. V té době se v?ak
|
|
Razítko
|
|
|
Mě??anka
|
|
|
Pozvánka na ples
|
|
|
|
|
Zastupitelsvo 1937
|
|
|
Německá a polská ?kola
|
|
| Autor: |
Vydáno dne 10. 02. 2006 | 668 přečtení |
)
)
)
)
)
 '))
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)