Nesly?ítelné rozhovory

O tom, ?e velryby či chobotnatci mezi sebou komunikují i pomocí infrazvuku, vědí zoologové u? dlouho. Před časem v?ak zjistili, ?e sloni dokonce přesně poznají chvíli, kdy se na vlnách o nízké frekvenci mohou domlouvat.

Pro lidské ucho je infrazvuk-vlnění s kmitočtem men?ím ne? 20 hertzů - nezachytitelný. Na rozdíl od nás se ov?em mnohá zvířata díky těmto hlubokým tónům bez problémů dorozumívají.

Mezi vědce, kteří se zabývají otázkou komunikace ?ivočichů, patří i profesor meteorologie Michael Garstang z Virginské univerzity v Charlottesvillu. Pozoruhodné výsledky výzkumů svého týmu zveřejnil v časopise Americké meteorologické společnosti Earth Interactions.

ŘÍDÍ SE SLUNCEM

Předpoklad badatelů, ?e tlustoko?ci mezi sebou komunikují pouze ve vymezené době, vycházel z fyzikálních vlastností ?íření zvuku o dlouhých vlnách ve vzduchu rozdílných kvalit. Ověření platnosti této teorie jim zabralo tři týdny práce v oblasti národního parku Eto?ha v Namibii v době, kdy končilo období sucha.

K zaznamenání pro člověka nesly?itelných tónů je zapotřebí velmi citlivé aparatury
V?e spočívalo v celodenním náhrávání "nesly?itelného" sloního řevu, ke kterému odborníkům poslou?ila vysoce citlivá aparatura s osmi mikrofony.

Pokus, během kterého odborníci shromá?dili a analyzovali více ne? 1300 sloních rozhovorů, ukázal, ?e o něco méně ne? polovina v?ech těchto ?rozhovorů" se uskutečňuje v době, kdy je ovzdu?í v největ?ím klidu. Taková situace údajně nastává v době během tří hodin po západu slunce. Tehdy klesá teplota vzduchu a vítr se zti?í. Kromě této nejpou?ívaněj?í relace mají chobotnatcí v záloze je?tě dal?í - časový úsek dvou hodin po východu slunečního kotouče nad obzor. Tehdy se uskuteční třetina v?ech ?volání?. I v tomto případě v?ak jde o časový interval, kdy jsou tamní vzduchové masy v relativním klidu. Rozprostírají se do několika vrstev, a skýtají tak optimální podmínky pro ?íření nízkofrekvenčního zvuku do velkých vzdáleností. Garstangův tým odhadl, ?e se namibij?tí sloni mohou domlouvat v dosahu přibli?ně deseti kilometrů.

BOJ O PŘE?ITÍ

Závěry zkoumání vědce nakonec ani příli? nepřekvapily. Rozčleněný vzduch a stavy inverze toti? zvuku pomáhají, aby se na styčných plochách jednotlivých vrstev odrá?el a vracel se zase zpět k zemi. Podobné pokusy byly známy ji? z arktických oblastí, kde se lze za optimálních podmínek dorozumět lidským hlasem i na dálku vět?í ne? tři kilometry.

Graf zachycuje záznam sloního "rozhovoru". Jde o hluboké zvuky s velmi nízkým kmitočtem, které lidské ucho nepostřehne.
Sloni patří k velkým strávníkům, a tak se musejí ve svém teritoriu dostatečně rozptýlit. Jinak by si toti? svůj ?ivotní prostor zdevastovali. Je tu v?ak je?tě rozmno?ování, kdy se stává ?ádoucím přilákat nepříbuzné samce. A jedinou cestou, jak si v pustině opatřit nápadníka, je dát o sobě vědět v?emi mo?nými prostředky.

A jedním z nich je přírodní vlnění, které se k účelu láskyplné komunikace mezi pohlavími jeví jako ideální prostředek. A nejen k němu. V?dy? obří savci jsou díky němu schopni poznat blí?ící se nebezpečí v podobě bouře či tsunami a? na vzdálenost 250 km a tím si zachránit ?ivot.

| Autor: Administrator | Vydáno dne 25. 04. 2006 | 1092 přečtení |